Židovská kuchyně – chutná a zdravá

Principy židovské kuchyně

Židovská kuchyně je založena na rozdělení pokrmů na čisté, tzv. košér a nečisté, tj. zakázané a na rozdělení pokrmů na masité, mléčné a neutrální. Dalším dělením je na všední jídla, běžná jídla ve všední den a sváteční jídla.

Židé mají mnoho svátků, při kterých má příprava stravy svá přesná, neměnná pravidla. Rozdělení potravin i jídel do jednotlivých skupin je z náboženských důvodů. Dělením na masité a mléčné pokrmy připomíná židovská kuchyně zásady dělené stravy.

V židovské kuchyni se nesmí míchat masité pokrmy s mléčnými pokrmy, maso a mléko k sobě nepatří, stejné pravidlo platí i pro dělenou stravu.

Zelenina, ovoce a vejce jsou vždy čisté, mohou být proto konzumovány současně s masitými nebo mléčnými pokrmy. Mléko a mléčné výrobky nesmějí následovat bezprostředně po masitých jídlech, ale až po šestihodinové přestávce. Opačně, tj. po mase lze jíst ihned mléčné výrobky, je třeba si pouze vypláchnout ústa a zajíst maso chlebem.

V židovské kuchyni nenajdeme svíčkovou nebo koprovou omáčku nebo zapečené maso se smetanou nebo segedínský guláš, vepřové maso patří zakázané potraviny, lze si však pochutnat na jiných neméně chutných jídlech.

Kromě toho lze nahradit kravské mléko rostlinnými mléky, např. sójovým ovesným, rýžovým.

Tak chutná židovská kuchyně

Židovská kuchyně je pestrá, vyvážená, s dostatkem zeleniny, zejména cibule a česneku, rostlinných tuků i ryb.

V židovské kuchyni nechybí ani maso. Výběr masa a ryb se však řídí náboženskými pravidly. Ze savců se smí konzumovat maso přežvýkavých sudokopytníků, např. ovce, hovězí dobytek, kozy, srny, jeleni.

Mezi rituálně čistou drůbež patří husy, holubi, slepice a všechna domácí drůbež. Z ryb je povoleno konzumovat vše, co má šupiny a ploutve, např. kapr, pstruh, losos.

Naopak k rituálně nečistým a tedy nezpůsobilým k požívání patří ze zvířat vepř, kůň, osel, králík, zajíc, z ptáků je to např. vrána a z ryb je to vše, co nemá šupiny, např. jeseter, úhoř, žralok a všechny plody moře. K rituálně nečistým potravinám patří také krev.

Kromě toho i způsob zabíjení a zpracování masa má svá pravidla, k nimž patří i pravidlo, že zabíjet košér smí pouze oprávněná osoba. Zvíře je zabito jedním tahem nože přes hrdlo a průdušnici. Smrt nastává okamžitě, zvíře se netrápí a současně dokonale vykrvácí a tím je maso dokonale zbaveno krve.

Maso se solí, nechá se okapat a několikrát se omyje ve studené vodě. Ryby a maso se nesmí podávat společně, nesmí být ani vedle sebe na stole. Je-li ryba předkrm a maso hlavní chod, je třeba před konzumací masa zajíst rybu chlebem nebo chalou (svátečním chlebem).

Jako příloha se podávají brambory v různých úpravách, rýže, těstoviny, chléb, pečivo a také zelenina. Chléb se používá nejen jako příloha, ale i na zajedení masa, aby se mohly konzumovat mléčné výrobky.

Sváteční jídla židovské kuchyně

Šábes

Nejznámějším svátkem je šábes, který židé slaví každou sobotu. Na bíle prostřeném stole se dvěma svícemi jsou tradiční pokrmy: plněná ryba v rosolu a jiná jídla z ryb, polévka telecí nožičky sladký dezert (cimes) a barches (sváteční sobotní chléb).

Před konzumací pokrmů muž požehná svátku i rodině nad pohárem vína. Druhý den se konzumuje šoulet (pokrm z hrachu a krup), kugl (slaný, sladký nákyp), ryby, játra, nožičky v aspiku, aj. O šábesu je zakázáno rozdělávat oheň, ženy nosily hrnce k pekaři, aby bylo sváteční jídlo uchováno teplé.

Na závěr šábesu pronáší muž nad pohárem vína pozdrav na rozloučenou. Spolustolovníci čichají ke koření – skořici, myrtě, muškátu, hřebíčku, uschovaných ve stříbrných nádobách, aby si uvědomili rozdíl mezi svátkem a nadcházejícím všedním dnem.

Nový rok

Nový rok, který židé slaví na přelomu září a října. Novým rokem začíná období půstu, rozjímání pokání, které vrcholí desátým dnem naprostým půstem, kdy se 24 hodin nají vůbec nic ani nepije voda.

Po postu následuje bohatá hostina, na které nechybí ryby, drůbež, hrách, ovoce, sladké pečivo.

Chanuka

Dalším známým svátkem je chanuka, slaví se v prosinci jako vzpomínka na znovu posvěcení jeruzalémského chrámu, znesvěceného pohanským syrským vojskem. Svátek se slaví osm dní a každý den se na osmiramenném svícnu zapaluje další svíce.

Typické pro chanuku je osvětlení domovů i chrámů, proto má chanuka název svátek světel. Podávají se hlavně mléčná jídla, bramborové placky a sladká jídla. Mezi tradiční jídlo, konzumované během tohoto svátku jsou bramborové placky zvané latkes.

Velikonoce

Nejvýznamnějším svátkem jsou pro židy velikonoce, slaví se sedm dní a je spojen s vysvobozením židů z egyptského otroctví. Tehdy se izraelské kmeny zformovaly jako národ. Dům je pečlivě uklizen, pod střechou nesmí zůstat nic kvašeného.

Slavnostní večeře začíná čtením hagady (kompozice biblického textu, středověké poezie a lidových písní). Na svátečním stole nechybí láhev s octem, slanou vodou, masitá sousta se do ní před požitím namáčejí.

Nejváženější člen společnosti ochutnává jednotlivé pokrmy z mísy a předkládá je ostatním. Následují hody: plněná ryba, kuře s macesovou nádivkou, vývar s macesovými knedlíčky, jídla z macesové mouky, cukroví a také kvalitní víno.

Letnice

Sedm týdnů po velikonocích jsou letnice (svátek žní). V těchto dnech přinášeli židé do chrámu první obilí. V tento svátek se konzumují převážně mléčné sladké pokrmy, např. lívanečky, káva s mlékem tvarohový koláč, palačinky s tvarohem, apod.

Recept z židovské kuchyně

Mrkvový cimes (1 porce)

Suroviny:

  • 100 g mrkve,
  • 70 g jablek,
  • 15 ml oleje,
  • cukr dle chuti,
  • skořice
  • a sůl.

Postup: Mrkev očistíme a spolu s oloupanými jablky, zbavenými jádřince nakrájíme na kostky. Na rozehřátém oleji necháme dusit nejprve mrkev s trochou vařící vody, a když změkne, přidáme jablka a dusíme na mírném ohni do měkka. Ke konci ochutíme cukrem, skořicí a solí.

Autorka: Evžena Janovská

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář