Co chci, to může nastat: sebereflexe životní cesty…

Většinu svého života jsem to nevnímal, ale postupně mi začalo docházet, že jsem dosahoval často toho, čeho jsem chtěl nebo se stávaly věci, které jsem si přál.
Samozřejmě, že nežiji v pohádce…
Takže byly i problémy a neúspěchy – ty jsem začal také postupně vnímat jako cestu k tomu cíli, který si přeji, jako směrovky, které říkají „tudy cesta nevede, jdi jinudy“.

Techniky koncentrace a uvolnění

Sem tam mi někdo říkal o nějakém ovládání okolností a věcí pomocí koncentrace nebo naopak uvolnění mysli, četl jsem o sebenaplňujících proroctvích, životních scénářích, které máme naprogramované hluboko v osobnosti, a pak mi i došlo, že některé sny, které si dlouho přímo přeji nebo „jenom“ lehce podvědomě považuju za své cíle, se stávají realitou.

  • Odešel jsem ze studia oboru, který mě nebavil,
  • dostudoval jsem obory, které mě zajímaly a naplňovaly informacemi, které mi chyběly,
  • začal jsem znalosti a dovednosti využívat v praxi, která mi pomohla najít životní směr a smysl v pomáhání druhým.
  • Mám silný a pozitivní vztah s manželkou, který mě poskytuje neustálou sebereflexi,
  • bydlíme ve vlastním domě, který mi dává pocit jistoty 
  • a kdo ví, co se ještě bude dít.

Problémy mě směřovaly…

Problémy také přišly a nasměrovaly mě (moje myšlenky a moje myšlenkové scénáře) jinam.

Pubertální nespokojenost se životem a rodiči mi umožnila se vybouřit a zkusit si několik nekonformních postojů, které mi doposud zůstaly (dělám, co chci, říkám, co si myslím).

Zdravotní problémy mě upozornili na to, co je důležité:

  • život,
  • zdraví,
  • vztahy,
  • pocity,
  • trávení,
  • strava,
  • relaxace,
  • psychická pohoda

a jak je to spolu všechno nějak propojené.

Pracovní povinnosti (příjemné, ale i ty nepříjemné) mi ukázaly, co mě baví dělat nehledě na zisk, co jsem ochotný dělat pro zisk a co chci odmítat dělat a čeho odmítnout být součástí.

Až mi to jednou došlo!

Celé se mi to poskládalo a došlo mi, že svůj „osud“ mám v rukách, když jsem si uvědomil, že dělám převážně to, co mě baví a naplňuje.

Osud píši v uvozovkách, protože na osud nevěřím…

Věřím jenom na to, že každý má možnost se rozhodovat, čemu a jak moc se bude věnovat, co si bude přát, v čem bude vidět prospěch a zisk, jak se postaví k problémům a jakými lidmi se obklopí.

Poučení…

Na konci článku vždy bývá nějaké moudro nebo návodná rada, ale v tomto případě mám jenom jeden komentář:

NEKOPÍRUJ, NEPŘIZPŮSOBUJ SE, HLEDEJ, JDI ZA TÍM, CO TĚ ZAUJME A BER VŠE JAKO SOUČÁST CESTY K DALŠÍMU POZNÁNÍ

NEBRAŇ SE VÝZVÁM, KTERÉ TĚ NĚČÍM LÁKAJÍ, ODMÍTEJ VĚCI, KTERÉ SE TI PŘÍČÍ, NAUČ SE ŘÍKAT NE, ALE NAUČ SE I ŘÍKAT ANO A DĚKUJI A PTEJ SE POŘÁD SEBE I OSTATNÍCH PROČ…

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář