Jak chutná odpuštění?

Jedna z mých klientek mi nedávno hrdě řekla:

„Strašně mi ublížil. Nikdy mu to nezapomenu a NIKDY MU TO NEODPUSTÍM!“

Nemohla jsem si nevšimnout tohoto vítězoslavného prohlášení. Tvářila se, že tímto počinem tomu člověku nejvíce ublíží.

Nesla si den co den tuto tíhu na srdci, den co den myslela na člověka, kterému to nemůže zapomenout, pořád měla před očima tu křivdu, kterou jí způsobil. Vstávala s ním, jedla s ním, usínala s ním. A čekala, že jednou ten člověk za ní přijde a bude prosit o odpuštění.

Jenže tomu člověku to bylo úplně jedno.

A jediný, komu svým postojem ubližovala, byla ona sama. Ona byla ta jediná, kdo se tím trápil, užíral, neustále na to myslel a nemohl na to zapomenout.

Nemohla odpustit. Myslela si, že kdyby odpustila, dala by tomu člověku najevo, že schvaluje to, co jí udělal.

Žila v přesvědčení, že odpuštěním by snad toho člověka musela mít zase ráda!

To však není vůbec pravda.

Tím, že někomu odpustíte, prokážete službu nejvíce sami sobě, protože to vy se konečně zbavíte té emoční zátěže, která vás táhne dolů. A že je to kolikrát balvan, co?

Odpuštěním si prokazujete, že se máte natolik rádi,
že se tím nehodláte už dále trápit!

Protože si to nezasloužíte. Zasloužíte si mít lehký pocit na hrudi a při vzpomínce na toho člověka, který vám ublížil, mít neutrální pocit. Přesně ten měla moje klientka po našem sezení.

Miluji Neurolingvistické programování právě pro tu rychlost a účinnost.

Když jsem pak klientku požádala, aby myslela na člověka, kterému chtěla odpustit a jaké pocity cítí, s úžasem zjistila, že jí je ten člověk už jedno. Kámen ze srdce spadl. Byla to taková rána, že jsem to slyšela i já 🙂

Prokažte si laskavost a odpusťte všem těm zlotřilcům, kteří vám ublížili. Už bylo dost ubližování. Začněte u sebe a odpusťte.

Děláte to kvůli sobě. Proč? Protože se máte rádi!

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář