Tajemství motivace

 

Každý manažer a vedoucí týmu si láme hlavu nad rozluštěním tajemství motivace a nad tím, jak dostat ze svých lidí více. 

Víme, že motivace je vnější a vnitřní

Klasickým představitelem vnější motivace je metoda cukru a biče. Její účinnost se stále snižuje a nebyla vlastně nikdy nikterak velká.
Cukr a bič jsou často používané motivační stimuly, ale pokud zacházíme s lidmi jako s ;„osly“, budou se tak i chovat!
O tom, že vnitřní motivace je tou skutečnou energií, která uvádí do pohybu náš složitý mechanizmus, a je účinnější než vnější, asi nepochybuje nikdo.

Každý asi na vlastní kůži zažil situace, kdy nám opravdu o něco šlo, a byli jsme schopni podat nadlidské výkony naprosto přirozeně.  A někteří si vzpomeneme i na dobu, kdy jsme, ať už díky ztrátě milované osoby, nebo něčeho hodnotného, ztratili smysl života a bylo nám zatěžko vstát i z postele.

Jak tedy zařídit, aby se člověk motivoval sám? Víme, že mysl je klíčem k člověku i k motivaci. Kde máme ale hledat klíč k lidské mysli?

Člověk se, ať vědomě, tak většinu času nevědomě, snaží naplňovat a uspokojovat své potřeby. Ty jsou samozřejmě člověk od člověka jiné, ale díky Maslowovi a jeho hierarchii potřeb je můžeme dát do příslušných skupin.

 

První skupinou je potřeba potravy a vody, která, pokud je zajištěna, je nahrazena potřebou ošacení, bydlení a bezpečí.  Před 100 lety mohly být tyto potřeby hodně aktuální. V dnešní době však většina lidí má tyto potřeby naplněny.

Neříkám, že nejsou důležité, určitě všichni potřebujeme peníze a mobily. Ty se však staly spíše samozřejmostí a otázkou tedy je, jestli k nim někdo jiný nabídne i něco hodnotnějšího navíc.

Další přichází na řadu potřeba příslušnosti k určité skupině a potřeba sounáležitosti. Firmy, kde je dobrý kolektiv, mají v tomto případě na vrch. Po čase, kdy je tato potřeba naplněna, začne čím dále více sílit potřeba respektu druhých lidí. Lidé chtějí, aby je druzí respektovali a uznávali, ať už díky tomu co dokázali (postavení jako ředitel, manažer) nebo proto, co získali. Často je symbolem úspěch a postavení (drahé obleky, služební vůz apod).

Časem však tuto potřebu vystřídá méně nápadná potřeba sebeúcty. Začneme si uvědomovat, jestli nám stojí auta a prestiž za to, co musíme podstupovat a mnohdy snášet. Už nám méně a méně záleží na hodnocení druhých lidí a na tom, co si o nás myslí. 
Důležitější je vyjít sám se sebou. Pak nastane chvíle, kdy se chceme seberealizovat . Tato potřeba nás žene k práci, která má smysl, která je užitečná a která naplňuje naše nejdůležitější vnitřní hodnoty.

Koučování dává lidem  možnost volby, prostor pro vlastní rozhodování a uvědomování si klíčových hodnot, což naplňuje právě potřebu sebeúcty! Naopak přikazování, direktiva  možnost volby ubíjejí.

V dnešní době hospodářských recesí se firmám čím dál méně dostává cukru, který uspokojí nižší potřeby a bič se stává z mnoha důvodů nepoužitelný. V zeštíhlujících se organizacích ubývá i příležitostí k povýšení, a tak získání prestiže.
Také lidé se čím dál častěji začínají pídit po smyslu jejich práce, stylu řízení a chtějí, aby jejich práce byla užitečná. Plnit kapsy akcionářů penězi a neustále honit zvyšující se čísla, nehledě na důsledky, které to okolí způsobí,  nepovažují za smysluplný cíl života.

Jednou z poměrně snadných a zároveň bolestivých možností, jak vyhodnocovat dopady našeho jednání na druhé lidi, je zjišťovat, jestli naše chování podkopává nebo zvyšuje jejich sebedůvěru.

Klíčem k efektivní motivaci, je přidat k vnějším stimulům cukru i vnitřní stimuly. Určitě každý člověk bude raději  a efektivněji pracovat, pokud tato práce bude naplňovat jeho potřeby a hodnoty. A jak zjistit o jaké potřeby a hodnoty lidem jde?

Můžete si pořídit křišťálovou kouli, najmout kouče, nebo se začít skutečně zajímat o své lidi a ptát se jich.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář