Jak jsem potkal Jaguára

Docela nedávno jsem zveřejnil svůj první motivační příběh vycházející z mého osobního života. Má touha spojovat písmenka ve slova a utvářet z nich celek je větší než jsem si zprvu pomyslel a jedna z mých dalších životních změn mi umožnila podělit se s Vámi o následující příběh.

Wartburg 353 ostře zelené barvy vybaven čtyřmi koly, volantem a motorem, co jezdil na technický benzin, bylo mé první osobní auto, které jsem koupil v době převratné technické revoluce, kdy každý Čech měl možnost získat první lidový mobilní telefon Dancall. I já jsem jej spoluvlastnil, ano čtete správně, dělil jsem se o něj s mojí ženou, protože pět, nikoli na stole, tisíc korun byla v té době pořádná investice.
S hrdostí jsem všem vyprávěl jak pokaždé, co nasednu do svého auta s mobilem v kapse, zdvojnásobuji cenu vozu. Léta pomalu ubíhala, já se postupně vzmáhal na modernější přibližovadla, kroutil jejich volantem a občas si vzpomněl na svůj dětský sen. Řídit Jaguara. To auto mně vždycky přitahovalo výjimečností, aristokratickým původem, mnohými slovními legendami o tichosti motoru a jedinečném zpracování. Bylo pro mě a je ikonou úspěchu.

Už na začátku devadesátých let jsem přes výlohu autosalonu ve Vodičkově ulici hltal krásu těchto strojů a sám sebe si představoval coby úspěšného muže v padnoucím obleku jak řídí vůz svých snů. Má peněženka protestovala, psala jinou pohádku, což mi připomíná, že o mé peněžence chystám samostatný příběh.

Tehdy ještě pomoc Jacka Canfielda a dalších motivačních autorů byla v nedohlednu, já tam stál jak levná šlapka před hotelem Continental a neodvážil se jít dovnitř. O několik let později jsem na autosalonu od livrejovaného portýra získal katalog a koženou klíčenku zelené barvy. Má radost a vděčnost neznala mezí. Byl jsem zpět tím klukem, co věří v Aladinovu lampu, která splní každičké přání. Léta pomalu ubíhala, víra malého chlapce se vytrácela v každodenní šedi, na katalog usedal prach, místo snů nahradily kompromisy.

Můj sen spal na míle vzdálen od reality, občas jej probudila nějaká ta moje výmluva, když se na silnici kolem mě prohnala dravá šelma na čtyřech kolech. Ani tyto výjimečné okamžiky setkání mne neprobudily ze zimního spánku. Na mém tachometru se neustále zvyšoval počet ujetých kilometrů, mobilní telefony se nabízely za korunu a někde uvnitř mě se pomalu chystala obrovská životní změna.

Změna ve smyslu osobního rozvoje na všech možných úrovních. Začal jsem navštěvovat semináře, číst motivační knihy, procházel řadou terapií a se střídavými úspěchy se prokousával dál k podstatě fungování celého vesmíru. Totálně jsem změnil práci, objevil v sobě nové talenty a dovednosti, mou vizualizační nástěnku jsem zaplnil do posledního místečka a film The Secret se stal mým denním programem.

S přibývajícím úspěchem v nové práci jsem se začal ohlížet po novém plechovém miláčkovi. Volba padla na Voskovce a Wericha, jejich nový model označený CC byl dostatečnou vizitkou. Jednoho dne mně tento krasavec upoutal v předsálí obchodního komplexu, přitáhl si mně tak, že zastínil druhé auto stojící opodál. Jaguar. Byl jsem jak ve snu. Kam se poděla ta klíčenka? Mám ještě doma schovaný ten katalog?

Okamžitě jsem udělal změnu na nástěnce, internet vyhledal prodejce, objednal si předváděcí jízdu a za necelý týden jsem si vychutnával první kilometry zkušební jízdy.  Auto krásně předlo, já se viděl tím nejúspěšnějším mužem, prodejce na sedadle spolujezdce mně zasypával technickými informacemi a jen tak mezi řečí prohodil kolika jeho zákazníkům to auto změnilo život.

Jen velmi těžko se mi přesedalo zpět za volant stávajícího auta. Seděl jsem, rozhlížel se kolem sebe a cítil jsem, že je něco špatně. Mé myšlenky vyslaly objednávku a moje příležitost splnit si svůj sen nabírala reálných obrysů. Od toho dne jsem na cestách každý den potkával minimálně jednoho Jaguara. Bylo to jak poznámka v mobilním telefonu upozorňující na důležitou schůzku. Už už se schylovalo k naplnění toho snu, když moje milovaná žena prohlásila: „Dovedeš si představit v tomto autě vozit dětský kočárek ??!!??“.

Podlehl jsem přání a potřebám rodiny, koupil rodinného Voskovce a Wericha a dál pokračoval ve svém osobním rozvoji.  Moje rezignace uložila sen k zimnímu spánku a až relativně negativní událost mně přinutila k dalším zásadním změnám. Jak říká Napoleon Hill: „Každá negativní událost v sobě obsahuje sémě stejného nebo většího prospěchu.“ Vesmírné esemesky dál přicházely nejen v podobě prohánějících se šelem, „útočily“ na mne z titulků módních časopisů, které avizovaly, že jaguáří potisk je IN, „útočily“ z reklamních spotů rozhlasových stanic, kdy rozvážný mužský hlas diskutoval  sám se  sebou, zda si dnes koupí Jaguar nebo Ford.

Od mého konečného rozhodnutí uběhl týden a dnes jsem hrdým majitelem krásného vozu snoubícího výjimečnost, aristokratický původ, dokonalé zpracování, jedinečný vzhled i ikonou úspěchu. I dětský kočárek už měl tu čest vézt. Kamkoli přijedu, způsobím lehký šum a rozruch. V obcích úzkostlivě dodržuji předepsanou padesátku, abych s cedulí oznamující konec obce dal volnost dvě stě třiceti koňským silám, kochám se pohledem jak doktor z vesničky střediskové, na přechodech dávám ještě větší přednost a uvažuji, zda jsem pro někoho tou vesmírnou esemeskou, která ho vzbudí ze zimního spánku.

Ten vůz v mém životě způsobil mnoho změn. Vlastně jsem to byl já a ta šelma mi to jen zrcadlí. Není důležité míti Jaguara, pokud to cítíte jinak. Důležité je plnit si své sny. Obrátit si kapsy kalhot vzhůru nohama a vytřepat z nich všechny ty nastřádané lži o tom, jak se máme skvěle, jak nám nic nechybí, jak nemůžeme protože…

Pojďme začít dnes tím, že oprášíme svůj seznam snů. Že jej nemáte??!!?? Nebojte se, ani já ho ještě dnes nemám napsaný. Dnešní den je pro jeho stvoření naprosto ideální. Jak říká Jack Canfield: „Napište si na papír nebo do bloku sto jedno přání nebo snů chcete-li, které si chcete splnit než zemřete“. Dejme naprostou volnost fantazii, představivosti. Zjistěme, co chceme a zda nesníme sny někoho jiného. Tím Jaguarem to teprve začíná.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář