Advent a jeho symbolika

Vánoce bývají pro mnohé lidi svátky bohatých dárků, nadbytku jídla a pití a nedostatku pohybu.

Předvánoční čas advent bývá věnován nakupování, pečení cukroví a také úklidu. Jsou to sice potřebné činnosti, nemají však být hlavní náplní adventu.

Původní smysl adventu a vánoc je zcela jiný.

Co je advent

Advent, pochází z latinského slova adventus, což znamená příchod, advent je období čtyř neděl před vánocemi. Je to doba radosti a příprav na vánoce, která nemá spočívat pouze v honbě za dárky, pečení cukroví, generálním úklidu a výzdobě bytu adventními a vánočními dekoracemi.

Advent je dobou zastavení, rozjímání, radostného očekávání. Advent stejně jako vánoce má v sobě symboliku světla. V zimě jsou dny krátké, pošmourné a temné. Advent i vánoce vnášejí světlo do pochmurných prosincových dní.

O světle a o vánoční radosti ví v Evropě každý člověk, bez ohledu na to, zda je křesťan nebo ne. Základem evropské kultury jsou totiž křesťanské kořeny.

K adventu patří také vánoční trhy a adventní písně zvané roráty, které se zpívají ráno v kostelích.

Adventní věnec – tradiční symbol adventu

Adventní věnec je tradiční nejviditelnější symbol adventu. K jeho výrobě se používají větvičky jehličnanů nebo cesmíny. Věčně zelené větvičky symbolizují život. Adventní věnec bývá zdoben stuhami, celou skořicí, sušenými plátky citronů, šiškami, stuhami a dalšími ozdobami.

Adventní věnec bez svíček slouží k ozdobení dveří, někdy se místo věnce používá ozdobená větev. Adventní věnec se svícemi slouží k odpočítávání čtyř adventních týdnů. Zvyk postupného zapalování svíček na adventním věnci je mladý, k nám se dostal z Německa ve druhé polovině 20 století.

Svíčky na adventním věnci jsou čtyři, z nich tři bývají fialové a jedna růžová. Fialová barva symbolizuje meditaci, pokání a čekání, růžová barva je symbolem radosti. Adventní věnec obvykle mívá také čtyři bílé, zlaté svíčky nebo svíčky vínové barvy.

Tyto barvy jsou slavnostní. Používá se i adventní věnec se čtyřmi červenými svíčkami. Tradice zapalování svíček na adventním věnci vychází ze židovské tradice zapalování osmi svící o svátku zvaném chanuka.

Symbolika svíček na věnci

Na první adventní neděli, zvanou železná se zapaluje první svíčka, která se jmenuje Naděje. O týden později, na bronzovou neděli se zapaluje druhá svíčka, která má jméno Mír. Na třetí neděli adventní, zvanou stříbrná se zapaluje třetí svíčka, jmenuje se Přátelství. Poslední neděli před vánocemi, zvanou zlatá, se zapaluje čtvrtá svíčka, která má jméno Láska.

Adventní tradice

S obdobím adventu jsou spojeny také tradice. Na advent se vily nejen adventní věnce, ale také věnce bez ozdob a svíček. Věnce se vily z různých rostlin, jejich úkolem bylo zajistit svému majiteli štěstí, lásku, zdraví a bohatství.

Na svátek sv. Barbory, tj. 4. prosince, se trhají větvičky jakýchkoli stromů a keřů. Pokud o vánocích nějako větvička rozkvete, znamená to štěstí a pro děvčata na vdávání také předpověď svatby. Známá je také tradice sv.

Mikuláše, kdy podle této tradice v předvečer svátku sv. Mikuláše obchází sv. Mikuláš ve společnosti anděla a čerta rodiny s dětmi. Hodné děti bývají obdarovány sladkostmi a věcnými dary, zatímco pro zlobivé děti je nachystáno uhlí nebo brambory.

Obojí symbolizují původ dárku “od čerta”.  Některé děti nenavštěvuje sv. Mikuláš osobně, ale dává jim dárky za okno do punčochy. Zlobivé děti mívají punčochu plnou brambor, uhlí a dalších podobných produktů.

K adventní tradici patří také výzdoba domovů jmelím, které má podle tradice přinášet štěstí a požehnání. Na advent se pečou již od 12. století tradiční medové perníčky. Perníčky mají různý tvar, tvar adventního věnce, betléma, perníkové chaloupky nebo ozdob na vánoční stromek.

Autorka: Evžena Janovská

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář