AFIRMACE – FUNGUJÍ?

K napsaní článku mě inspirovala diskuse na blogu kamaráda Tondy Baudyše.

Jak afirmace používat? Je to vůbec k něčemu?

Kladete si také tyto otázky?

Nebo patříte spíše k těm, kteří pochybují a říkají, že to nemůže fungovat?

Moje zkušenost je, že to může fungovat. A to velmi dobře. Afirmace nám mohou život velmi zjednodušit a zpříjemnit.

Moje cesta k afirmacím nebyla jednoduchá.

A první afirmace mi nefungovaly. Vlastně fungovaly, ale jinak než jsem chtěl.

Toto je velmi důležitý moment, který vysvětlím později.

Společně s manželkou Kájou jsme navštívili kurz pozitivního myšlení.

Bylo to skoro před dvaceti lety – hned po sametové revoluci. V té době se objevilo spousta „zasvěcených“, kteří nám chtěli ukázat, jak můžeme správně žít.

Na kurzu jsme se učili mimo jiné vytvářet afirmace

Kurzem jsem byl nadšený. Na konci kurzu jsme přecházeli po rozbitých střepech. Bylo to super, každý kdo prošel, byl šťastný. Byli jsme super namotivováni. Řekl jsem si, že hned budu s afirmacemi pracovat.

V pondělí po kurzu jsem jel do Prahy a udělal jsem si afirmace podle návodu z kurzu. Moje afirmace zněly: „Nepotkám policajty a nebudu platit pokutu“.

A jak myslíte, že to dopadlo? Dopadlo to přesně podle toho, co jsem si přál v afirmacích. Bohužel to nedopadlo tak, jak jsme chtěl nebo spíše jak jsem si myslel, že chci.

První pokutu jsem platil v Olomouci, druhou před Jihlavou a třetí na zpáteční cestě opět v Olomouci. To byl úspěšný den. Za jeden den jsem zaplatil více pokut než za celý život.

Byl jsem hrozně naštvaný…

Naštvaný na to, že jsem zaplatil pokuty, naštvaný na to, že jsem zaplatil za kurz, protože návody z kurzu nefungovaly. Byl jsem naštvaný na všechny ty kecy o pozitivním myšlení a afirmacích.

Jenže nějaký vnitřní hlas mi říkal, že se na to mám podívat jinak.

Chvíli mi to trvalo, ale začal jsem shánět literaturu o pozitivním myšlení. A našel jsem to, proč jsem platil ty pokuty. Já jsem si je vlastně přál. Objevil jsem první zákon pro pozitivní myšlení – a afirmace.

Afirmace musí být vyjádřena pozitivně. To byl objev. Ještě větší cenu však mělo to, že jsem si uvědomil, že nesmím věřit všemu a všem. Že důležitý je můj úsudek a ještě důležitější je moje zkušenost.

Od té doby jsem se zaměřil na to, aby afirmace byly POZITIVNÍ.

Aby moje afirmace vyjadřovaly to, co chci ne to, co nechci. Velmi mě potěšilo, když jsem v knize Tajemství (Rhonda Byrne) objevil stejný zákon. Je tedy důležité, abychom si uvědomili, že spoustu informací můžeme najít v knihách, ale také že informace můžeme objevit, když se budeme snažit rozumět smyslu našeho života a uvědomovat si naše jednání – jednat vědomě.

Řada lidí čte knihy a nežije život.

Na svých přednáškách jsem se v té době velmi často setkával s otázkami, co říkáte na tu knihu?

Co si myslíte o tom a tom autorovi?

Já jsem velmi často odpovídal, že jsem knihu nečetl a že autora neznám.

Že to, co přednáším je moje zkušenost a moje poznání. Hodně lidí bylo najednou nespokojeno, že neznám jejich oblíbeného autora a někteří se dokonce vyjadřovali pohrdavě, jak jim tedy mohu něco přednášet, když jsem nečetl Toho Velkého Autora.

Já jsem se těch lidí zeptal: „Co si z té knihy pamatujete? Co z té knihy používáte?

Jak to aplikujete do svého života? Co vám to přineslo?“

A většina z nich neumí na tyto jednoduché otázky odpovědět. (Oni kritici a vyznavači autorit najednou neuměli odpovědět.) Někteří si pamatovali jen několik obecných myšlenek. Ale to, jak ty principy žijí a používají, na to neuměli odpovědět.

Tehdy jsme si uvědomil, že lidé nechtějí žít svůj život, že nechtějí převzít zodpovědnost za svůj život. Že duchovní literaturu sice čtou, ale nežijí podle duchovních principů.

Duchovno nebo osobní rozvoj je pro řadu lidí jen hra, jen útěk před realitou. Oni se jen schovávají za knížky  a kurzy. Vlastně za množství přečtených knih a počty navštívených kurzů. A nějak zapomínají žít svůj život a naplňovat svoji cestu životem.

Čekají na to, co jim řeknou autority v knihách nebo na kurzech.

Zapomínají však, že každý z nás má tady jiný úkol, že každý z nás  jde jinou cestou, že každý z nás má jiný potenciál, že každý z nás je výjimečný a jedinečný. A řada lidí chce žít život někoho jiného.

Život autora knihy, život lektora kurzu. Když se dočtou, že někdo vidí auru, chtějí ji taky vidět i když neví k čemu by jim to bylo.

Jak tedy afirmace fungují? Proč někomu fungují a někomu nefungují?

Moje zkušenost je, že vlastně fungují vždycky. Jen my si je neumíme správně nadefinovat. Když se vrátím k mému příběhu s policisty a pokutami, tak zjistíme, že se vlastně stalo přesně to, co jsem si přál.

Nechtěl jsem potkat policajta a platit pokutu. Ale vlastně jsem chtěl ty policajty potkat a platit pokutu.

Chtělo to totiž moje podvědomí. Podvědomí nezná zápor nezná negativní stav bytí.

Věci buď jsou nebo nejsou , situace se dějí  nebo nejsou.

Zkuste si udělat malý pokus.

Pohodlně se posaďte, zavřete si oči. A zkuste si nepředstavit červenou žábu.

Nepředstavujete si červenou žábu. …

Co vidíte? Na co myslíte? Honí se vám myšlenky kolem žáby. Je ta žába červená nebo zelená, nejde ji vypudit z hlavy?

Stejné je to s pokutou. Nechci platit pokutu.

Tato afirmace se mi začne honit hlavou. A moje vibrace se změní. Moje vibrace začne přitahovat vibraci pokuty a policajta. Moje podvědomí nezná příkaz NEPOLICAJT a NEPOKUTA.

Naše podvědomí prostě z našeho přání odřízne „slovíčko“ NE.  A naše přání má najednou úplně jinou podobu. Chceme potkat policajta a chceme platit pokutu.

Takže se nám naše přání plní. Jelikož neznáme tento univerzální zákon, tak začneme pochybovat o afirmacích, o duchovních principech a o sobě a o všem.

Když však pokorně připustíme, že naše EGO může využívat síly podvědomí, že naše Ego nemůže změnit univerzální zákony a že naše EGO může univerzální zákony využít pro svůj prospěch, máme vyhráno.

Velmi často lidé řeší, jak afirmaci správně formulovat.

Podle mě není jednoznačná odpověď. Hodně záleží na tom, jaké je moje vnímání světa.

První možnost je, že do afirmací dávám záměr.

Záměr velmi často definuji tak, že NĚCO CHCI. Chci zhubnout. Chci být bohatý. Tyto afirmace se plní, ale.  Nemáme definováno do kdy chceme zhubnout a o kolik.

Takže řada lidí je nespokojena s tím, jak se jim afirmace plní. Někteří je zavrhnou a jiní hledají dále.

Proto je dobré do afirmace přidat takzvanou „dokonavost“ .

Velmi často se používá DOKÁŽU TO. Dokážu zhubnout do půl roku 10 kg. Dokážu se za týden uzdravit. Dokážu vydělat do roka milion.

Aby nám afirmace fungovaly, musíme mít jasný CÍL  nebo ještě lépe řečeno jasnou TOUHU. Měli bychom si nadefinovat cíl tak, aby byl SMART.

SMART je taková pomůcka pro správné definování cíle. Cíl musí být specifikovaný. Když chci auto, tak si musím co nejkonkrétněji popsat to auto. Barvu, typ, stav ..)

Výborné je si tento cíl vizualizovat  – představit, nakreslit, vyfotit.

Cíl musí být měřitelný. Musím si uvědomit, kolik chci zhubnout, jak poznám, že se mi cíl splnil.

Být bohatý není měřitelné. Musím si nadefinovat, kolik chci vydělat peněz, nebo třeba můžu definovat, co si chci za ty peníze koupit. Chci vydělat tolik peněz, abych si mohl koupit nový dům u moře.

Cíl musí být taky AMBICIOZNÍ. Malé cíle dělají malé výsledky.

Měli bychom si ten cíl postavit tak, aby nás motivoval.

Aby v nás probudil touhu toho cíle dosáhnout, abychom neviděli překážky, abychom viděli pořád náš cíl.

REALNÝ cíl je takový, který můžeme uskutečnit v dané době s dostupnými prostředky.

CÍL musí mít TERMÍN. Většina cílů není naplněna, protože nemají stanoveny termín.

Termín brzy, někdy, většinou znamená NIKDY.

Proto je vhodné si stanovit KDY chci svého cíle dosáhnou. Jak rychle se má moje afirmace plnit. Do 31.12.2011 chci umět zhubnout 10 kg.

Dalším stupněm použití afirmací je, že si představím ten můj cílový stav.

Začneme si představovat, že jsem už zhubli, že máme to ideální tělo, představujeme si, že jezdíme v novém autě, užíváme si nového domu. Začínáme se měnit na emocionální úrovni, měníme svoji náladu, svoje vibrace, svoji energii.

I ve škole jsme se učili, že energie rezonuje, že podobné energie se přitahují.

Tak postupně začneme do života přitahovat „novou podobu našeho těla“ nové auto, nový dům, zdraví, lásku.

Začneme potkávat jiné lidi, přestaneme se stýkat z lidmi, kteří jsou jinak ladění než my, opustíme nefunkční vztahy. A máme pocit, že nám afirmace fungují.

Takto stanovené afirmace nám většinou pomohou změnit život a dosáhnout toho, co CHCEME MY.

Takto stanovené afirmace jsou odrazem našich prožitých zkušeností a jsou ovlivněny celoživotními projekcemi našeho chování a jednání. Velmi se opírají o naše zkušenosti a taky velmi výrazně o zprostředkované zkušenosti.

Afirmace nás vedou k našemu cíli. Uplatňujeme sílu myšlenky a slova. Naše tužby si opakujeme, vizualizujeme a intenzivně pracujeme na naplnění našich cílů.

Většinou se nám podaří získat, lepší práci, nové auto, nový dům, nového partnera, zhubneme o 8 kilo.

Ale jsme šťastní, spokojení? Cítíme se lépe, nebo naopak jsme uhonění, uštvaní, nespokojení a ….

Hledáme a hledáme a hledáme. Chodíme na další kurzy, čteme další knihy a mám více toho, co si myslíme , že chceme.

Příště afirmace pro ty, kteří chtějí více …

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář