Mohou jíst diabetici pouze dvakrát denně?

Je doporučováno jíst pouze dvakrát denně. Je to možné při dodržení určitých podmínek.

Není to však vhodné pro každého.

Rozdělit si jídlo do 5 až 6 denních menších porcí je známé doporučení pro všechny diabetiky.

Novinkou jsou výsledky klinické studie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), vedené MUDr. Hanou Kahleovou PhD.

Výsledky studie ukázaly, že diabetikům více prospívá jíst pouze dvakrát denně.

Jak je to možné?

Pro dosažení lepších výsledků je nezbytná správná skladba stravy a správné načasování jídel. Při tomto způsobu stravování se jí mezi 6:00 a 10:00 a mezi 12:00 až 16:00. Jídla musí být konzumována ve větších porcích, přičemž hlavním jídlem je snídaně.

Podstatou tohoto typu rozložení stravy je spojení snídaně s dopolední svačinou a spojení oběda s odpolední svačinou a večeří. Kdo pracuje ve směnném provozu, si posune hodiny, kdy se nají. Snídani má po probuzení, tj. po 12:00 a oběd v pozdních odpoledních hodinách nebo brzkých večerních hodinách. Čas oběda záleží na době snídaně.

Ze stejného jídla se ukládá v různou denní dobu jiné množství tuku. Největší ukládání tuku je ve večerních hodinách, naopak nejmenší v dopoledních.

S větším počtem jídel stoupá riziko špatného výběru stravy a následně riziko obezity.

Svačiny mezi hlavními jídly bývají tučné a sladké. Pozitivní vliv na nižší BMI má snídaně i střídání období, kdy člověk jí a kdy ne. Studie na zvířatech prokázaly, že u zvířat, která mají obden půst, je menší riziko vzniku obezity než u zvířat, která mají přístup k potravě kdykoli, a to i v případě, že přijmou stejné množství energie. Nemá chybět ani dostatek pravidelného pohybu, přiměřený pravidelný pohyb vede ke zlepšení fyzické i psychické kondice.

Co by měla strava obsahovat

Nezbytnou složkou stravy je vysoký obsah vlákniny, 30 až 40 gramů za den, což umožňuje rozdělení stravy jen na dvě porce, aniž by došlo ke kolísání hladiny krevního cukru.

Vláknina zpomaluje vstřebávání sacharidů a dalších látek, čímž pomáhá udržet stálou hladinu glukózy v krvi a také dlouhodobý pocit sytosti.

Ve stravě nesmí chybět ani dostatek bílkovin, které mají vysokou sytící schopnost, tuků, sacharidů, hlavně polysacharidů, vitamínů, minerálů i ochranných látek. Ve stravě by měly převažovat tuky rostlinného původu nad tuky živočišného původu.

Toho se dosáhne snížením konzumace masa a tučného mléka a výrobků z něho.

Součástí stravy je také dostatek vhodných tekutin, mezi ně patří voda, stolní a minerální voda bez příchuti, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy a nekoncentrované neslazené čaje.

Snídaně by měla mít nižší až střední glykemický index, toho je možné docílit rozpustnou a nerozpustnou vlákninou.

Snídaně může být složená např. z ovesné kaše, bílého jogurtu, ovoce, ořechů a medu. K obědu může být např. čočka na kyselo, vejce, pečivo a salát z čínského zelí s cibulí a rajčaty. Při večerním pocitu hladu je možné sníst zeleninový salát.

Platí doporučení rozdělit jídlo na několik denních menších porcí?

 Stále platí známé doporučení rozložit si jídlo do 5 až 6 denních porcí.

Tento známý a osvědčeny způsob stravování je vhodný pro ty, kteří nejsou schopno sníst větší porce jídla.

A není ani pro ty, kteří mají potřebu si po skončení denního shonu a povinností v klidu vychutnat jídlo, což bývá večer.

Příklad jídelníčku

Snídaně: Bílá káva, 2 dalamánky, 30 g másla, 70 g žervé, 100 g červené řepa, 1 jablko

Oběd: Kuřecí maso na rajčatech, 250 g vařených brambor, salát z květáku a brokolice s citronovou šťávou, hořčicí a petrželovou natí, bílý jogurt s ovesnými vločkami a vlašskými ořechy.

Nápoje: neslazená bílá káva, neslazený zelený čaj, voda s citronem, Mattoni bez příchuti.

Autorka: Evžena Janovská

 

 

 

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář