Pusťte Obavy z toho, co si o Vás myslí...

Co si o Vás myslí ostatní? Máte z toho obavy?

Mnoho lidí má obavy z toho, co si o nich lidé pomyslí, pokud vystoupí z řady a udělají něco, co zatím nikdy neudělali nebo to jednoduše není zcela běžné…

Trápí je obavy a sami sebe tak umístí do nepohodlí ještě mnohem dříve předtím, než by se setkali se skutečným negativním názorem nebo skutečným odporem.

Obavy jakéhokoliv druhu vždy způsobují diskomfort a omezují naše štěstí v životě – obavy z toho, co si o nás lidé pomyslí nejsou výjimkou…

Pokud jsou obavy „co si o Vás lidé pomyslí“ až příliš naléhavé a přesto jim dovolíte ve svém životě přebývat, pak se velkou měrou připravujete o značný kus štěstí…

Protože, jak jste se dozvěděli v minulém díle kurzu Risorgimento Challenge

Štěstí přichází, když se oprostíme od potřeby souhlasu ostatních lidí…

Pojďme se na obavy o tom, co si o Vás ostatní pomyslí, podívat hlouběji…

Kde se berou tyto myšlenky a obavy z toho, co si o nás ostatní pomyslí?

Tyto obavy v nás byly nevědomky vypěstovány prostřednictvím vět, které jsme všichni v minulosti často slýchali:

  • Chovej se tak, jak se sluší…
  • Co si o nás lidi pomyslí, když odejdeš z té školy…
  • Neplač, kluci nebrečí – co si o tobě řeknou…
  • To nedělej, tatínek jinak bude zklamaný/bude se zlobit…
  • To neříkej, co si o tom řekne babička, tetička, sousedka…
  • Nerozčiluj se, co si druzí o tobě pomyslí.
  • Nesměj se, co si o tom řeknou ostatní.
  • Tak se nechovej, co si o tom pomyslí, paní učitelka?“
  • Nevyčuhuj z řady…
  • Neupozorňuj na sebe…

Jako by na tom záleželo…

Jako by na tom záleželo, co si ostatní o malém dítěti pomyslí…

Jako by malé dítě jakýmkoliv způsobem pozbylo na své nekonečné hodnotě, když si o něm někdo něco pomyslí…

Jako by vůbec nezáleželo na pocitech dítěte…

Jako by nezáleželo na tom, že v něm uměle vytváříme obavy, které v budoucnu bude muset chtě něchtě překonat, bude-li chtít dosáhnout života bez hranic. 

Je skutečně hloupé vytvářet v někom tak nevinném, jako jsou naše děti, obavy, přestože tvrdíme, že je milujeme… Nemyslíte?

Rozhodně to hloupé je.

Skutečnost je taková, že tyto věty užívají zejména ti rodiče, kteří jsou si sami sebou nejistí a až příliš jim záleží na názoru jejich okolí.

Pravdou totiž je, že skutečná obava zní: „Co by si mé okolí mohlo pomyslet o mně, kdyby mé dítě udělalo něco, co není běžné…“

Ale přitom si daní rodiče neuvědomují, že svému dítěti prokazují medvědí službu…

A vůbec mu nepomáhají.

Připravují jej spíše na život, ve kterém se dané dítě:

  • bude trápit,
  • bude příliš nejisté,
  • bude málo šťastné,
  • bude trpět nedostatkem vědomí vlastní hodnoty,
  • bude jen málo úspěšné, apod…

Pokud si totiž tento zvyk myslet v intencích „co si o tom pomyslí ostatní“, osvojí až příliš silně, vznikne díky tomu narušený jedinec, bez kousku samostatnosti, s nízkým sebevědomím, bez schopnosti přijmout odpovědnost za svá rozhodnutí a neschopnosti se rozhodovat.

Výše uvedená prohlášení způsobují znejišťování dítěte, dítě se potom často obrací na druhé, aby mu řekli:

  • jak se má cítit,
  • co má dělat,
  • jak se má chovat,
  • jaké má být,
  • jak má přemýšlet…

Vznikají psychicky narušení jedinci, bez schopnosti samostatně přemýšlet a za něčím si stát, bez možnosti dosáhnout svých snů, svobody.

Ovladatelní, manipulovatelní, nejistí a zranitelní… 

Důvod, proč se tedy zajímáme o to, co si o nás ostatní myslí, je relativně jednoduchý…

Pokud jsme výše uvedené věty slýchávali až příliš často, začali jsme svou identitu, svou vlastní hodnotu odvozovat jednoduše od soudů nebo posouzení ostatních, místo abychom ji sami určovali.

Předali jsme tak nevědomky život ze svých rukou někomu jinému:

Vy máte vždy pravdu, já jsem nic. Vy určete, jak „to“ je správně…

Ovšem potřebujete si uvědomit, že:

„To, co si o Vás lidé říkají nebo si myslí, není Vaše starost!“

— Sean Stephenson

Ať už si kdokoliv o Vás myslí cokoliv, nutně to ještě neznamená, že je to pravda.

Vy máte svůj život, jste tvůrci, kteří mají svou vlastní odpovědnost, směr a smysl svého vlastního bytí a Vaším úkolem je na tento smysl přijít a následně jej naplnit…

A to nelze, pokud se až příliš úzkostlivě zajímáte o to, co si o tom budou myslet ostatní. 

Zajímavá statistika udává…

Jestliže je výše popsané chování součástí Vašeho každodenního života, pak jste v neustálem stresu ohledně toho, abyste se chovali „správně“, tak jak se sluší.

Pokud cokoliv chcete udělat a výše uvedené se Vás bytostně týká, pak vždy dříve než cokoliv podniknete, začnete se nejdříve ptát, co si o Vás pomyslí druzí a teprve poté se rozhodnete, zda to uděláte nebo neuděláte.

Názor ostatních na Vás začne být až příliš důležitý a bude ovlivňovat Váš život natolik silně, že nebudete schopni žít v intencích toho, co byste skutečně z hloubi svého srdce rádi…

Budete tak žít život někoho jiného, nikoliv svůj vlastní život.

Pokud je to Váš případ, pak si zapamatujete následující statistiku, která platí všeobecně na každého člověka a mohla by Vám pomoci Vašeho chorobného způsobu myšlení a jednání, jež je založeno na názoru ostatních, zbavit…

  • 10 % lidí Vás většinou hodnotí pozitivně – ať uděláte, co uděláte.
  • 10 % lidí Vás většinou hodnotí negativně – ať uděláte, co uděláte.
  • 80 % lidí se o Vás vůbec nezajímá, jste jim úplně jedno. Mají dost problémů sami se sebou a svým vlastním životem.

Uvědomte si, že nejste tím nejdůležitějším člověkem na světě. Alespoň pro většinu ostatních lidí nejste…

Skutečně tak nemusíte mít žádné obavy o to, co si o Vás kdo myslí…

Pravděpodobně také neběháte po světě a nesoudíte všechny kolem sebe.

Proč by to tedy měli dělat ostatní?

  • Pakliže ostatní soudíte a odsuzujete, tak s tím přestaňte.
  • Pakliže znáte někoho, kdo to dělá a omezuje Vás tímto chováním, straňte se jej.

Pokud si to uvědomíte, dostanete se na cestu, která Vás dovede k obrovskému osvobození, protože zdiskreditujete své vlastni obavy… 

Vždy máte možnost volby…

Některé volby nebývají snadné, a tato může být jednou z nich.

Tou volbou je, že…

1) Buď se neustále můžete ohlížet na to, co si o Vás pomyslí ostatní…

… a stanete se pouhým stínem ve svém životě, stanete se nikým…

Dáte tedy prostor tomu, aby se Vaše obavy staly skutečností…

A stanete se jedním z mnoha, který se snaží vyhovět všem, jen aby si o něm něco někdo nemohl pomyslet.

„Ovcí ve stádě“ s obavou „nebečet“ jinak, než ostatní ovce, abyste náhodou nevyčuhovali z řady…

Člověkem bez páteře, který nemá žádný vlastní názor a dokonce nemá ani názor, za kterým byste si stáli – stanete se člověkem „kam vítr, tam plášť“…

A budete v neustálém stresu, protože jednou budete tvrdit to a podruhé zase ono, jen abyste se chovali podle očekávání druhých… 

2) Nebo se můžete rozhodnout, že je pro Vás důležitější žít tak, jak Vy sami uznáte za vhodné…

Podle svých vlastních pravidel, podle svých vnitřních tužeb.

Odložíte své obavy a budete si hledět svého a půjdete svou vlastní cestou, naučíte se excelovat, stanete se Mistry

A POZOR NEZNAMENÁ TO BÝT BEZOHLEDNÝ VŮČI OSTATNÍM…

Beozhlednost je něco úplně jiného než žít své sny

Můžete žít tak, jak si představujete a nemusíte být vůbec bezohlední…

Druhou variantou nutně není dáno, že byste museli rozbít vztahy s lidmi kolem sebe.

Ale rozhodně se smiřte s tím, že ne všichni s Vámi:

  • budou souhlasit,
  • budou Vás mít rádi,
  • budou Vás chápat a
  • budou Vás podporovat.

Ale to je v pořádku. Zvykněte si. Tak to prostě chodí…

Mají na to své plné právo.

Nechejte je na jejich úrovni a sami směřujte k životu bez hranic, k životu takový, jaký jej chcete žít

Někteří lidé mají rádi vítěze. Někteří lidé vítěze nesnášejí. Buďte si však jisti, že vítězové nikdy nezůstanou nepovšimnuti.

— Mike Krzyzewski (trenér basketbalistů) 

Jak překonat obavy z toho, co si o Vás lidé pomyslí?

1] Uvědomte si, že je to Váš život, a že si s ním můžete dělat co chcete. Obavy jsou Vaše rozhodnutí...

Nezáleží na názoru nikoho jiného tak, jako na tom Vašem.

Dokonce ani názoru Vašich nejbližších. Určitou dobu Vašeho života Vás chránili a pomáhali Vám, abyste prospívali, ale Vy jim nic nedlužíte.

Pokud Vás někdo do této role staví, utíkejte.

Jestliže ten pocit máte Vy samotni, změňte na to pohled, jinak budete stále žít v jejich stínu, nikoliv ve směru a způsobu života, po jakém Vy toužíte…

Dovolte si směřovat k takovému způsobu života, který Vám umožní radovat se, být šťastni, milovat a tvořit…

Odložte obavy o to, co si ostatní lidé myslí, účty za Vás nezaplatí, stejně jako za Vás nebudou žít Váš život.

Tak proč byste se měli zabývat tím, co si myslí? 

2] Uvědomte si také, že většina lidí je zaujata svými vlastními životy - nemusíte mít obavy, že řeší Vás…

A tedy nemají příliš mnoho času, aby věnovali nějakou pozornost tomu, co děláte Vy.

Zatímco Vás trápí, co si myslí oni o Vás, je trápí to, co si myslíte Vy o nich.

Mají tedy stejně zbytečné obavy, jako máte Vy a okrádají se o značný kus štěstí – nemají čas se tedy zabývat Vámi, všechen čas vyplýtvají na to, že řeší své vlastní obavy…

Vy už s tím ale nyní můžete přestat – přestaňte se trápit a hoďte své obavy, co si o Vás ostatní pomyslí, protože si tím jen okrádáte o své vlastní štěstí, nikam jinam to nevede… 

3] Pokud ostatní soudíte bez toho, aniž byste jim dali šanci projevit se…

… a sobě sama šanci je poznat, pak s tím okamžitě přestaňte.

Není potřeba, abyste to dělali.

Respektujte druhé – pro to, že jsou a dokáží být sví.

Kdybychom byli všichni stejní, většina z nás by tu jednoduše nebyla potřeba… 

4] Místo toho, abyste řešili obavy o to, co si o Vás myslí ostatní, zamyslete se spíše nad tím, co si myslíte sami o sobě.

Zde by měly ležet Vaše skutečné obavy: Zda máte dostatečné vědomí své vlastní hodnoty

Zlepšete vnímání své vlastní hodnoty, zlepšete svůj pohled na sebe samé.

Váš názor na sebe sama je mnohem důležitější, než názory jiných, ať už se jedná o cohokoliv či kohokoliv… 

5] Uvědomte si, že názory jiných lidí na Vás, jsou jejich vlastní názory a mají s Vámi jen velmi málo společného…

Mít názory, to je to nejlevnější, co někdo může mít – je to jen způsob vnímání okolního světa určitým člověkem.

Nemají s Vámi moc společného, jsou to představy, projekce či způsob pohledu na život skrze jejich vlastní přesvědčení a zkušenosti.

Je snadné zaujmout nějaký názor na něco, o čem vlastně vůbec nic nevím nebo tomu dostatečně nerozumím…

Názory někoho jiného ještě nutně nemusí být pravda.

Jestli si o Vás někdo udělá či již udělal názor, žádné obavy – nemusíte se tím trápit, protože je to jeho problém, on s tímto názorem musí žít. Ne Vy.

A jestliže si myslí cokoliv sebehoršího, tyto negativní myšlenky jsou v jeho hlavě, nikoliv ve Vaší a on je ten, kdo si sám sobě škodí…

Nechte to být, jak už jsem psal, je to jeho problém… a Vy nemáte žádnou povinnost mu jej řešit. 

6] Uvědomte si, že to na Vás záleží. Nikoliv na názoru někoho jiného. Tak žádné obavy...

Nezbaštěte všechno lidem, kteří mají nějaký názor na to, co děláte, či co se chystáte udělat jen pro to, že jej sdíleli nahlas a udělali to s řádným postojem…

To ještě vůbec neznamená, že mají pravdu. Nikdo jiný kromě Vás opravdu neví, čeho jste či nejste schopni.

Když ostatním umožníte, aby měli své reakce, aniž byste si je vzali za své, aniž byste si je brali osobně, posílí Vás to a Vy si můžete klidně splnit své sny…

Život je příliš krátký na to, abyste se zabývali něčím, na co máte tak malý vliv – jako třeba názory někoho jiného.

Starejte se o svůj vlastní život a o to, abyste svůj život prožili co možná nejsmysluplněji… 

7] Přijměte jednoduše fakt, že ne všichni s Vámi budou souhlasit a mít Vás rádi. A ani to nepotřebujete. Hoďte obavy přes pulubu.

Nemůžete se zavděčit všem, nemůžete dosáhnout toho, aby Váš měli všichni rádi.

To nelze. Smiřte se s tím.

Zvykněte si. To je život.

Budou lidé, kteří půjdou proti Vám. A je to tak v pořádku, je to normální.

Podívejte se na celebrity – jsou lidé, kteří je zbožňují, ale jsou jiní, kteří je nenávidí.

Proč by to u Vás mělo být jinak?

Vydáte-li se za svým životem bez hranic, vždy se najde dost těch, kteří si budou myslet, že to není dobrý nápad…

Ale na druhou stranu: No a co. 

8] Vždy, když se odvážíte k novým smělým činům, nebuďte zaskočeni…

  • Jako je založení nového podnikání,
  • změnu zaměstnání,
  • vstoupení do nového vztahu,
  • nebo třeba změnu bydliště,
  • nebuďte zaskočeni negativními reakcemi okolí.

Je to normální. Většina lidí nemá rádo změny, ať jsou jakékoliv a jakkoliv vedou k lepšímu.

Možná Vám začnou sáhodlouze vysvětlovat, proč jste odsouzeni k neúspěchu. Ale to ještě není důvod, aby Vám to v něčem zabránilo.

Většinou totiž mluví ze strachu, ne z lásky. Většinou to jsou jejich vlastní obavy…

Většinou mluví prostřednictvím své vlastní omezené mysli, ze svého omezeného životního pohledu, nikoliv z pohledu života bez hranic

Strach a obavy vždy vychází z omezenosti, láska z nekonečných možností. 

9] Kdykoliv se něco rozhodnete udělat a selžete, byť to bylo předpovídáno okolím, tak se nemáte za co stydět.

A nemá cenu řešit „co si teď o mně ostatní pomyslí – neuposlechl jsem a teď vypadám jak blb“. Tohle je jeden pohled.

Druhý je ten, že „no a co“. Je přirozené, že když vyrazíte a začnete něco dělat, hodněkrát narazíte.

Je naprosto v pořádku, když všichni kolem Vás řeknou, že selžete a Vy jednáte a narazíte si čumák přimo před nimi.

Ale tím, že ztroskotáte, sami získáte nové cenné poznatky a zkušenosti a následující podobné pokusy Vás nakonec dovedou k úspěchu. Někdy i zásadnímu.

A tyto úspěchy k Vám jen stěží přijdou, pokud nepřekročíte svou zónu pohodlí, nebo práh svého domu a dáte jen na názory ostatních, že se to nemůže povést… 

10] Zvyšujte svou sebedůvěru, protože je to mnohem důlěžitější majetek než cokoliv jiného, co můžete vlastnit nebo naopak ztratit.

Nenastane konec světa,

  • když přijdete o peníze,
  • když ztratíte partnera,
  • zpackáte projekt,
  • anebo se zostudíte před mnoha lidmi.

Vždy se můžete otřepat a jít dále.

Ale když se neodhodláte udělat to, co si myslíte, že je pro Vás nejlepší, prostě proto, že máte nízkou sebedůvěru v sebe sama a ještě více ji podkopáváte tím, že se řídíte názory ostatních, pak to pro Vás konec světa jistě bude.

Tady by měly ležet Vaše skutečné obavy.

Takto osvobození ani zvýšení důvěry v sama sebe nedosáhnete… 

11] Naučte se kontrolovat své emoce.

Když přijde na „co si o mně ostatní pomyslí“, nese to sebou různé druhy emocí.

Abyste nebyli jako na houpačce, zkuste následující:

  1. Nejdříve si danou emoci uvědomte.
  2. Následně ji pozorujte uvnitř sama sebe, ve své hlavě.
  3. Uvědomte si, že pokud své emoce pozorujete, nemůžete být jejich součástí, ale jste pozorovatelem, který stojí mimo ně. Nemohou být tedy Vaší součástí.

Jakmile k tomuto uvědomění dojdete, začnou emoce pomalu opadat. 

12] Akceptujte sami sebe…

Strach či obavy „co si o mně ostatní pomyslí“ přicházejí také často proto, že máte nějakou nesrovnalost sama se sebou, držíte se nějaké sebe sama omezující víry či přesvědčení.

Podvědomě možná žijete v přesvědčení, že je s Vámi „něco špatně.“

Sepište si seznam toho, pro co sami sebe nemáte rádi.

Věci, které lze změnit změňte.
Věci které změnit nelze (např. výška), akceptujte a přestaňte se tím trápit a mít jakékoliv obavy. Určitě nejste nejmenší člověk na světě…

Začněte si také dávat velké dávky sebelásky.

Na Vaše osvobození z obav, co si o Vás ostatní pomyslí…

13] Přestaňte se zabývat tím, co si ostatní lidé myslí

Všichni se chceme cítit důležitě, a tak toužíme po pozitivní pozornosti druhých.

To je podle Dalea Carnegieho, autora bestselleru Jak získávat přátele a působit na lidi, jedna z našich základních potřeb.

A tak, když nám lidé pohladí naše ego a řeknou nám, jak skvělí jsme, cítíme se dobře. Toužíme po tomto dobrém pocitu jako po droze – jsme na něm závislí a hledáme ho, kdekoliv to jde.

Tak zoufale toužíme po uznání druhých, že žijeme nešťastný a omezený život, popíráme, jak hodně jsme svázaní, a neděláme věci, které chceme, protože máme strach, co si ostatní budou myslet.

Stejně jako narkomani žijí zbídačeným životem, aby dostali svou dávku, ochuzujeme naši vlastní existenci, abychom získali konstantní příděl uznání.

Droga je tak návyková, že většina lidí to nevzdá – budou dál hledat uznání, protože účinek je tak intenzivní. Ale stejně jako u drog za to musí zaplatit. Cenou za uznání je svoboda – svoboda být sám sebou.

Chcete vaši drogu nebo chcete být svobodní?

Nemůžete mít obojí. Pokud chcete tahat za své vlastní provazy, musíte se přestat vysilovat – skutečně je potřeba přestat se starat o to, co si o vás ostatní lidé myslí.

Ve skutečnosti je to stejně všechno iluze – nemůžete kontrolovat, co si jiní lidé myslí. Lidé mají vlastní agendu, mají své vlastní zátěže a nakonec se více zajímají jen sami o sebe než o vás.

Jak Carnegie napsal: ve skutečnosti na sebe myslí “ráno, v poledne a večer”.

Pokud se budeme snažit žít podle názorů druhých, postavíme náš život na tekutém písku. Každý má jiný způsob myšlení a lidé neustále mění své názory. Osoba, která se snaží uspokojit každého, nakonec skončí vyčerpaná a zřejmě neuspokojí nikoho.

Takže, jak můžeme převzít kontrolu zpět? Pokud jsme skutečně připraveni vzdát se drogy uznání a důležitosti (což většina lidí není), je jen jeden způsob, jak – vědomé se rozhodnout přestat se starat o to, co si ostatní lidé myslí.

To neznamená, že byste měli začít zacházet s ostatními špatně, šlapat po nich nebo je zneužívat. Někde jsem nedávno četl, že by svět byl hrozný, kdyby se nikdo nestaral o to, co si ostatní o nich myslí.

Ale proč? Všichni víme, co je správné a co špatné.

Už dříve jsem psal o řízení svého života prostřednictvím souboru hodnot – ne hodnotami vloženými druhými z vnějšku, ale vrozenými hodnotami, které přicházejí zevnitř.

Pokud se budeme řídit těmito hodnotami a ne podle měnících se názorů a hodnotových systémů jiných, budeme žít autentičtější, efektivnější, účelnější a šťastnější život. Budeme realističtější a úspěšnější

Zbývá jen jedna otázka – opravdu chcete být svobodní?

 


Brzy na viděnou v dalším díle, zašleme Vám několik tipů, jak si nebrat výroky druhých osobně…

Jestliže nemáte přístup ke všem dílům kurzu Risorgimento Challenge, registrujte se.