V čem se liší OSVČ podnikatel a zaměstnanec…?

Poslední dobou se setkáváme s čím dál častějšími útoky ze strany politiků a odborářů na osoby samostatně výdělečně činné, zkráceně OSVČ – tedy podnikatel, který má malé podnikání.

V čem tkví hlavní odlišnosti mezi skupinou těchto malých podnikatelů a klasických zaměstnanců? A kdo z nich má výhodnější podmínky?

Zmíněné útoky byly příčinou vzniku velkého srovnání těchto dvou subjektů. Veřejnost zajímalo, která skupina si stojí v pomyslném žebříčku lépe.

Každá z nich má totiž odlišné podmínky, odvádí do státního systému odlišnou částku a to všechno se následně projevuje i ve výši důchodu.

Hlavní rozdíly OSVČ podnikatel a ZAMĚSTNANEC

Pokud vezmeme v úvahu sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance a dále pak to, které za sebe hradí OSVČ, vyjde nám zajímavý výsledek. Pravdou totiž je, že podnikatelé zde platí téměř dvakrát více než subjekty v klasickém zaměstnaneckém vztahu.

Další odlišnosti spočívají v náhradě při nemoci.

  • Zaměstnancům náleží za prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti od zaměstnavatele určitá náhrada, která se podepíše na jejich výplatní pásce.
  • Podnikatelům za dobu nemoci případný ušlý zisk v žádném případě nenáleží.

Zatímco každý zaměstnanec má ze zákona právo na dovolenou, pro OSVČ toto pravidlo neplatí. Své odvody na sociální a zdravotní pojištění navíc musí hradit i v případě, že nedosahují patřičných zisků.

Každý zaměstnanec má dále ze zákona zaručeno, že jeho pracovní pozice nemůže být z ničeho nic zrušena, aniž by mu náležel nárok na odstupné. OSVČ je poté opět v nevýhodnější pozici, jelikož díky nesplaceným pohledávkám může ukončit činnost prakticky ze dne na den.

Poslední rozdíl se týká ručení za případnou škodu. Zatímco zaměstnanec je v takovém případě povinen ručit za škodu odpovídající výši čtyřnásobku jeho hrubé mzdy, osoby samostatně výdělečně činné ručí celým svým majetkem.

OSVČ podnikatel a výhled do budoucnosti

Výše zmíněné porovnání dává poměrně jasně tušit, že podmínky vycházejí vstříc spíše klasickým zaměstnancům než živnostníkům. Nemůžeme se proto příliš divit tomu, že počet OSVČ stále klesá a obdobný vývoj se odhaduje i do budoucnosti.

A jak budou podnikatelé postupovat?

Velice časté jsou případy, kdy ukončí svoji činnost nebo se jí případně věnují pouze za účelem drobného přivýdělku. V určitých situacích se OSVČ rozhodnou i pro nahlášení na úřadu práce.

Nějakou dobu tak žijí ze státních dávek, což zní docela férově vzhledem k tomu, jaký obnos do státního systému po dobu své činnosti přispívaly.

OSVČ tak ve výsledku opravdu zaplatí mnohem větší obnos na sociálním i zdravotním pojištění. Dříve než tak začnete svoji vysněnou živnost provozovat, zvažte všechny klady i zápory tohoto rozhodnutí.

Výše odvodů na sociální pojištění má totiž zásadní vliv na následnou výši starobního důchodu.

Chcete si spočítat výši důchodu právě ve vašem případě? Zjistěte více o projektu Renta pro život a využívejte všechny své možnosti.

 

Další doporučené informace na téma OSVČ Podnikatel?

 

.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář