Cesta k cíli: Nenechte se zastavit!

Už jste někdy viděli malé dítě, jak se učí chodit?
Pokud ano, určitě víte jak pozoruhodná zkušenost to je – tak trochu tím začíná naše životní cesta. Dříve jsem o tom pouze slyšel, ale nikdy předtím jsem to na vlastní oči neviděl. To jen do té doby dokud naše Samantha, teď již skoro pětiletá slečna, udělala své první krůčky, když jí bylo něco málo přes rok.

Cesta začíná prvním krokemNaše cesta začíná jíž od narození

Jedné noci jsem si s ní hrál v našem obývacím pokoji, a i přes to, že byla schopná udělat jeden nebo dva krůčky sem a tam bez jakýkoliv problémů, zatímco se držela mě nebo kousku nábytku, opravdu ještě nechodila.
Tu noc jsem jí vedl za ruce po pokoji, jak postupně dělala krůčky. Rozhodl jsem se jí pustit, abych viděl, co se stane. Samantha udělala jeden dva krůčky a spadla tváří na měkký koberec. Ale byla v pořádku. Zvedla hlavu a podívala se na mě, i když nemohla mluvit. Udělala to tak jasně, že šlo vidět, jak chce, abych jí zvedl nahoru a ona to mohla zkusit znovu. Zvedl jsem ji, a když jsem ji opět pustil, udělala už čtyři krůčky a poté opět spadla dolů k zemi. Zvládla jsi to! A začal jsem bouřlivě tleskat a hlasitě volat na manželku Michelle, aby se přišla podívat do pokoje.

Michelle rychle přiběhla. Samantha a já jsme šli až na druhý konec našeho pokoje. Držel jsem ji za ruce, abych ji pomáhal udržovat rovnováhu a začali jsme kráčet po podlaze. V tu chvíli jsem ji pustil a stalo se – ona opravdu chodila – celou cestu napříč pokojem zvládla sama. Kdykoliv spadla, mně a mojí manželce se objevily slzy v očích a radostný smích zároveň. Samantha, tak hrdá na sebe začala vřískat radosti a tleskat rukama vždy, když ležela na podlaze.

A taky, pokaždé co spadla, chtěla opět taky vstát. 

Odhodlání se zvednout zpátky

Všichni víme, jak to udělat – když na své cestě upadneme, jak se dostat zpátky nahoru. Za předpokladu, že umíme chodit, což většina z nás je naštěstí schopná dostatečně dobře. Všichni jsme ve velmi mladém věku prodělali tuhle zvláštní a zázračnou zkušenost, kterou začínala naše cesta životem.

Také jsme si tím prošli v přeneseném slova smyslu mnohokrát, jak nás vede naše životní cesta. Otázka nezní, zda upadneme nebo neupadneme. Otázka je, jestli budeme dostatečně smělí, abychom se zpátky zvedli. Až příliš často se bohužel rozhodneme, že naše cesta nám za to nestojí, a zůstaneme dole. Smělost je o tom mít odvahu, ochotu a odhodlání, abychom se dostali pokaždé zpět nahoru, kdykoliv upadneme – i přes to že jsme vystrašeni nebo si nemyslíme, že to zvládneme.

Vliv prostředí

Odporování, vymlouvání se i litování sebe sama ohledně špatných věcí, které se stanou, je absolutně normální a jsme v tom ještě často podporování od lidí kolem nás – ať už nahlas nebo si to třeba jen opakujeme v naší hlavě. Nicméně, jakkoli pochopitelné to je, není to cesta, kterou bychom dokázali zlepšit svou situaci nebo se díky tomu cítit lépe.
Čelit obtížnostem v našem životě může být neskutečně odměňující a pozitivní zkušenost pro nás – pokud budeme brát výzvy jako šanci růst.

Níže je seznam věci, kterých bychom si měli vážit, pokud v životě upadneme.

Překážky, selhání, a výzvy mohou:

  • Dát nám důležitou zpětnou vazbu kde a kdo jsme
  • Poskytnout nám šanci být odvážný
  • Vzbudit nás a uvědomit si všechny dobré věci, které se dějí a kterým jsme nevěnovali pozornost
  • Dát nám výbornou šanci učit se, růst a zlepšit se
  • Naučit nás respektovat sebe samé i presto, že neděláme věci přesně, jak bychom si to přáli
  • Dát nám šanci uvědomit si, vzít odpovědnost a vyjádřit opravdové pocity v správném způsobě
  • Vyzvat nás, abychom upravili nebo znovu promysleli náš přístup

Učíme se vidět výzvy jako šance. Bereme si sílu ze situací, okolností a výsledků v našem životě. Naše schopnost vážit si potíží v našem životě, učit se z nich a využít je v náš prospěch nám dává důležitý pohled na to, kdo opravdu jsme, jak vytvořit úspěch a naplnění vědomým – záměrným způsobem.

Nenechte se odradit!

Být smělý, jít zatím, co chceme a žít s pravostí neznamená v žádném případě že, naše cesta bude bez pádů, nebudeme se probíjet nebo krátce neselžeme. Ve skutečnosti, pokud vůbec neselháváme nebo nečelíme výzvám, je to pravděpodobně dobrý ukazatel toho, že něco je špatně. Pro nás je důležité být smířený s tím faktem, že naše cesta zahrnuje mnoho pádů, výmolů a překážek. Nicméně pokud se zavážeme tomu, že vstaneme, otřepeme se a nebudeme si nalhávat, co se stalo a jak se cítíme, zjistíme o čem je skutečná síla, smělost a pravost. Nedovolte překážkám, aby Vás zastavily v tom být tím, kým jste a co chcete.

Jak zmiňuje Mark Twain v jednom z jeho mnoha známých citátů:

Tancuj jako by se nikdo nedíval. Miluj jako by ti nikdo neublížil. Zpívej jako by nikdo neposlouchal. Žij jako by bylo nebe na Zemi.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář