Současný postoj utváří naši budoucnost

Poprvé jsem uslyšel frázi ‚tvářit se, jako by to tak už bylo‘ před patnácti, dvaceti lety. Pamatuji si, že nás učili osvojit si postoj, že pokud ‚ se tváříme, jako by‘ to, co chceme, bylo naše, ‚jako by‘ se v našem životě něco určitého dělo (i když to tak není), nebo ‚jako bychom‘ věděli, jak něco určitého udělat (i když o tom nemáme ani ponětí) – vytváříme podmínky pro to, aby se to v našem životě snáze a s větší pravděpodobností uskutečnilo.

V posledních letech byl tento koncept zpopularizován a dokonce se dostal do hlavního názorového proudu díky knihám, filmům a učitelům, kteří mluví o ‚zákonu přitažlivosti‘ (tj. vrána k vráně sedá, myšlenky vytvářejí věci, dostaneme to, na co se soustředíme apod.).

Postoj “Act As If”

Minulý týden jsme s Michelle sledovali úžasně inspirující dokumentární film s názvem ‚Act As If‘, který měl na můj celkový postoj hluboký dopad. Je o Kathy Delaney-Smithové, hlavní trenérce ženského basketbalového týmu na Harvardské univerzitě. Kathy, která pochází z dělnického prostředí a neměla moc basketbalových nebo trenérských zkušeností, využila sílu ‚jednání, jako by to tak už bylo‘, až stala velmi úspěšnou trenérkou na jedné z nejprestižnějších institucí na světě. Posledních třicet také využívala své filozofie při učení, tréninku a motivaci svých hráček, a to jak na hřišti, tak i mimo něj.

Nejdojemnější bylo, že Kathy využila sílu své mysli a myšlenek, aby jednala, jako by byla zdravá a silná, když úspěšně bojovala s život ohrožující rakovinou prsu. Její příběh, síla a přístup jsou inspirující a odvážné.

Odkaz tohoto filmu ke mně promlouval hned v několika rovinách. Za prvé, svedl svět sportu a sílu našich myšlenek a záměrů dohromady smysluplným způsobem, což jsem ocenil. Za druhé, Kathin osobní příběh a její přístup k hráčům jsou něčím, z čeho můžeme mít užitek, poučit se a vzít si k srdci pro jednání v obchodní sféře, rodičovství, týmové spolupráci, vztazích a v životě obecně. A na konec mi připomněl, jak je důležité si být vědom svých myšlenek, záměrů a toho, čemu věřím.

Znalost nestačí

Jak jsem nad tím více přemýšlel, došlo mi, že ačkoli jsem rozuměl konceptu ‚jednání, jako by to tak už bylo‘, a píšu, mluvím a vyučuji, že máme sílu si vytvořit svou vlastní realitu, v určitých aspektech mého života – obzvláště v těch, které jsou pro mě nejdůležitější, nebo ve kterých se cítím nejvíce cynický a rezignovaný – častokrát ‚jednání, jako by to tak už bylo‘ je ode mne jen ‚naoko‘, zatímco doufám, že se věci zlepší, bojím se, že se nezlepší, nebo povoluji výsledku, aby určoval, jak optimistický či pesimistický můj postoj k dané věci bude.

To pro mě bylo důležité zjištění, které mě donutilo k vážnému zamyšlení se nad sebou samým. Mezi tím vědět něco a jednat podle toho, je ohromný rozdíl.

‚Tvářit se, jako by to tak už bylo‘ je o víře ve věci, které aktuálně neexistují a pro které není nutně mnoho důkazů. Je to o žití života založeném na víře, ne založeném na důkazech. Výraz ‚založený na víře‘ je často použit v politickém, společenském či morálním kontextu, když se mluví o iniciativách či organizacích, které jsou spojené s církví nebo některém konkrétním organizovaném náboženství. Avšak být člověkem, který žije život založený na víře, i když to může a často i zahrnuje naše náboženské přesvědčení a duchovní praktiky, zahrnuje mnohem víc.

Když se rozhodneme žít se silnou vírou ve věci, které nejsou vidět, nejsou prokázány, nebo nejsou garantovány, využíváme sílu možného a nahradíme doslovné a předvídatelné.

postoj

‚Uvidíte to, když tomu uvěříte‘

Wayne Dyer napsal před mnoha lety skvělou knihu ‚You’ll See it When You Believe it‘ (‚Uvidíte to, když tomu uvěříte‘). Mnoho z nás, mě nevyjímaje, prožívá důležité stránky našeho života s tichou mantrou ‚uvěřím tomu, až to uvidím‘, a díky tomu se držíme zpátky, omezujeme svoje možnosti a popíráme sílu svojí mysli, představivosti a záměrů umožnit a vytvořit věci, situace, zkušenosti a výstupy, které jsou nové, nepředpokládané či dokonce zázračné.

Pro některé z nás myšlenka ‚jednat, jako by to tak už bylo‘, je základní a fundamentální, pro další z nás to může být nové a/nebo náročné, a pro ostatní se to může zdát poněkud mimo nebo poměrně ezoterické (srozumitelné jen zasvěceným). Bez ohledu, jak se k této myšlence stavíme, všichni jsme už měli možnost ji zažít, ať už v něčem malém či něčem velkém. Kathy Delaney-Smithová to demonstruje ve filmu ‚Act As If‘ velmi silným způsobem prostřednictvím svého trenérství, boje s rakovinou a tím, jak žije svůj život.

Otázky, na které bychom si měli odpovědět, jsou „Jak ‚jednám, jako by to tak už bylo‘ v nejdůležitějších oblastech mého života? Co tím přitahuji?“

Častokrát dostaneme přesně to, co očekáváme – což je dost silný koncept, pokud si ho osvojíme a žijeme s ním v souladu. Místo čekání na to, jak se věci vyvinou, doufajíc, že se to zlepší, nebo pouze umožňujíc okolnostem a situacím v našich životech určit, jak se cítíme, co kdybychom ‚jednali, jako bychom‘ uvnitř a okolo sebe už měli všechno, co potřebujeme, abychom byli úspěšní, šťastní a cítili naplnění – což mimochodem máme!

Co můžete právě teď udělat pro to, abyste ‚jednali, jako by to tak už bylo‘ ve vašem životě a mohli se tak zbavit stresu, získat pokoj a přitáhnout si to, po čem toužíte? Podělte se s námi o své myšlenky, akční plány, názory apod. Mohou být inspirací i pro ostatní.

Pokud Vás toto téma zaujalo, zde naleznete další článek, který pojednává o ‚zákonu přitažlivosti‘, tentokrát v praxi.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář