Je však potřeba si uvědomit, že když se stane nějaká chyba, není potřeba ji brát tragicky, jako nějaké totální selhání nebo jednoduše až moc k srdci…

Život jde dál a je na čase se naučit učit z vlastních chyb a vytěžit z nich maximum!

Myslíte, že to nejde? Chyba!

Před pár týdny jsem plánoval letět do Dublinu na mluvené angažmá. Když jsem přijel na letiště, uvědomil jsem si, že jsem zapomněl svůj cestovní pas doma. To byla dost zjevná chyba…

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Cítil jsem se poníženě a trapně. Potom i naštvaně, když jsem si uvědomil, že nebudu moct odletět.

Po několika hodinách stresu jsem byl schopný letět dalším letadlem, s kterým bych včas doletěl na svoje angažmá v Irsku i přesto, že mě to stálo více peněz než by to stálo normálně a moje manželka Michelle musela zanechat své práce a spěchat na letiště s mým cestovním pasem. 

Je to pouze jedna malá chyba…

Vzhledem k tomu co nás potkává v životě, to nebylo nic tak hrozného. Nicméně mě to opravdu naštvalo a přivedlo k zamyšlení, jak reaguji na své vlastní chyby, ale i chyby ostatních.

To, co jsem si uvědomil, bylo, že netoleruji své chyby. I když chyby nejsou v mém životě velkým problémem, momentálně trávím a plýtvám mnoho času přemýšlením o nich.

Stejně tak se občas přistihnu, jak jsem zbytečně kritický ohledně těch kolem mě, kdo a kdy dělají chyby (zjevně a skrytě). 

Vliv našich blízkých…

Michelina laskavost, ochota a empatická reakce na mé chyby (která skončila tím, že na ni měla negativní dopad) je skvělý vzor a připomínka toho jaký chci být, když někdo kolem mě udělá chybu – nápomocný, milující a soucitný.

Taky mi to připomnělo, že mít se rád a mít k sobě soucit, pokud se z mé strany uděje nějaká chyba, je mnohem lepší a více pozitivní způsob jak se vyrovnat s chybami.

A co vy? Jak si to vyložíte, když vznikne chyba, kterou jste Vy osobně způsobili, či když vznikne chyba jež způsobí ostatní?

Zatímco tohle často záleží na vážnosti chyby (některé jsou méně, některé více závažné), mnoho z nás má sklon k tomu být k sobě i ostatním až moc kritický pokud jde o chyby.

Ten stres, kritika a negativita s tímhle spojená nám může způsobovat zbytečnou újmu, strach a úzkost – v podstatě to dělá situaci jenom horší.

Cesta k řešení?

Co kdybychom měli více svobody dělat chyby a dát lidem v našem okolí svolení taky „kazit“ věci.

To není o tom, že budeme chtít, aby věci tak byly nebo to očekávali. Pouze bychom měli více soucitu a porozumění tomu, co udělali (které je na určité úrovni v životě a podnikání nevyhnutelné).

Zvláštní paradox

Tím, že se smíříme s chybami nás i ostatních, vytvoříme prostředí uvnitř nás, našich blízkých vztahů a týmů, které přispívá k důvěře, spojení, riskování, odpuštění, kreativitě a skutečnému úspěchu.

I když se to může zdát poněkud riskantní či dokonce proti rozumu, více svobody pro chybování paradoxně vytváří podmínky pro vyskytování se méně chyby, více zábavy a produktivity namísto toho.

Rozšiřte svou „kapacitu“ pro chyby pozitivním způsobem:

• Nestarejte se o nepodstatné – To nás učí můj přítel a učitel Richard Carlson ve své nejprodávanější knize z 90. let „Don’t Sweat the Small Stuff – and it’s all small stuff“. Naprostá většina chyb, které v životě uděláme, nejsou tak velký problém. Ten největší problém, pokud jde o chyby, je buď strach z toho, že je uděláme znovu nebo naše reakce pokud jsme je již udělali (my nebo ostatní). Jakmile se nám rozjasní a necháme věcí být, tak jak jsou, zjistíme, že většina věcí, z kterých se stresujeme nebo z kterých se obáváme, jsou opravdu maličkosti. Žít s tímhle povědomím nám umožní mít více klidu a méně stresu.

• Odpouštejte – Pokud někdo udělá chybu, obzvláště nějakou velkou, odpuštění je základní prvek, pokud se skrz to chcete dostat. Ve většině případů to není zlý úmysl osoby, která tu chybu udělala. Bohužel ale máme tendenci trávit a plýtvat mnoho času a energie buď viněním nebo nelibostí k dané osobě místo toho, abychom zaměřili naši pozornost produktivnějším, pozitivnějším a zdravějším směrem – odpuštěním. Často je to hodně náročné, ale je taky hodně důležité odpouštět nám samotným. Nicméně pokud si uvědomíme, že většinu času děláme to nejlepší, co můžeme (stejně jako ostatní), snadno se z toho dostaneme a budeme opět lidé – lidští (čímž myslím, že nejsme dokonalí, ani nikdo jiný)

• Hledejte lekce – K dispozici je spousta hodin, které nás naučí vidět chyby. Není to vždy nejsnazší nebo nejvíce zábavný způsob jak se poučit, ale často je to docela efektivní tím, jak to upoutá naši pozornost. Jedna z mých přátel mi před pár týdny odpověděla na můj incident s cestovním pasem slovy „Dobrá, podiv se na to z té světlé stránky. Vsadím se, že tohle bylo poprvé a naposled, kdy se ti to stalo. Na ten pocit jaké to je už nezapomeneš.“ A měla zřejmě pravdu. Kdykoliv uděláme chybu, i nějakou opravdu velkou, získáme skvělou zkušenost, znalosti a porozumění, které jsou neocenitelné.