Proč mít rodinný rozpočet? Pokud se ve svém životě chcete posunout finančně z místa, nemusíte čekat na nic speciálního, ani na to, až se Vám zvedne příjem.

Místo toho můžete ihned sestavit svůj vlastní domácí rodinný rozpočet, který je řešením, které Vám ono vytoužené zlepšení financí přinese, pokud jej budete dodržovat… 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Většina lidí nemá žádný rodinný rozpočet… Jak jste na tom Vy?

Víte jak si udělat přehled o sumě čistých měsíčních příjmů a výdajů rozpočtu domácnosti?

Kryjí Vaše současné příjmy stávající výdaje?

Co udělat pro vyrovnání rozpočtu?

Zůstávají vám nějaké peníze v podobě úspor, použitelné pro investování?

.

Stručný obsah článku: 

• Předpoklad plánu rodinného rozpočtu
• Rodinný Rozpočet: Vaše domácnost s přehledem
  • Rozvaha
  • Výsledovka
  • Kroky, které Vám pomohou vytvořit Rodinný Rozpočet
  • Časový „snímek“
• Problém: Záporná bilance
• Evidence toků (flow)
  • Evidence drobných plateb
  • Přehled o svých „velkých“ úvěrech.
• Několik rad závěrem

Ve starých filmech je možné vidět, jak se rodinný rozpočet zvládal v dobách, kdy se mzdy vyplácely na ruku v hotovosti.

Rozpočtování tehdy spočívalo v rozdělení peněz do několika hrníčků nebo obálek, které byly popsány podle toho, na jaké výdaje byly do nich vkládané peníze určeny.

Předpoklad plánu rodinného rozpočtu

Rozpočet je základním stavebním kamenem finančního plánu, ten může být docela jednoduchý a krátký – nemusí to být žádná věda.

Stačí, aby měl následující čtyři body:

• měl by zhodnotit současnou finanční situaci
• měl by stanovit reálné finanční cíle
• měl by posoudit omezující okolnosti
• měl by stanovit způsob, kterým lze daného cíle dosáhnout

Rozpočet je v podstatě shrnutí všech Vašich současných příjmů a výdajů.

Pro lepší názornost můžeme příjmy a výdaje domácnosti rozdělit do podkategorií.

Nejprve je však důležité popsat a zhodnotit současnou finanční situaci.

Provedeme to podobně jako se firmy posuzují podle rozvahy a výsledovky:

• Víte, z kolika zdrojů do vaší domácnosti plynou peníze a kam odtékají?
• Víte, jaká  jsou vaše aktiva a pasiva?
• Dokáže vaše domácnost bez problémů splácet své dluhy?
• Nejsou vaše dluhy příliš vysoké vzhledem k příjmům?

Rodinný Rozpočet: Vaše domácnost s přehledem

Každý, kdo chce mít přehled o rodinných financích a nechce neustále a donekonečna obracet koruny v rukou, by měl mít domácí rodinný rozpočet…

Při tvorbě takového rodinného rozpočtu je potřeba zaměřit se na tyto oblasti:

• PŘEHLED nad výdaji („mám představu, na co peníze vynakládám“)
• PLÁN, tedy rozpočet financí („mám přehled o svých skutečných příjmech a výdajích“)
• PŘEDPOKLAD naplnění sledovaných cílů a závazků („vím, co si mohu dovolit a dělám vše pro to, abych si leccos dovolit mohl“)
• POCHOPENÍ nutnosti mít úspory („dělám vše pro to a vím, že mám rezervu na deštivé dny a nepředvídané události“)
• PRINCIP a návyk, který pomáhá předcházet a zvládnout dluhy („mám svůj rozpočet a svou finanční situaci pod kontrolou“).

Zpočátku když tvoříte rodinný rozpočet, je přitom hodně důležité, abyste si začali sledovat, za co vydáte každou jednotlivou korunu… 

Ano skutečně, myslím každou korunu.. 

Ve většině případů lidé vydávají za hlouposti, které vlastně ani moc nepotřebují a dokáží si je odříct, ale prostě jen mají špatný návyk… 

A tak každý jeden den vyhazují peníze, které by třeba mohli investovat do aktiv a díky tomu si vytvořit další příjem, který zlepší jejich životní styl… 

Začněte si tedy i Vy psát a evidovat každou korunu, kterou vydáte, každé kafe, které si koupíte, každou maličkost.

A na konci si tento list zkontrolujte – za co vydáváte a nemuseli byste?

Rozvaha

Domácnost a rodinný rozpočet funguje, i když s tím někdo nejspíše nebude souhlasit, v podstatě na stejných ekonomických principech jako běžná firma.

.

Každá domácnost má svá aktiva (majetek), pasiva (dluhy), výnosy (příjmy) a náklady (výdaje).

Je jedno, zda se jedná o hospodaření jedince, nebo se jedná o rodinný rozpočet či rozpočet státu či společnosti.

Všechny tyto entity fungují na stejných ekonomických zákonitostech.

Stejně jako u běžné firmy, je třeba vytvořit rozvahu (výkaz aktiv a pasiv).

Zkusíme si ji načrtnout.

Na levou stranu sepíšeme všechna aktiva a jejich hodnoty a na pravou stranu lze sepsat všechna pasiva a jejich hodnoty. Rozdíl aktiv a pasiv je osobní čisté jmění. Ukazuje, jaký majetek domácnost vlastní.

V dalším kroku se pokusíme sestavit vlastní výsledovku.

Výsledovka zachycuje příjmy a výdaje. Sepišme všechny roční příjmy a roční výdaje.

Pokud jsou příjmy větší než výdaje, je to samozřejmě lepší než naopak, ale ani to samo o sobě ještě nemusí být důvod ke spokojenosti.

Musíme ještě porovnat čisté roční příjmy – tedy celkové příjmy minus celkové výdaje – s osobním čistým jměním.

Výsledovka

Zatím máme sestaven přehled majetku, tedy aktiv a pasiv a taky máme obrázek o tocích peněz. Víme, odkud je bereme a kam je dáváme. To však nestačí.

Pokud chceme, aby majetek rostl, aby se zvyšovaly možnosti a aby si rodina prožila život podle svých představ, musíme spořit část příjmů.

Někdo doporučuje 10 %, někdo více. Nicméně to záleží na individuálních možnostech daného člověka / domácnosti.

.

Teď možná mnohý namítne: jak mohu spořit, když sotva vyjdu s penězi po zaplacení všech účtů?

Na to lze opovědět otázkou…

Jak budete chtít vyjít s penězi např. v důchodovém věku, když budete muset pořád platit všechny své účty, ale vaše příjmy budou mnohem nižší než teď?

A jak se vyrovnáte s mimořádnou životní situací, kterou budou doprovázet mimořádné výdaje, například při dlouhodobé nemoci, nebo výpadku příjmů při delší ztrátě zaměstnání?

Na všechny tyto případy je nutno myslet dopředu a připravit se na ně.

Základním prvkem příprav je tvorba a dodržování domácího rozpočtu.

Kroky, které Vám pomohou vytvořit Rodinný Rozpočet

1Prvním krokem při vytváření rozpočtu je vytvoření seznamu všech měsíční příjmů a výdajů, které v průběhu měsíce děláte.

Toto je důležité pro zjištění, zda jsou výdaje na této výši vzhledem k příjmům udržitelné.

Pokud jsou některé příjmy získány za delší časové období, je nutné je přepočítat na příjmy za měsíc.

2Ve druhém kroku sestavování rozpočtu je zapotřebí shrnout vše, na co jsou peníze vynakládány.

Soupis všech výdajů může být překvapením daným tím, že mnoho peněz odchází splácením dluhů, trvalými příkazy nebo inkasem a je tak trochu skryto.

Při sepisování výdajů platí několik zásad:

• pokud není známý přesný výdaj, je vhodné udělat alespoň odhad (důležité je, že se předpokládaný výdaj v rozpočtu objeví)
• věnovat pozornost tomu, aby některé výdaje nebyly započítány dvakrát
• přehnaný odhad je lepší než odhad podhodnocený (je lepší, když nějaké peníze budou nadbývat, než aby chyběly).

Nejprve je vhodné vytvořit soupis pevných výdajů.

Tyto výdaje zahrnují  platby, jako je nájemné, splátky hypotéky a spotřebních úvěrů, platba za rozhlas, televizi, elektřinu, vodu, telefony, výdaje na dopravu nebo auto a další věci, které musíte zaplatit.

Pokud se některé výdaje vyskytují méně často, je nutné je přepočítat na výdaje za měsíc – tedy podělíte častku, kterou vydáváte například kvartálně či ročně, dvanácti tak, abyste udělali přepočet na jeden měsíc.

Když  jsou sepsány všechny placené účty, je zapotřebí sepsat další částky, jejichž platby odpovídají měsíčním výdajům.

Sepisují se kolísající výdaje, jako jsou výdaje na nákupy (potravin, léků, oblečení) nebo využívané služby. Sečtením všech položek se zjistí celkové měsíční výdaje.

Časový „snímek“

Jiný  způsob může spočívat v tom, že se v průběhu času (např. jednoho měsíce) zapisuje, na co všechno jsou peníze vynakládány.

Zaznamenávat lze kupříkladu každodenní výdaje.

Na konci měsíce lze pak dílčí výdaje roztřídit do kategorií, jako je zábava, jídlo, oblečení, mobilní telefony, internet, drogerie, časopisy, knihy, atd.

K tomu, aby údaje odrážely skutečnost, musí se jednat o typický, průměrný měsíc.

Mnozí mohou být překvapeni tím, jak velké sumy postupně po malých částkách utratí.

Na výdajové  straně rozpočtu jsou také pravidelně spořené  částky.

Pravidelné spoření je odkládání peněz „pro strýčka příhodu“, vytvoření pojistné rezervy na neočekávané výdaje související s nepředvídatelnými událostmi, jako je porucha auta.

Je to vlastně prevence před donucením k použití nákladných půjček, které mohou snadno narušit plánovaný rozpočet.

Při tvorbě  rozpočtu je nutné zvážit rovněž budoucí výdaje, jako jsou výdaje na dovolenou nebo nákup nového spotřebiče.

Větší budoucí výdaje, jako je nákup auta, by měly být zvažovány dopředu a potřebná suma by měla být postupně naspořena.

Když je spočten rozdíl mezi příjmy a výdaji, zjistí se, zda jsou peníze akumulovány pro budoucí potřeby nebo jsou vytvářeny dluhy.

Základním pravidlem rozpočtu je jeho vyrovnanost, tedy skutečnost, že „peníze, které přicházejí, se musejí rovnat penězům, které jsou utraceny.“

Jsou vaše příjmy větší než výdaje nebo je tomu naopak?

Myslete na pravidelné spoření na stáří

Patříte mezi ten typ člověka, který si poctivě každý měsíc odkládá určitý finanční obnos? Nebo naopak stále spoléháte na to, že ve stáří budete moct vyžít se státním důchodem?
Přečtěte si, kolik si spoří lidé kolem vás a proč vám bez úspor v důchodu výrazně poklesne životní úroveň.

Čtvrtina lidí nespoří vůbec…

Podle jednoho z průzkumů bylo zjištěno, že pravidelné spoření na stáří rozhodně není pro všechny osoby samozřejmostí. Čtvrtina dotázaných totiž o sobě prozradila, že nespoří vůbec.
Zbytek nějakou sumu odkládá, přičemž nejčastější jsou úspory nad 600 Kč měsíčně, které potvrdilo 19 % respondentů.
Otázkou ovšem zůstává, kolik procent osob opravdu tuší, k jak vysokému spoření přistupovat.
Většinou se jedná o pouhé odhady a ne předem propočítanou a promyšlenou strategii.

Spočítejte si optimální výši úspor…

Abyste nemuseli jen odhadovat, přistupte na jednoduchý výpočet a zjistěte ideální výši měsíčních úspor. Nemusíte se přitom obávat, není na tom zdaleka nic těžkého.
Od vaší současné čisté mzdy jednoduše odečtěte průměrnou výši důchodu. Výsledná částka vám prozradí, kolik peněz vám bude ve stáří chybět pro zachování vaší současné životní úrovně.

Pro větší názornost si výpočet ukažme na příkladu.

Představte si pracujícího člověka, který si měsíčně vydělá 25 000 Kč hrubého.
Z hrubé mzdy zaměstnavatel i zaměstnanec provede odpovídající srážky a následně získává čistou mzdu ve výši 19 000 Kč.
Průměrný důchod v České republice činí aktuálně přibližně 11 000 Kč.
Vezměme proto čistou mzdu 19 000 Kč a odečteme od ní průměrný důchod 11 000 Kč.
Výsledek 8 000 Kč je onen rozdíl, který bychom ve stáří pocítili.
Není výše této částky dostatečně alarmující?
Vždyť se jedná o výrazný pokles životní úrovně, a to o celých 42 %.

Vyšší nebo nižší náklady ve stáří?

Určitě teď namítáte, že v důchodu se vás nebudou některé měsíční náklady vůbec týkat…
Jedná se o ty spojené s vaší prací, tedy například oblečení nebo výdaje spojené s každodenním cestováním do práce.
Je však třeba myslet i na to, že se stářím je spojeno větší množství volného času, který budete chtít patřičně využít.
Nikdo nechce jen sedět doma, každý se chce sebenaplňovat.
Na místě jsou i náklady spojené s vyšší potřebou zdravotní péče. Měsíční výdaje na léky se dokáží poměrně významně podepsat na vašem rozpočtu.
A protože stát nám neustále připomíná možnost dalšího snížení důchodů, je rozhodně na místě se začít o své stáří zajímat.
Zjistěte více o projektu Renta pro život, investujte své peníze a buďte ve stáří zaopatřeni.

Problém: Záporná bilance

Pokud jsou výdaje větší než příjmy, pak to naznačuje potíže.

Je to problém, nadměrné utrácení není dlouhodobě udržitelné a dříve nebo později povede ke komplikacím.

Čím více dluhů bude vznikat, tím více úroků bude muset být placeno a tím méně bude zbývat na běžné útraty a situace se bude zhoršovat.

Nutně musíte některé položky seškrtat, některé výdaje zmenšit a minimalizovat, popřípadě nějakým způsobem dosáhnout zvýšení svých příjmů.

Každé snižování výdajů bolí nebo zraňuje, pro zvládnutí  osobních financí je mnohdy důležité, protože výdaje jsou nutně limitovány příjmy.

Samotné přehodnocení a přizpůsobení výdajů může být provedeno různými způsoby.

Jeden způsob spočívá v rozdělení výdajů na výdaje nutné (nájemné, elektřina, voda) a výdaje zbytné (zábava, jídlo v restauracích, módní oblečení).

V závislosti na velikosti schodku, se může jednat o snížení některých zbytných vydání, jako je zábava, nákup oblečení nebo jídlo v restauraci, popřípadě vynaložení úsilí pro získání další práce.

Pokud je schodek větší, může se jednat o rozhodnutí, jako je změna velikosti bytu nebo výměna automobilu.

Ve většině životních situací asi platí pořekadlo „halíře dělají talíře“ a každá ušetřená koruna se může v budoucnu hodit.

S tímto vždy souvisí hledání odpovědí na různé otázky, jako například následující:

• Potřebuji platit předplatné dvou titulů novin? Stihnu je vůbec přečíst?
• Mám pod kontrolou své telefonní účty? Potřebuji takový paušál, nestačilo by mi méně volných minut?
• Nekupuji často věci bez promyšlení souvislostí, spíše na základě okamžitého impulsu, než skutečné potřeby?

Evidence toků (flow)

Evidovat si příjmy a výdaje je velmi dobrý počin a je jedno, jakou formou se tak děje (tabulka v excelu či nějaký prográmek na osobní rozpočet).

Nicméně to samo o sobě nestačí.

Člověk je tvor od přírody líný a evidence obvykle není pravidelná (po čase přestane bavit) a především úplná.

Dovedete si však představit, že by stejným způsobem fungovala jakákoli firma? Asi by velmi rychle zbankrotovala.

Firma, stejně  tak by měla i domácnost, si kromě evidence příjmu a výdajů  vede další důležité evidence.

Jak by asi dopadla společnost, která by si nevedla evidenci svých pohledávek a závazků?

Asi by měla ve svém účetnictví a řízení financí pěkný zmatek.

I domácnost by si měla vést přehled o svých závazcích a pohledávkách. A to jak malých, tak velkých.

Další z užitečných věcí, které by měl rozpočet obsahovat je evidence toku financí.

Nemyslím tím „jen“ řízení cash flow z pohledu řízení příjmů a výdajů, tzn. v každém okamžiku by měla domácnost vědět, kolik peněz má v hotovosti či na účtech do dalších příchodu dalších předpokládaných příjmů a rovněž, které výdaje z nich ještě musí zaplatit.

Taky evidence výběrů z běžných účtu by neměla v přehledu chybět.

Pravda, na to je výpis z běžného účtu, který nám zasílá banka. Ale proč nemít vlastní kontrolu?

Evidence drobných plateb

A co třeba evidence plateb, a vůbec přehled, o svých pojištěních, investicích a úvěrech?

Může dát každý ruku do ohně za to, že ví, jak má nastavenu např. pojistnou smlouvu a kolik platí?

Nebo jen trochu „bezmyšlenkovitě“ zaplatí pojistné na určité období a pak se při pojistné události diví, že nedostane pojistné plnění. Nebo si někdy pořídil např. podílový fond a nyní (v době ekonomické krize, kdy výkonnost fondů většinou klesla) si to vyčítá.

Přitom prodat investici před třemi lety, šance na dosáhnutí výrazného zisku byla velká.

Kdo by se však o to takové „prkotiny“ staral, říká si většina lidí? Vždyť jsou důležitější věci.

V neposlední řadě je třeba mít přehled o svých „velkých“ úvěrech.

Většina lidí se do problémů dostala tak, že měli příliš mnoho úvěrů, které nestíhali splácet. Třebaže vše funguje, je dobré to čas od času přehodnotit.

Je zřejmé,  že rozpočet, který vytváříme dnes, nemusí po určité době již platit.

Rozpočet by měl být přehodnocen nejenom, když se situace rodiny zásadně změní (například když jeden z živitelů rodiny přijde o práci nebo když se narodí další dítě), ale také po uplynutí nějaké doby.

Jak často rozpočet přehodnocovat, bude záviset na individuálních podmínkách, ale obecně lze doporučit přehodnocení rozpočtu alespoň jednou ročně.

Několik rad závěrem

1. Začít u výdajů. Soustředit se pouze na investování přebytků nebo stávajícího rodinného majetku nestačí, je třeba pochopit vlastní spotřebu a ovládnout ji.
   .
2. Nestydět se řídit se rodinným rozpočtem a jeho přesným sledováním. Je to nutné pro dosažení dobrých výsledků při úsporách a je to dobré i pro pochopení sebe sama a svých návyků.Jde sice o činnost do jisté míry nepříjemnou a pro někoho možná i protivnou, ale je to postup vysoce užitečný.
   .
3. Definovat rodinné cíle, rodinnou finanční i životní strategii, Teprve jasně definovaný cíl může být dosažen při volbě správné taktiky, správné cesty.Je vhodné formulovat své cíle společně, v rámci celé rodiny.
   .
4. Nepřeceňovat síly. Vzít si pouze takový díl odpovědnosti za své investice, jaký lze znalostně, časově a psychicky unést.Pokud není čas, odolnost nebo potřebu vzdělávat se v oblasti investování, svěřit raději své finance odborníkovi, nebo se velmi rychle začít vzdělávat.
   .
5. Věnovat investování dostatek času. Jednou z nejhorších možností je započetí investování, a je jedno jaký je použit nástroj, a přitom o oblasti, do které je investován dotyčný neví vůbec nic. Nemůže to skončit jinak, než ztrátou.
   .
6. Přijímat všechna rozhodnutí jako rodina – společně a po dohodě – ať již jde o snižování výdajů nebo o způsob investování přebytků či jmění.
   .
   Každé samostatné, nekonzultované rozhodnutí je porušením určitého vnitřního pravidla fungování rodiny.Tímto pravidlem je vzájemná otevřenost a společné rozhodování o všech podstatných aspektech rodinného jmění.I kdyby jeden z partnerů pouze vyslechl argumenty toho druhého a jenom na ně kývnul bez dalších otázek a diskuse, i to je pořád lepší, než když budete jednat za jeho zády.