Osobní MISTROVSTVÍ #1

Začíná to u ODPUŠTĚNÍ

Proč právě „odpuštění“ je prvním Magickým slovem Mistrů života?

Stojíte na prahu nového života. Nemůžete začít stoupat vzhůru, budete-li zatíženi starými křivdami a výčitkami.

Právě odpuštění je principem, který je branou k žití v lásce, svobodě, radosti, vnitřnímu klidu a míru v duši. Žijete-li v nenávisti, bez odpuštění, žijete v minulosti.

Nežijete svůj vlastní život, žijete život ovlivňovaný starými výčitkami svědomí nebo ve jménu utrpěné křivdy.

Umění odpuštění má dvě roviny. Umění odpustit sama sobě a umění odpustit ostatním lidem za cokoliv, co z jejich strany vnímáme jako křivdu.

Odpuštění vytváří prostor pro dobro.

Kdo všechno pochopí, všechno odpustí.

~ Tomáš Akvinský

Umění odpustit sama sobě.

Musíme umět odpouštět a netrvat v nepřátelství a v nevlídném smýšlení, které druhému činí bolest a nám brání v požitku ze sebe samých.

~ Napoleon Bonaparte

Před časem mi můj mentor, se kterým jsem konzultoval a bilancoval svůj vývoj v businessu a vlastní osobní růst, řekl:

Musíš odpustit sám sobě za to, co jsi udělal nebo za to, co se v minulosti stalo. Musíš si odpustit, jinak se neposuneš dále. Odpusť si.

Co bylo, bylo. To je minulost. Přestaň sám sebe trestat. To, co jsi udělal, udělal jsi v nejlepší víře, i když to nedopadlo tak, jak by sis představoval. Potřebuješ přestat žít v minulosti, potřebuješ postoupit o krok dopředu, potřebuješ zapomenout na své chyby.

Přestaň sám sebe trestat. Jediný, kdo si na události minulé vzpomíná a kdo si je neustále přehrává a znovu je tak prožívá v reálném čase, jsi ty. Nikdo jiný už si na to nepamatuje. Odpusť sám sobě. Přijmi se.

Měj se rád. Přijmi dary, které ti tento svět dává.

Odpustíte-li sobě samým činy, které jste v minulosti udělali, budete se moci opět volně nadechnout a narovnat se. Získáte důstojnost ve svých vlastních očích a vnitřní klid a mír.

A ano, budete to moci udělat i přesto, že Vaše činy nebyly úplně v pořádku. Nejenže můžete, dokonce to pro sebe musíte udělat, musíte to nechat za sebou. Ať už to bylo cokoliv – věci, události, zkušenosti, prohry, trapasy, zklamání, nebo cokoliv jiného.

Je naprosto v pořádku si odpustit a dosáhnout vnitřního klidu.

Nechte to od sebe odejít, odpusťte si. Udělejte to pro sebe. Vždyť už jste jen Vy, kdo se tím ještě trápí a trýzní. Už není nikdo jiný mimo Vás.

Odpuštění ale neznamená, že někomu vědomě ublížíte, pak si odpustíte a všechno je v pořádku. Takhle to zkrátka nefunguje. 

Je v pořádku uklouznout, poučit se a nastoupit na tu správnou cestu. Není v pořádku opakovaně, dokonce záměrně, „sklouzávat“ a vyžadovat odpuštění.

Odpuštění může přijít v okamžiku, kdy se sami před sebou zavážete k tomu, že začnete psát nový životní příběh plný lásky, pokory a činů dobra. Teprve tento Váš závazek sama sobě otvírá bránu k novému, mistrovskému životu.

Opusťte žalář sebeobviňování. Nemusíte tam dále setrvávat. Pravděpodobně už Vám stejně bylo odpuštěno. Teď už je řada pouze na Vás – konečně byste si měli odpustit i Vy sami. Teprve poté bude vše v pořádku.

Nyní se postavte k zrcadlu a proneste tato slova:

„Odpouštím sám/sama sobě všechno, co si dnes vyčítám. Včerejšek je mojí součástí, a já jej smířlivě přijímám. Budu z něj čerpat sílu pro zítřek, ale nebudu se kvůli němu trápit. Dnes konám i vždy budu konat tak, jak považuji za nejlepší. Odpouštím si.“

Dokázali jste to?

Nyní jste připraveni postoupit o krok dál, a odpustit lidem kolem Vás.

Ve skutečnosti pomsta nevyřeší problémy, ale přidá do ohně benzin.

Pomsta vám pomůže asi tak, jako když kousnete psa za to, že vás kousl.

~ F. W. Malley

Umění odpustit ostatním...

Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho.

Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení.

Zničí tvou schopnost koncentrace, zničí každou příjemnou chvilku a zbaví tě tvého drahého pokoje i radosti.

Vkládáš své štěstí do jeho rukou. Dáváš mu skutečnou moc nad sebou samým.

Řešením je odpustit.

Musím toho člověka osvobodit od dluhu, který mi má splatit, a musím osvobodit sám sebe od vysoké ceny, kterou za trvalou nespokojenost platím.

~ John Powell

Začněte něčím malým: Představte si, že jedete po silnici na kole. A projíždějící auto Vás zatlačí až na krajnici tak, že spadnete a uděláte kotrmelec do trávy.

Jste naštvaní na toho bezohledného hulváta za volantem? Stoupá Vám tlak a cítíte, jak se Vám pění krev? Docela oprávněně!

A teď si položte otázku: Co na to ten řidič?

Skutečnost je pravděpodobně taková, že jede dál, protože si možná ani nevšiml toho, co způsobil! A přesto dokonale ovládá Váš život. On se kvůli Vám měnit nebude, a jediný, kdo v tuto chvíli trpí, jste jen a jen Vy. Drsná skutečnost – děláte si to sami.

Jedině odpuštění Vás vyvede z této pasti. A zvládnete-li to u takto „malých“ věcí, budete toho schopni i u všech větších situací a lidí. Mistrovstvím je odpustit těm, kteří Vám ublížili, kteří Vás zradili, kteří Vás nenávidí.

Odpustíte-li ostatním lidem za to, co Vám v minulosti udělali, uleví se Vám. Prostě to ze sebe nechte odtéci. Všechno to rozčarování, možná nenávist a kdovíco ještě.

K čemu Vám to je? Nechte to odplynout.

Víte, jak je snadné žít, pokud nikoho nemusíte obviňovat, být na něj naštvaný nebo jej dokonce nenávidět?

Ať už Vám provedl kdokoliv cokoli, odpusťte mu.

Žijte plně svůj vlastní život, a nebudete mít čas zaobírat se domnělými ani skutečnými křivdami.

Buďte zaměřeni na své nitro, nežijte ve zlobě vůči komukoliv nebo čemukoliv jinému, vyjděte z toho vězení na denní světlo.

Ve vztazích, ať partnerských či obchodních, čas od času dojde ze strany jednoho z partnerů k situaci označované jako podvod nebo také rozchod. Není neobvyklé, že druhý ihned pocítí ke svému bývalému partnerovi nenávist.

Vede však tento postoj k něčemu konstruktivnímu?

Co pozitivního přináší? Když se nad tím zamyslíte, dojdete k tomu, že nic. Jen Vám to hýbe žlučí, vře Vám krev, roste tlak. Ale konstruktivní řešení dané situace se nedostavuje.

Skutečnost je taková, že Vaše nenávist nepůsobí na nikoho jiného, kromě Vás samotných. Člověka, ke kterému domněle svou nenávist směřujete, se již nedotýká. On či ona již není součástí Vašeho života.

Ubližujete tak pouze sami sobě, protože sami sebe držíte stále v minulosti, připomínáte si tuto událost, na kterou si za pár let pravděpodobně vzpomenete jen letmo a právě teď, v přítomnosti, se nutíte ji opakovaně prožít tím, že si ji přehráváte v mysli.

Přijměte tu změnu, která v životech Vás obou nastala, odpusťte dříve, než si vytvoříte nějaký psychický blok a raději žijte dál svůj život.

I tak je spousta věcí, ze kterých se můžete radovat.

V Bibli stojí psáno “Odpusť nám viny, jako i my odpouštíme naším viníkům”. Sami určujeme míru a způsob odpuštění, protože tolik kolik odpuštění dáme, tolik jej sami dostaneme – nikoliv nutně od ostatních, ale zejména sami od sebe.

Proč Mistři života odpouštějí?

Odpuštění uvolní všechny kotvy a zábrany, které uvnitř sebe držíte. Odpustíte-li, přestanete být vnitřně sevření a napjatí.

Odpuštění totiž není nic jiného, než projev lásky – k sobě, ale i bližním. Jsme-li plni hořkosti, ničíme sami sebe, svou mysl, ale i tělo.

Odpuštění je pozitivní síla, která uvolňuje napětí a bloky ve Vašem těle a v celém Vašem životě. Jakmile se zbavíte negativních vibrací, které chtě nechtě Vaše vzpomínky na konkrétní událost vyvolávají, uvolníte si i příliv pozitivní energie, budete energičtější a šťastnější.

Přestanete přitahovat to špatné, ale postupně začnete přitahovat to dobré – přesně tak, jak říká zákon přitažlivosti.

Odpuštění je uvolnění, Vaším cílem je odpustit si všechny věci ve Vašem životě, které Vás trápí.

Odpusťte sami sobě, a opustí Vás i negativní energie, která se v tuto chvíli drží Vašeho těla.

Odpouštějte, odpouštějte, odpouštějte. Čím více, tím lépe. Vneste tuto novou filozofii do svého života – ať je vskutku mistrovský.

Létejte svobodně jako orel, nenechte se omezovat vlastními vzpomínkami, nespoutávejte svá křídla výčitkami vůči sobě nebo komukoliv jinému. Zasloužíte si lepší život, život bez hranic, beze sporu.

Naučte se odpouštět. Pokud to zvládnete a naučíte se přijímat lidi i věci takové, jací jsou, pak budete na dobré cestě získat život bez hranic. Už nebudete čekat na to, až pro Vás někdo něco udělá.

Krok za krokem se odpovědnost za Váš život dostane tam, kam patří – do Vašich rukou.

Budete duševně zdraví do takové míry, do jaké dokážete odpustit každému, kdo Vám nějak ublížil.

~ Brian Tracy

Dva příběhy odpuštění...

Příběh #1:

Zvykem kmene, který obývá africkou zemi Zimbabwe, je, že kdykoliv někdo zabije jiného příslušníka kmene, rodina oběti nad ním vykonává soud.

Vrah je spoután a vhozen do řeky. Pozůstalí se musí rozhodnout – nechají-li vraha utonout, pomstí svoji krev, ale budou po zbytek svých dnů žít ve smutku.

Pokud ale někdo z rodiny vraha zachrání, a projeví tak odpuštění, mohou zanechat lítosti. Odpuštění je pro příslušníky tohoto kmene branou k životnímu klidu.

Je to tak, že život není spravedlivý. Nikde není psáno, že se nikdo nebude trápit a všichni se budou mít skvěle.

Jediná spravedlnost je v tom, že každý můžeme rozhodnout o tom, co vejde do našich myslí a těl – zda odpuštění a láska, nebo křivda a nenávist.

Pokud se smíříte s tím, že svět není spravedlivý, a občas přicházíte o věci a lidi, již jsou Vám drazí, stojíte před branou odpuštění. Projdete jí?

Příběh #2:

Příklad chodícího odpuštění byl Ježíš Nazaretský, který se stal nesmrtelným symbolem. Příběh odpuštění pojednává o jeho učedníku Petrovi.

Petr celý svůj život spojil s Ježíšem. Vložil do něj svou naději, svou víru. Nechal být své povolání a šel za ním jako stín – poslouchal a vstřebával Ježíšova slova, odevzdal Ježíši a jeho učení svůj život.

A přesto právě tento Petr řekl: „Neznám toho člověka“, když mu v nádvoří veleknězova domu služka řekla: „I ty jsi byl s tím Nazaretským, s tím Ježíšem.“

Zapřel Krista, popřel to, čím žil, zapřel sám sebe. Odvrátil se od Ježíše i od toho, v co věřil, tím se odvrátil od sebe samého. Dal Kristu i sám sobě facku – byl jako jeden z těch vojáků, kteří Ježíše zatkli.

Petr, který Ježíše popřel, si pak uvědomil svou chybu a prosil o odpuštění. Činil pokání a Ježíš mu odpustil; dokonce mu požehnal a znovu jej poslal ke službě Božímu království. Stejně může být odpuštěn každý hřích, činíme-li z něj pokání.

Není otázkou, zda se to Ježíši Nazaretskému vyplatilo, ale přesto – Petr se nakonec stal jedním z nejvěrnějších a nejaktivnějších rozšiřovatelů křesťanské víry vůbec. Nejdříve chybil, ale pak se stal prvním ze sloupů, na nichž vznikla křesťanská církev, a nad jeho ostatky byl postaven Svatopetrský chrám ve Vatikánu.

Řada je na Vás…

Tak už konečně odpusťte. Odhoďte to mentální smetí, které Vás neustále táhne zpět do minulosti – ať už sobě nebo komukoliv jinému a začněte žít život bez hranic!

Nelze začít budovat život bez hranic, aniž bychom začali s očistou. Tou očistou je právě odpuštění. Víme, že to není snadné. Snadné cesty hledá tolik lidí, že se po nich doslova nedá jít.

Odpusťte. Možná to není snadné, ale je to nezbytné!

Jsou věci okamžité a jsou také věci věčné.

A k těm věčným patří i jedno z nejtěžších a nejkrásnějších umění: Umění odpouštět.


~ Michal Horáček

Odpuštění akční kroky:

1. Zastavte se a podívejte se na svůj život.

2. Identifikujte, v jaké ohledu prožíváte nedostatek nebo zažíváte disharmonii – to jsou místa, kde se bojíte pohnout kupředu.

3. Prozkoumejte všechny nedávné nepříjemné situace, nehody nebo úrazy a choroby – pravděpodobně najdete „spouštěč“, který tyto situace způsobuje. Spouštěč ukazuje, komu nebo čemu jsi ještě neodpustil.

4. Uvědomte si, že veškeré problémy, každá situace, která vypadá, že souvisí s něčím jiným, se nakonec vrátí do interpersonální (vztahové) roviny – tedy roviny Vašich mezilidských vztahů, vztahů s Vaším okolím.

5. Trénujte odpuštění, kdykoliv můžete – ať už se jedná o určitou situaci nebo o člověka.

6. Řekněte nahlas, opravdově a upřímně: “Odpouštím (komu)….., a tak jsem svobodný.“

7. Odpusťte své matce, abyste mohli vyřešit své problémy ve vztazích.

8. Odpusťte svému otci, abyste mohli vyřešit své problémy v oblasti seberealizace a kariéry.

9. Pokud osvobození nepřichází skrze tuto větu, požádej o odpuštění Vyšší moc.

Jestli existuje sen o krásné Jižní Africe, pak jsou i cesty k nim.

Dvě z těchto cest se mohou jmenovat Dobrota a Odpuštění.

~ Nelson Mandela