od té doby, co jsme spolu mluvili po Skypu se událo mnoho věcí a pro mě veskrze pozitivních, přestože na první pohled přesně naopak.

Zhoršilo se mi zdraví, ale zase jako zázrakem zlepšilo, stejně tak nálada. A najednou vnímám realitu nějak jinak. Myslím, že ty největší věci, jakou je např. práce sama na sobě, mi jdou velmi rychle a dobře. Peníze, bydlení a spol. je pomalejší, ale díky změně ve mně přijdou v ten správný a pravý čas, protože tomu už zase věřím.

Dneska se mi snažila paní doktorka na psychiatrii, kde se od rozvodu léčím na slabé nervy, vysvětlit, že to, co Vy a jiní osvícení učíte, nemůže pracovat, že tomu nevěří. Pak s hrůzou dodala, že by přišla o zaměstnání. No, ve svých důsledcích ano, ale bát se zjevně nemusí.

Já prý měla nedostatek serotoninu, hormonu štěstí. Aby ne, když jsem byla jen ve stresu a ustrašená, nesebevědomá, nebyla jsem bezpečím sama pro sebe.

Já jsem přesvědčená, že si ho umím dodat sama dost. Ale nebudu se ukvapovat pouštět se berličky moc rychle. Nejdřív se budu učit chodit v tom novém nastavení tak, aby bylo trvalé. Já odmítám řešit vztek tím, že se vyzuřím, vybouchám do poštáře. Mně to neuspokojuje. Já se radši tomu vzteku prostě vyhnu.

Je to přeci moje věc, zda mě něco rozčílí, když s tím nemůžu nic dělat. Proč se mám vztekat, když mi to nedělá dobře?

Já jsem pochopila, že kromě prášků mi tato lékařka nemůže dát nic jiného. Ona sama věří v negativní věci, nevěří v pozitivno. Jak může léčit lidi, kteří si přestali věřit? Co jiného jsou psychické nemoci?

Já jsem osudu vděčná, že jsem to zažila a prožila. Teď už naprosto bezpečně vím, jak se to rozhodně dělat nemá. Nemusím být dlouho bez partnera, když tu správnou samotu najdu sama v sobě. Když tu sílu a chuť k životu budu čerpat ze sebe a ne se soužití s někým jiným.

Pochopila jsem, co jste mi chtěl říct. A možná jsem pochopila onen božský trojúhelník. Soulad duše nebo ducha (nejlépe obojí), těla (hmoty) a akce z těch dvou vzešlá. Naprosto souhlasím s tím, že za vše, co se nám v životě děje nebo neděje, si můžeme jen a jen sami. A není to žádné sci-fi. Je to prostá logika, fyzika atd., jak se všechny ty vědy vymyšlené člověkem jmenují. V každém případě vzdělání (nikoli formální) je základem všeho.

Děláte moc dobře, že děláte to, co cítíte, že máte, protože to děláte dobře. Já si myslím, že jsem toho správná ukázka.

S láskou

Alena Obdržálková

P.S. Pokud se z mého psaní bude něco hodit někam vyvěsit, máte moje svolení. Ráda se podělím o radost, ale nechávám na vás, co pro vás bude nejlepší.

Vážený pane Roberte,

marně hledám slova pro pocit, který mám po konzultaci s Vámi. Myslela jsem si, že bude snadné napsat poděkování za to, co jste pro mě udělal. Já to vím, vy to asi také víte, ale já bych to chtěla předat dál. Říct každému, že když má problémy, ať se nebojí, ať neváhá a využije Vaší nabídky, ochoty, schopnosti a umění pomoci v tak důležité oblasti, jakou je lidská mysl.

Pro mě bylo nejdůležitější poznání, že člověk, který mě nikdy v životě neviděl ani neslyšel, dokáže během pár vět velmi přesně vystihnout, v čem je zakopaný pes a dokonce poradit, jak ho vykopat. Doslova. A ještě k tomu přidat jako bonus svojí vlastní víru, že to dokážu, a ujistit mě, že nezáleží na tom, za jak dlouho. Moc děkuji a jsem vděčná, že jste se rozhodl dělat, co děláte, protože je cítit, že to děláte opravdu rád. Tedy alespoň já jsem to tak cítila.

Alena Obdržálková

Přeji dobrý den,