Cesta jako cíl

Období letních prázdnin nám pomalu začíná. Možná, že někteří z Vás už mají dovolenou za sebou, jiní o ní teprve uvažují a během několika příštích týdnů opustí svoje domovy a vyrazí na cestu, a ještě další třeba ještě ani nevědí, jaký bude cíl jejich letní cesty.

“Už tam budeme?”

Zaměřit se na koncový bod našeho počínání je vlastní lidské přirozenosti. Jen si vzpomeňte na dětství nebo vlastní děti. Jak pracuje jejich mysl, když jedete s rodinou na delší výlet? Vybavte si ten stále dokola přehrávaný refrén: “Už tam budeme?”

Zatímco rodiče se často zlobí a říkají dětem, aby se chovaly dospěle a užívaly si vše, co se kolem nich v průběhu cesty odehrává, zásadně se od nich neliší, když přijde na jejich životní cesty a cíl (nebo cíle). 

Relativita času…

Co tím chci naznačit? Často máme vytyčen svůj cíl. A je báječné jej mít. Skvělé je mít také plán vedoucí k jeho dosažení. Nicméně, v závislosti na cíli nemusí být vše snadno realizovatelné. Někdy to obnáší absolvovaní mnoha mezikroků, což může trvat i trochu déle. Jindy se přihodí nepředvídatelné komplikace, které Vás mohou donutit plán přehodnotit.

A přesto se mezi námi často vyskytují jedinci, kteří hodnotí úspěch svého snažení v závislosti na tom, jak rychle svůj cíl dosáhli, a považují dlouhou dobu vynaloženou k dosažení cíle za selhání.

Nikdy sami sobě tak nedají příležitost užít si cestu jako takovou.

Cesta je prostorem pro učení. Je místem, kde často získáváme nezbytnou zkušenost, která nás dosažením cíle obohatí. Často vyžaduje velké přípravy, které nám však umožní dostat ze sebe to nejlepší a vytoužený cíl nakonec dosáhnout.

Nedoceněním významu cesty samotné se vlastně ochuzujeme o hodnotnou část zkušeností, které můžeme získat v procesu dosahování našeho vytyčeného cíle.

Cesta se počítá…jako průprava na další cíl

Nedávno jsme se ženou navštívili její neteř, toho času na stáži v umělecké galerii. Prošli jsme si celou výstavu, přičemž si nešlo nevšimnout skvělé práce, již tato mladá žena do přípravy expozice v hlavním sále vložila. Moje žena byla výstavou ohromena. Slovy obdivu komentovala vhodné rozvržení, povedený výběr děl, který k sobě perfektně ladil, a celkově jak vše na sebe pěkně navazovalo. Je zřejmé, že její neteř má opravdový talent pro to, co dělá.

Její současné místo stážistky v galerii je neplacené. Našli by se tací, kteří by podle toho výstavu hodnotili a soudili, že to, co bylo uděláno, nebylo kvalitní, jelikož to nebylo spojeno s jakoukoli finanční kompenzací.

My se ženou jsme se na to podívali jinak. Uvědomili jsme si, že zkušenosti, které tím neteř získala, budou nejednou zohledněny a pomohou jí při hledání profesního uplatnění někdy v budoucnosti. Navíc hodnotné kontakty, které v galerii získá, se jí budou s největší pravděpodobností velmi hodit.

A i když se placené místo může zdát nyní jako její konečný cíl, může to být zrovna tak jen další krok na cestě k další etapě v kariéře této nadané mladé ženy.

Očekávání vs. realita

To je jedna z dalších charakteristik cílových destinací. Když jich dosáhnete, nejsou vždy tím, čím jste si mysleli, že budou.

Někdy se to může stát třeba i na výletu o prázdninách. Plánujete navštívit místo, kam se už dlouho toužíte podívat, a když tam konečně dorazíte, realita je úplně jiná, než ta ve Vašich představách. To se může také přihodit, i když se po nějaké době vracíte na místo, kde jste již byli, a ono se tam oproti Vámi uchovaným vzpomínkám něco změnilo.

Cesta vs. cíl

cesta cílJe skvělé mít v životě určen cíl – svoji destinaci. Avšak, stejně jako prázdninový výlet, jednou všechno skončí. Někdy konec přijde rychle. Jindy můžete setrvat v místě určení po dlouhou dobu, a pak to náhle skončí (třeba pracovní pozice, již jste zastávali po významnou část své kariéry).

Zato cesty s Vámi budou vždy. Čekají na Vás, až se rozhodnete pohnout směrem k dalšímu pomyslnému stanovišti. Pozor, někdy na sebe mohou vzít podobu nového projektu či úkolu, a vy si pak můžete myslet, že máte na dosah další cíl.

Nicméně klíčem je chytat se příležitostí, užívat si všechny součásti cesty, učit se z nich a nechat se jimi připravit na nejlepší prožitek, co Vás nemine po dosažení některého z cílů.

Ti, kteří si neumí cestu užít, často vynakládají příliš mnoho energie, aby se do cíle dostali.

A když tam pak nakonec jsou, nedokážou si úspěch patřičně vychutnat – a v tom je ta největší ironie.

A co Vy? Také myslíte jen na svůj cíl, nebo si dokážete užít také cestu?

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář