Stres – nepřítel těla i mysli

Co je stres

Stres je výraz převzatý z angličtiny (angl. stress = napětí, namáhání, tlak). Stres je souhrn fyzických a psychických reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými zkušenostmi a očekáváními.

Ne každý stres je náš nepřítel: druhy stresu a jejich příčiny

Přiměřený, pozitivní stres, zvaný eustres je pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k lepším nebo vyšším výkonům. Opakem eustresu je distres. Jedná se o nadměrnou zátěž, která může jedince poškodit, zničit mu zdraví nebo ho dokonce zabít. Příkladem distresu je např. dluhová past, kdy se jedinec ocitne ve spirále dluhů, které stále narůstají přes jeho veškerou snahu je umořit.

Příčin stresu je mnoho, např. stěhování, změna zaměstnání, rozvod, vážně zranění nebo nemoc, přírodní katastrofy, ztráta zaměstnání, dlouhodobá nezaměstnanost, finanční potíže, apod. Příčinou stresu je nejen neúspěch, prohra nebo nepříznivá situace, se kterou si nevíme rady. Příčinou stresu mohou být i příjemné události, např. svatba, vysoká výhra v loterii.

Fyzické reakce na stres

Mozek, ten obdivuhodný a stále neprobádaný orgán v našem těle, vyhodnotí zátěž, řídí chování, které má za cíl překonat zátěž. Kromě toho vyvolává v těle fyziologické reakce, které umožňují krátkodobě aktivovat rezervy pro útěk nebo boj.

Mozek stimuluje činnost jedné ze složek vegetativního nervstva, které neovládáme svojí vůlí (sympatiku). Neuromediátorem (látkou, která přenáší nervové impulzy sympatiku na výkonné orgány), je noradrenalin. Parasympatiskus, druhá složka vegetativního nervstva, má převládající vliv v organismu, protože řídí životně důležité funkce. Poměr vlivu sympatiku a parasympatiku na vnitřní orgány závisí na tom, zda je organismus v klidu, nebo podává nějaký výkon.

Při stresu hypothalamus (část mozku, kde se nacházejí různá řídící centra, mj. kontroluje i hladinu různých hormonů v krvi) vysílá chemické signály do podvěsku mozkového (hypofýzy), který reaguje vyplavením hormonů přímo ovlivňujících činnost jiných žláz s vnitřní sekrecí.

Při stresové reakci je stimulována činnost nadledvin. Dřeň nadledvin uvolní do krve adrenalin, který je strukturálně podobný noradrenalinu a má i podobné (i když ne úplně stejné) účinky. Kůra (cortex) nadledvin produkuje steroidní hormony, tzv. glukokortikoidy – kortizol a kortizon, které hrají důležitou roli v regulaci metabolismu. Adrenalin a glukokortikoidy se řadí mezi tzv. stresové hormony, spolu s noradrenalinem (noradrenalin není hormon, je přenašeč nervových vzruchů).

Následkem těchto reakcí se zvyšuje prokrvení svalů a dalších orgánů, které mají podat zvýšený výkon. Naopak se odvádí krev z trávicího ústrojí a omezuje se jeho činnost. Stres stimuluje i srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak, a pro zabezpečení dostatečné distribuce živin krevním oběhem.

Dochází k uvolnění energetických zásob organismu, v prvé řadě odbouráváním zásobního polysacharidu glykogenu („rychlý zdroj“ energie), z něhož se do krve uvolňuje glukóza – hlavní zdroj energie. Tělo je připraveno na reakci boj nebo útěk. Nevyužitá energie přechází do tukových zásob.

Nezvládnutý psychický tlak přechází do stádia distresu, kdy původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže (psychosomatické), které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života.

Později se podílejí na rozvoji onemocnění, která představují reálné nebezpečí ohrožení života. Distres je příčinou snížené schopnosti imunitního systému, onemocnění srdce a cév, např. chronické hypertenze (vysoký krevní tlak), infarktu myokardu, žaludečních vředů, astmatu, diabetu mellitu a někdy dokonce i rakoviny.

Řeč našeho těla vyjadřuje náš stres

Nezvládnutý stres je vidět, vyjadřují to některá lidová rčení, např. „jako vy spolknul pravítko“, „solný sloup“, „cely se propadl do sebe“, aj.

Rčení „jako by spolknul pravítko“, vyjadřuje rigidní držení těla, „ztuhnutí svalů“ jako výsledek potlačování emocí a překonávání úzkostí. Při držení těla typu „solný sloup“ rigidita přechází do napjaté strnulosti, pohled je upřený do země nebo neurčitý. Dotyčný mluví nezřetelně a tiše nebo nemá slov.

Rčení „celý se propadl do sebe“ vyjadřuje rezignovaného jedince, který je ponořený sám do sebe. Oslabené svaly působí dojmem „jako by se celý propadal“, záda jsou shrbený, pohled upřený k zemi, sebevědomí je nulové. Opakem postoje „celý se propadl do sebe“ je přirozené, vzpřímené držení těla, které signalizuje správné zvládání stresu a zdravé sebevědomí.

Psychické reakce na stres

Každý jedinec má nejen jiný způsob zvládání stresu, ale také má jinou odolnost vůči stresu, kterou lze do určité míry vytrénovat. Vždy však platí, že stejný stres je pro někoho „popoháněčem“ k lepším a vyšším výkonům, pro jiného je tentýž stres katastrofa, která ho ničí.

Mezi psychické reakce patří přizpůsobení, úzkost, deprese. Úzkost a deprese jsou následkem distresu, stresu, který trvá příliš dlouho nebo který přesáhne určitou mez. Mezi projevy úzkosti, deprese patří zhoršená schopnost koncentrace a myšlení, výpadky paměti, poruchy spánku, chronická únava, aj.

Obranné mechanismy

Člověk se brání stresu strategiemi, nazývanými obranné mechanismy. Obranné mechanismy sice nedokáží změnit, vyřešit stresovou situaci, ale mění způsob vnímání stresových situací a způsob přemýšlení o nich. Mezi ně patří např.: vytěsnění (vyloučení bolestivých impulzů či vzpomínek z vědomí), racionalizace (výmluvy, „přijatelné“ důvody), popření (existence nepříjemné vnější reality), sublimace (přesunutí, potřeba, kterou nelze uspokojit je zaměřena na náhradní cíl. Náhradní činnosti pomáhají snižovat napětí).

Co pomáhá proti stresu

Správně zvládnutý stres dává jedinci vyšší odolnost, pevnost, duševní zralost a moudrost, posunuje ho dopředu.

Výbornými prostředky proti stresu je relaxace a pohyb. Relaxace znamená nejen meditaci nebo druh uvolňovacích cviků. Relaxace může znamenat též zájmovou činnost, zejména kreativní činnost. Aromaterapie je druhem relaxace, osvědčenou bylinkou proti stresu je levandule. Éterický olej z levandule pomáhá uvolnění, musí se však jednat o 100% přírodní olej, což je uvedeno na etiketě lahvičky.

Přirozenou reakcí těla na stres je boj nebo útěk, pohyb umožňuje, aby tato přirozená reakce našeho těla proběhla. Každá pohybová aktivita, např. svižná půlhodinová procházka, zvyšuje hladinu endorfinů (chemických látek, které si vyrábí náš mozek a které zlepšují náladu, pomáhají překonávat stres, úzkosti a další nepříjemné stavy). Svižná procházka nabídne i relaxaci, při fyzické aktivitě si psychika odpočine. Nejlépe pomáhá pravidelný pohyb.

Dalšími pomocníky proti stresu jsou zdravá, vyvážená strava s dostatkem všech potřebných látek pro naše tělo. Pro zvládnutí stresu je nezbytný dostatek spánku a odpočinku, pozitivní přístup k životu, humor, schopnost vše vidět z té lepší stránky.

Nečinnost, monotónní rutina zhoršují prožívání stresu a jeho následky. Proti tomu pomáhá kreativita, přátelství, pomoc druhým, dobrovolnická činnost, která jedince uspokojuje a naplňuje. Pro některé lidi je dobrovolnická činnost synonymem oběti, to je mylný názor.

Nikdo nemůže druhým dát to, co sám nemá, když někdo není šťastný, nemůže zprostředkovat druhému pocit štěstí. Dobro je podobné plamenu svíčky, od které se zapalují další svíčky, a přesto plamene neubývá. Cílem prokazování dobra není udělat dobro druhému a sama se cítit v roli oběti. Cílem prokazování dobra je prokazovat dobro druhým a přitom najít své vlastní štěstí a naplnění.

Autorka: Evžena Janovská

 

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář