Milá paní Svatavo, přiznám se, že na Vaši přednášku jsem šla ne kvůli jejímu avizovanému obsahu, ale proto, že jsem byla zvědavá na první přednášku na veřejnosti od ženy, kterou znám, i když jsme se viděly jen jednou.
Cítila jsem, že mi to může něco dát - vidět osobu, o níž jsem věděla jen to, že je účetní a vykládá karty, kterak pořádá svou první přednášku a 'rozjíždí' své poslání. Že mi to může hodně pomoct na mé vlastní cestě.
Vidět, že se to reálně děje, dnes a denně, že lidé začínají s něčím novým, úplně jinak než dosud, a že i největší cesta začíná malým krůčkem. A dál se to už jen 'nabaluje'.
Taky jsem si přála poznat-pocítit např. to, zda jsem taky schopná zvládnout podobnou přednášku, atd.

Děkuji Vám proto za včerejšek. Dal mi mnoho odpovědí na mé otázky a hodně mne posunul.
Viděla jsem, na Vás, že je možné být vyrovnaná a harmonická a sama sebou, a přitom před skupinou lidí a v roli lektorky.
Že je možné být beze strachů, trémy, přirozená, plná své vnitřní radosti, nacházet ta správná slova a mluvit a být schopna předat nejen ta slova-informace, ale i to, co je za nimi, a hlavně předat své vnitřní Světlo a Radost, kterých jste byla tak krásně plná, že jsem z Vás téměř nespustila oči. Celá jste zářila a šlo to z hloubky. Bylo to oblažující.
Pro lidi, kteří neznají podobný stav, to může být velmi inspirující a motivující - můžou to začít hledat - a klást si otázky typu "Jak na to, abych se mohla cítit tak jako ta paní Bilová na přednášce?"
Velmi se mi líbila a vrací se mi dnes věta 'Jak poznám, že se chci s někým přátelit? Pokud si umím představit, že bych ho snědla a řekla MŇAM." - tak já bych Vás byla snědla s Mňam.
(Děkuji, skvělá rada, bude se mi hodit celý život v mnoha oblastech.)

Přeji Vám, paní Svaťko, krásné pokračování Vaší Cesty, kéž přibývá akcí, jež budete pořádat a kéž se rozšiřuje okruh Vašich klientů a rozsah Vašeho působení v oblasti rozvoje osobnosti, vše takovou měrou, jakou si přejete.

Daniela Staňková