Velikonoční zvyky

Velikonoce jsou spojeny s mnoha lidovými zvyky. Každý velikonoční den je spojen s jinými zvyky.

Velikonoce začínají již ve středu před Božím hodem velikonočním, tj. před nedělí velikonoční.

Sazometná středa

Sazometná nebo také škaredá středa je středa před Božím hodem velikonočním.

Říkalo se jí také černá, protože se v ten den vymetaly komíny. Podle lidového obyčeje se nesmíte na škaredou středu škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek se vstávalo velice časně, rodina se pomodlila a všichni se omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.

V tento den vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.

Na Zelený čtvrtek se pekly jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, měly přinášet zdraví. Podle lidového obyčeje je třeba sníst před východem slunce pečivo namazané medem, abyste byli chráněni před uštknutím hadů a žihadly vos.

V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda.

Je dobré v tento den sít len a hrách, protože vše dobře prospívá. Na Zelený čtvrtek se nemá nic půjčovat a s nikým se hádat, to proto, aby se Vám vyhnuly všechny hádky a naopak si k Vám našly cestu peníze.

Odpoledne se nepracovalo a večer šla rodina do kostela slavit obřady Zeleného čtvrtku

Velký pátek

Na Velký pátek se vstávalo ž před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.

Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů. V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy.

Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem. V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Lidé dříve hodně věřili se hodně na čarodějnice a uhranutí. Na Velký pátek se nepracovalo na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí ani se nepralo prádlo.Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz. Velký pátek byl dnem přísného postu a meditace, všichni dospělí se ten den postili o chlebu a vodě. Večer šla rodina do kostela na obřady Velkého pátku.

Bílá sobota

Zatímco Velký pátek byl věnován meditaci, na Bílou sobotu celá rodina již od svítání pilně pracovala.

Na Bílou sobotu se uklízelo, bílilo, odtud název Bílá sobota. Hospodyně také pekly a chystaly sváteční jídla na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, pekly také mazance i velikonoční beránky.

Na Bílou sobotu se pletli pomlázky z vrbového proutí nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

I Bílá sobota má své lidové obyčeje, na Bílou sobotu se z ohořelých dřívek vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné.

Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. Večer šla rodina do kostela slavit obřady Bílé soboty.

Boží hod Velikonoční

Druhý den po Bílé sobotě, tj. v neděli se slaví Boží hod velikonoční, tj. Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

V ten den se nepracovalo. Ráno nebo dopoledne šla rodina do kostela, provádělo se svěcení velikonočních pokrmů – beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.

Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje. Na Boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek z posvěceného jídla.

Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí bylo a je dodnes zejména svátkem chlapců a mužů.

V tento den je totiž pomlázka, tzv. mrskut a velikonoční hodování. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami.

Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.

Toto základní schéma má řadu variant.

Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou.

V mnoha vesnicích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.

O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. století.

 

A na závěr některé velikonoční recepty

Velikonoční beránek (1 ks)

Ingredience: 250 g polohrubé mouky, 150 g cukru, 130 g másla, cca 1/8 l mléka, citronová kůra, 1 bal. vanilkového cukru, máslo /vymazání formy)

Postup: Oddělíme žloutky od bílků. Máslo dobře rozetřeme a postupně k němu přidáváme cukr, žloutky, nastrouhanou citronovou kůru, vanilkový cukr a vše třeme do pěny. Střídavé po lžících přidáváme mléko a mouku. Z bílků ušleháme sníh, který nakonec lehce vmícháme do těsta. Formu dobře vymažeme a vysypeme moukou, naplníme těstem a zvolna pečeme v předehřáté troubě.

 

Houbová velikonoční nádivka (2 porce)

Ingredience: 2 rohlíky, 1 žloutek, sníh z 1 bílku, 250 g žampionů, 20 g (2 polévkové lžíce) másla, mléko dle potřeby, petrželová nať, sůl, pepř.

Postup: Očištěné a na plátky nakrájené žampiony podusíme na 1 lžíci másla 20 minut. Druhou lžíci másla rozetřeme se solí a žloutkem. Přidáme rohlíky navlhčené v mléce a vymačkané dušené houby, nasekanou petrželovou nať, pepř a nakonec sníh z bílku.

Kuře očistíme, omyjeme, vykucháme a naplníme ho nádivkou, ale pozor – kuře příliš nepřeplňujme, protože během pečení houbová nádivka nabyde. Naplněné kuře pečeme ve vyhřáté troubě.

Podáváme s vařenými brambory, sypanými petrželovou natí nebo pažitkou a zeleninovým salátem.

 

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář