Strach je častou příčinou toho, že ve svém životě nejdeme ve směru svých nejniternějších tužeb, přání a snů a raději zůstaneme ve své zóně pohodlí.
Protože je to bezpečnější. Je to pohodlné. Nemusíme proti strachu jít. Nemusíme sebe sama překonávat, tlačit se a přesvědčovat. 

Jestliže však pochopíme, k čemu strach doopravdy slouží a najdeme způsob, jak mu čelit a překonat jej, vstoupíme na zcela nová území a otevřou se před námi zcela nové obzory, horizonty, možnosti a příležitosti.
V článku najdete konkrétní příklad z praxe, stejně jako návod sestávající ze 7-mi kroků, jak svůj strach – ať už se týká čehokoliv, můžete překonat i Vy.
Začněme však o strachu mluvit nejdříve obecně…

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Stručný obsah článku: 

• Co je vlastně strach? Je to emoce či pocit.
• Jak se strach projevuje?
• Proč a k čemu strach existuje?
  • Existují 2 základní druhy strachu…
  • Naučený strach si vytváříme až v průběhu života…
  • Můj osobní příklad naučeného strachu…
  • Obavy vyplývaly z mé předchozí neúspěšné zkušenosti…
• Strach z odmítnutí, z odlišnosti…
  • Jestliže se bojíte odmítnutí něco s čím osobně bojujete, postavte se mu!
• Návod, jak překonat většinu strachů, které máte…
• 7 kroků, které Vám pomohou strachy překonat

Co je vlastně strach? Strach je emoce či pocit.

Strach je vnitřní pocit, který je vzbuzen na základě určitého podnětu např. hluboká propast, nutnost mluvení před lidmi a sdílení svého názoru, pavouk, stísněné prostory, zbraň namířená proti nám, naplněný sál, kde máme přednášet, složit určitý druh zkoušky, apod., díky kterému dojde k uvolnění chemických látek v mozku, které tělo připraví na okamžitou reakci.

Strach je často velmi reálný. Je to často skutečný pocit,
který má i fyziologické projevy.

Strach je základní reakcí na skutečné, vnímané či předpokládané ohrožení, která nám pomáhá vyhnout se potenciálně nebezpečným situacím.
Strach nás má chránit před nebezpečím. Má nás ochránit, abychom si neublížili, abychom přežili… 
Strach zvyšuje naši ostražitost. Naše smysly jsou vnímavější, jsme pozornější… 
Strach připravuje naše tělo na případný útěk před nebezpečím nebo na nutnou obranu.

Jak se strach projevuje?

Strach není jen pouhou myšlenkou či představou v naší hlavě, je to reálná emoce, která má také reálný efekt či důsledek na naše tělo.
Sami můžete pozorovat, že Vaše tělo se chová odlišně, když jste v pohodě a v klidu a když máte obavy. 
Strach se projevuje různými fyziologickými projevy našeho těla:

• svaly po celém těle se napínají a připravují k akci, stahuje se nám břicho,
• máme zvýšený tlak a zrychlený tep,
• stejně jako se zvyšuje obsah cukru v krvi (energie pro svaly),
• žíly v pokožce se stahují, aby se více krve dostalo k důležitým svalům,
• často míváme studené dlaně, chodidla či zvednuté chlupy po celém těle,
• dochází ke zvýšené produkci potu,
• strach také může být provázen zvýšeným zíváním a zvýšenou produkcí slzných kanálků a
• často také zvýšenou peristaltikou (rytmické smršťování svalstva trávicího ústrojí – máme zvýšenou potřebu se vyprázdnit, protože kdybychom museli utíkat – jako kdysi v pravěku, nepotřebujeme mít plný žaludek, se kterým se hůř utíká).

Strach jako takový vyúsťuje ve 3 způsoby chování…

Tyto 3 druhy chování souvisí s nejstarší částí našeho mozku, který s vyvíjel v raných fázích vývoje lidského druhu – takzvaným plazím mozkem (někdy také mozkový kmen), který je určen pro řízení okamžitých reakcí, jež mají přinést naši záchranu:

1. ustrnutí – kdy se snažíme splynout s prostředím a snažíme se nebýt vidět,
   
2. útěk – kdy ustrnutí nepomůže, je potřeba utíkat od zdroje nebezpečí pryč,
3. útok – jestliže jsme však zahnáni do kouta a již není kam uhnout či utíkat, tak jednoduše přecházíme do útoku, protože stejně nemáme co ztratit… 

Často tyto způsoby chování můžete pozorovat i v dnešním světě v rozličných situacích, ale souvisejí s naučenými vzorci pro přežití, které se nám osvědčily v samém počátku lidské civilizace…

Proč a k čemu vlastně ten strach existuje?

Strach je naše přirozená ochrana. Brání nám v lehkovážnosti a tím nám prodlužuje život.
Kdybychom neměli vůbec žádný strach, je pravděpodobné, že bychom dlouho nepřežili, nebo bychom se lehkovážně pouštěli do situací, které by v krajním případě mohly skončit smrtí, fyzickým poraněním nebo trvalým poškozením.
Strach má svůj určitý opodstatněný význam a místo v našich životech.

Na druhou stranu, jestliže se přeneseme z obecné roviny a chceme-li:

• dosáhnout života bez hranic,
• vybudovat úspěšné podnikání,
• mít úspěšnou kariéru nebo
• dosáhnout úspěchu v obchodě,

strach je něco, co se potřebujeme naučit konstantně překonávat.
Protože to, co v nás ve většině případech strach vyvolává, nejsou nebezpečí, která by nás v dnešní době ohrožovala na životě.

A když se strachu nebudeme vyhýbat a naopak se jej naučíme zvládat…

• jednak tím rozšiřujeme naši zónu pohodlí a jsme následně schopni dělat více věcí, kterých nejsme a nikdy nebudeme schopni bez překonání strachu dělat a
• jednak nás samotné překonání strachu posiluje, zvyšuje naše sebevědomí (začneme si sama sebe více vážit, když sama sebe překvapíme, co jsme vlastně schopni udělat) a vymaňuje z prostřednosti.

Strach je taková mentální posilovna, která z obyčejných lidí dělá lidí neobyčejné…

Kdybychom žádný strach neměli, žilo by se nám o poznání jednodušeji…

• Cožpak strach není tím jediným, co nám brání, abychom se stali čímkoliv, čím chceme nebo co jsme si kdy představovali?
• Cožpak strach není tím jediným, co nám brání, abychom získali vše, po čem toužíme a naplnili svůj vrozený potenciál?
• Cožpak strach není tím jediným, co nám brání, abychom uskutečnili vše, o čem jsme kdy snili a představovali si?

Skutečný úspěch by tak byl dostupný každému, bez nutnosti práce sama na sobě a neměl by tu hodnotu, jakou má nyní.
Dosažení úspěchu by bylo mnohem méně hodnotné…
Nepřejte si tedy, aby vše bylo jednodušší.
Přejte si, abyste byli lepší a silnější osobnost…
Když budete se svým strachem pracovat a budete jej udržovat v přijatelné výši místo toho, abyste se jim nechali pohltit….
Nakonec jej překonáte a posunete se na novou úroveň svého rozvoje osobnosti…
A tak se vítězí přátelé.

Existují 2 základní druhy strachu…

Obecně lze naše strachy rozdělit do těchto dvou kategorií:

• strachy vrozené – jsou dědictvím po našich předcích a jsou pevně zakódovány v naší DNA tak, aby pomohly přežít následujícím generacím.
• strachy naučené (získané, osvojené) – jsou získané v průběhu života na základě nějaké prodělané předchozí zkušenosti nebo přesvědčení.

Traduje se, že přirozených vrozených strachů máme jen několik a jedná se zejména o ochranu před přírodním nebezpečím:

• strach z velkých výšek,
• strach z hlasitých zvuků (hrom, bouřka, padající kamení či strom),
• strach z nebezpečných zvířat,
• strach ze tmy.

Osobně bych k vrozeným strachům ještě přiřadil strach z odmítnutí, protože se jedná o něco, co je spojeno s vývojem naší společnosti od samého počátku, viz. text níže.

Naučený strach si vytváříme až v průběhu života…

Často je tomu na základě našich osobních zkušeností – ponejvíce v průběhu našeho dětství a dospívání.
Většinou se jedná o strachy spojené s životem v moderní společnosti:

• strach ze ztráty zaměstnání – kdy jsme vedení k tomu, že je to to nejhorší, co se člověku může stát… Na druhou stranu bylo opakovaně dokázáno, že to může být skvělý startovní bod k úspěšnému podnikání…
  .
• strach z budoucnosti, strach z nových věcí – všichni máme strach z nových věcí, je to přirozené… Nevědomí toho, co bude, není příjemné, na druhou stranu nechat se tím zastavit a držet se pouze věcí, které známe, to je zpátečnický přístup a nic dobrého nevěstí… Protože ten, kdo není ochoten se měnit a přizpůsobovat novým věcem, je odsouzen k záhubě. Tak jako mnoho jiných druhů v historii světa.
  .
• strach z osamělosti – strach, kdy nejsme zvyklí být sami, poradit si sami za sebe, a tak kolem sebe pořád někoho potřebujeme. Jakmile to však překonáme, objevíme zcela nový vnitřní svět, který může vést k novým objevům nebo zásadním posunům v našem životě…
  .
• strach ze seznamování se s novými / cizími lidmi – maminky často dětem říkají – “nemluv s cizími lidmi” – je to ochrana samotného dítěte, ale v dospělosti působí často komplikace, jestliže s ní není pracováno… A je potřeba tedy se naučit bavit a komunikovat i s druhými lidmi.
  .
• strach ze selhání, z neúspěchu – kdy jsme školou / rodiči vychovávání, že chybovat je špatné… Na druhou stranu bez chyb bychom dnes jako civilizace nebyli tam, kde jsme – na počátku každého vynálezu je spousta chyb…
  .
• strach udělat rozhodnutí, protože, co kdyby se naše rozhodnutí nakonec ukázalo být jako špatné – velmi blízké předchozímu strachu ze selhání… Na druhou stranu setrvávat na stejném místě po měsíce a roky je stejně určitý druh rozhodnutí a v podstatě k ničemu nám neslouží, protože i pohyb špatným směrem je lepší, než stát na místě, protože pohyb špatným směrem (chybné rozhodnutí) se dá opravit, ale když stojíte na místě, tak ani nezjistíte, jaké možnosti máte…
  .
• strach z toho, že nejsem dost dobrý – nízká osobní hodnota, kdy v dětství nebylo dostatečně zdůrazňováno, že je dítě milováno a pochvala přicházela pouze a jen na základě pozitivního výsledku, jindy ne… Jenže i chyby a selhání mají své místo a jsou důležitými faktory pro učení se a motivaci.
  .
• strach, že člověk není dost připravený, že nemá dostatečně natrénováno, že není dokonalý a tak se snaží studovat a studovat a snaží se akci jakkoliv všemožně oddalovat, bez ochoty riskovat selhání… Jenže bez ochoty pustit se do akce, nepřichází moudrost, pochopení ani ta očekávaná odměna.
  .
• strach ze závazku – nechci se zklamat, kdyby to náhodou nevyšlo, bez závazku však nikdy nepřichází odměna, kdežto se závazkem jednak může přijít odměna, ale v každém případě člověk získá už jen tím, že se něco nového naučí i když by se mu nepodařilo dosáhnout toho, čeho prvotně chtěl… A navíc, když se to nepovede napoprvé, může se to povést napodruhé…
  .
• strach z pravdy – nemám se sice tak, jak bych chtěl, ale je mi na tomto místě pohodlně a tak nejsem ochoten otevřít oči pravdě v tom smyslu, že potřebuji udělat nějaké změny, stejně jako budu muset udělat něco, co je nepohodlné…

Uznávám, že někdy mohou být tyto strachy užitečné, ale je tomu tak jen vyjímečně… 
Ve většině případech je potřeba, abychom se jich zbavili, abychom se mohli posunout v našem životě v žádaném směru a nakonec žít životem bez hranic.
Získané strachy jsou často podpořené nějakou osobní negativní zkušeností a vyvozením špatných závěrů z těchto zkušeností.

Můj osobní příklad naučeného strachu…

Kdysi jsem pracoval jako obchodního zástupce a v prvních dvou měsících jsem prožil několik prodejních úspěchů. Měl jsem štěstí začátečníka a cítil jsem se skvěle.
Pak však nastal zlom a ať jsem se snažil sebevíc, nedařilo se mi sjednávat obchody.
Pracoval jsem na svých dovednostech – piloval jsem svou komunikaci, zvětšil počty obchodních schůzek, ptal jsem se na rady zkušenějších, vzdělával se a co se stalo?
Nic moc. Jako by se mé štěstí unavilo. Nakonec jsem se vzdal.

Potřeboval jsem přemýšlet, srovnat si své myšlení, stejně jako své životní priority a to mluvilo pro to, abych to znovu zkusil…
Dřív než jsem však učinil rozhodnutí znovu vkročit do té samé řeky, prodělal jsem nespočet vnitřních rozhovorů, stejně jako jsem podobné otázky slýchával od rodiny:

• Co když se ti to zase nepovede?
• Co když to nezvládneš?
• Co když v tom nemůžeš dosáhnout úspěchu? 
• Co když na to opravdu nemáš?

Takových “co kdyby” nebo “co když” může být milión. 
Důležité je však to, zda chcete úspěch opravdu hodně. Pak na faktech nezáleží…

Obavy vyplývaly z mé předchozí neúspěšné zkušenosti…

Vytvořil jsem si je sám – naučil jsme se takovým způsobem dívat sám na sebe…
Přesto jsem se rozhodl pro návrat.
V tu chvíli jsem vlastně vědomě proti svému největšímu nepříteli (strachu) vyrazil do boje pouze s přesvědčením, že jej porazím.
A to se mi podařilo.
Dnes vím, že jsem udělal správné rozhodnutí, když jsem se znovu pokusil o dosažení úspěchu v oboru, ve kterém jsem se předtím neuspěl.
Tento strach jsem trvale překonal.
A Vy můžete také, jestliže se proto rozhodnete a budete mít motiv – “dostatečně dobrý důvod pro sebe sama” k tomu, aby tomu tak bylo…
Naučený strach však nemusí mít původ pouze ve vlastní negativní či neúspěšné zkušenosti…
Může rovněž vzniknout na základě cizí zkušenosti jen pouhým sledováním někoho jiného, kdo právě strach zažívá, což je zvlášť patrné ve větších skupinách lidí, kdy dokonce může dojít k propuknutí davové paniky.

Strach z odmítnutí, z odlišnosti…

Původně jsem žil v přesvědčení, že jde o strach, který je získaný v průběhu života.
Nicméně poslední dobou se domnívám, že jde o strach, který je vrozený a je součástí DNA každého z nás ve větší či menší míře – podobně jako strach z výšek či hlasitých zvuků.
Důvod?
Zkuste se přenést do několik stovek až tisíc let do minulosti, kdy jsme ještě žili v tlupách a položte si otázky…

• Co se stalo, když byl jedinec vyloučen / vyhoštěn z tlupy?
• Co to pro něj samotného znamenalo?

Ano, správně. Zemřel.
Čekala ho jistá smrt. Protože sám v divočině nebyl schopen přežít tak efektivně jako ve spolupráci s dalšími členy tlupy…
Potřebovali jsme si tedy vytvořit nějaký mechanismus (takže původně to byl taky strach, který jsme si vypěstovali, jako všechny ostatní vrozené strachy), který by nám umožnil potlačit naše ego, potřebu po prosazování sebe sama a svých osobních zájmů a upřednostnit zájem skupiny jako celku.
Protože jen ve skupině jsme byli schopni lépe přežít a lépe dobýt svět, získat potravu či přístřeší v době, kdy to nebylo tak jednoduché, jako dnes.

Tento strach je naší součástí dodnes a osobně si myslím, že je velmi úzce spojen:

• se strachem z toho “co si o nás myslí druzí” (vzpomeňte na tlupu a možnost vyhoštění),
• stejně jako s naší potřebou být milováni – čehož se nám často v útlém dětství v normální rodině hojně dostává, ale když dospějeme a vystoupíme z ochranné skořápky rodiny, poznáme, že realita, je často odlišná.
  

Většina lidí se strachem z odmítnutí nechá řídit celý svůj život i v dnešní době – a to i přesto, že už nehrozí bezprostřední nebezpečí smrt jsme-li z určité skupiny lidí vyloučeni.

Jestliže je strach z odmítnutí něco s čím osobně bojujete, postavte se mu!

Důvodem je, že když nejste sami sebou a nejdete si za svou mizí, děláte vlastně všechno stejně, jako všichni ostatní – nejste ničím výjimeční.
Jinými slovy kráčíte po cestě prostřednosti a i proto nemůžete získat jiné výsledky, než většina ostatních lidí.
Chcete-li však excelovat, stát se Mistrem, nutně musíte vystoupit z davu a začít žít a dělat věci podle svých pravidel a svého uvážení…
Což se však pojí s tím, že budou lidé (a někdy jsou to dokonce ti nejbližší), kteří Vás odsoudí a odmítnou Vaší cestu, Vaše ideje, Vaši vizi…
A Vy se budete muset rozhodnout, jakou cestou se vydáte – bude to cesta prostřednosti, nebo cesta výjimečnosti a jedinečnosti?
Vyberete-li cestu jedinečnosti, cestu života podle svých vlastní pravidel a přání, setkáte se s kritikou a z počátku na této cestě budete sami.
Postupně však potkáte nové lidi, kteří mají podobné hodnoty jako Vy a podpoří Vás.
Většina lidí si to však bohužel neuvědomuje a tak vlastně brání sama sobě vyniknout, protože se snaží zapadnout, nevyčnívat / nevystupovat z řady, dělat něco, co je v rámci zažitých norem.

Návod, jak překonat většinu strachů, které máte…

Hned na počátku vycházejme z jednoduchého předpokladu, že všechny strachy – ať už jsou vrozené, naučené nebo získané se dají umenšit až následně postupně překonat a plně eliminovat.
Ralph Waldo Emerson, americký esejista, básník a vůdčí osobnost 19. století, řekl:

Dělej to, čeho se bojíš a je jisté, že strach zanikne.

Dale Carnegie, americký spisovatel a lektor zabývající se růstem osobnosti, řekl:

Dělejte to, z čeho máte strach. A dělejte to opakovaně. To je nejrychlejší a nejjistějších způsob, jak strach porazit.

Jinými slovy – velmi významné osobnosti osobního rozvoje a velikáni své doby nám doporučují, abychom se strachem nezabývali, ale prostě a jednoduše podnikli nějakou akci ve směru toho, kam se chceme dostat – a to i přestože máme strach.

Akce totiž léčí strach…

Strach na počátku čehokoliv nového je zcela běžný – není to nic výjimečného – všichni jej máme…
Většina lidí však ke své škodě svou situaci zanalyzuje a to takovým způsobem, že žádnou akci nepodstoupí – uvězní sama sebe ve spleti přesvědčení a nesprávných předpokladů a zůstanou stát na místě.
Jsou bohatší o jedno – o omezující přesvědčení, proč nemohou to a tamto…

Zde je 7 kroků, které Vám pomohou strachy překonat:

Strach je tou největší překážkou pro většinu lidí.
Se svým strachem si musí každý z nás poradit sám a nahradit strach pevnou vírou.

Strach si vytváříme sami!

Většina lidí žije v iluzi, že strach vytvářejí vnější okolnosti. Ano, když máte strach, tak se vám potí ruce, chvějete se, nebo se nemůžete pohnout – strach je skutečný, ale jeho příčina je v tvé mysli.

Veškerý strach pochází z vyfantazírovaných zážitků, které vypadají jako skutečné. Kdykoliv pocítíte strach, zamyslete se – z čeho mám strach, co nejhoršího se může stát?

A po té, co vás napadne to, čeho se bojíte, použijte svoji představivost k utvoření nového pozitivního obrazu.

1. Je potřeba strach identifikovat:
Udělejte si seznam věcí, kterých se vy sami bojíte:

• Čeho se vlastně bojíte?
• Jak hodně je to reálné?
• Co nejhoršího se může stát, když se realizuje?
• K jakým škodám může dojít, jestliže se Vaše nejhorší obavy naplní?
• Když si to sesumírujete, není to tak nejhorší, svět se nezboří – že mám pravdu?

Například to může vypadat nějak takto:

• Bojím se … požádat nadřízeného aby mi zvýšil mzdu,
• Požádat lékaře aby mi dal jiné prášky
• Požádat svoji manželku aby mě přestala kritizovat a více mi důvěřovala.

Dalším krokem je tuto větu změnit.

• Rád bych udělal …, ale bojím se představy, že …
• Rád bych požádal svého šéfa o zvýšení platu, ale bojím se představy, že odmítne a rovnou mě vyhodí.
• Rád bych požádal svoji partnerku o to, aby mi více důvěřovala, ale bojím se představy, že na mě bude naštvaná.

Až dokončíte svůj seznam, uvědomíte si, že mi sami si často vytváříme scénáře, ke kterým nikdy nedošlo.

Uvědomte si také, že naše tělo nepozná, jestli je situace skutečná nebo jestli si ji jen představujeme!

Sami se tedy zastrašujeme.

2. Je potřeba identifikovat motivaci k překonání strachu:

• Proč chcete strach překonat či odbourat?
• V čem Vás strach nyní omezuje? A co získáte tím, když svůj strach překonáte?
• Musíte mít motivaci – dostatečně dobrý důvod proč chcete svůj strach překonat.
• Např.: Mám strach mluvit na veřejnosti, ale vím, že to budu potřebovat, abych mohl postoupit ve své kariéře, mohl získat lepší ohodnocení a tak více cestovat, pořídit si lepší bydlení, začít o sebe více pečovat, apod.

3. Začněte dělat to, čeho se bojíte:

• Trénujte a rozšiřujte a posouvejte svou zónu pohodlí.
• Poprvé to vždy bude složité a nejtěžší. Stejně tak budete mít největší strach.
• Na počátku to bude vždy nepříjemné nebo nepohodlnné.
• Nezaměřujte se na svůj strach samotný.
• Zaměřujte se na to, co získáte, když jej překonáte.

4. Začněte užívat afirmace:

• Ty, které Vám pomohou strach překonat, eliminovat.
• Ty, které roztahují Vaší zónu pohodlí.
• Ty, které zvyšují Vaše vlastní sebevědomí a sebedůvěru.

5. Začněte si představovat a očekávat, že jste bez svého strachu:

• Představujte si sama sebe, že jste člověkem, bez svého současného strachu.
• Jak byste jednali? Jak byste se chovali?
• Jak byste si sama sebe vážili?

6. Najděte si sparing partnera:

• Ve dvou se všechno dělá lépe…
• Stejně tak i strach je snadnější překonat ve dvou.
• Najdete si sparing partnera, který má podobný strach a můžete se vzájemně podržet ve slabé chvíli nebo společně překonávat a hecovat se.
• Nebo si najděte mentora, kterému budete moci zavolat, když to budete potřebovat.

7. Pokračujte do té doby, dokud svůj strach zcela neeliminujete:

• Každý další pokus bude jednodušší.
• Pravidelná akce léčí strach.

Musíte se strachu postavit a udělat to navzdory tomuto vnitřnímu pnutí.
Není však možné zbavit se strachu bez činu. Jen akcí a vykonáváním činností, ze kterých máte strach Váš strach pomine.
Opakovaně dělejte to, z čeho máte největší strach a strach se rozplyne a Vám zůstane uspokojení ze sama sebe a z dobře vykonané práce…

Dalších 6 článků pro podporu Vašeho překonání strachu…

Zde najdete odkazy na další články, které jsem na téma strach psal.

• Návyky a Život bez hranic: Budete dále utíkat nebo budete čelit strachu?
• Jak přijmout změny a zbavit se strachu ze změn?
• Strach a jak se jej zbavit?
• Jak překonat obavy z toho, co si o mně lidé pomyslí?
• Máte strach z odmítnutí? Jak se tohoto strachu zbavit?
• Jak překonat strach či obavy z úspěchu?

Závěrem o strachu…

Věřím tomu, že máte na to, abyste překonali jakýkoliv strach, který Vás odděluje a brzdí na cestě k Vašemu vlastnímu vysněnému životu bez hranic.
A stejně tak věřím tomu, že strach, který možná právě teď pociťujete, je skutečně děsivý.
Vaše obavy se však bohužel nezmění, jestliže s ním něco neuděláte….
Stejně jako se nezmění Váš život k lepšímu, pokud strach nepřekonáte.
Soustřeďte se na svou budoucnost – jen ta je teď důležitá a přetvořte ji k obrazu svému.
Začněte dnes.
Překonejte svůj strach.

Přeji skvělý den a těším se na naše osobní setkání.
Jestliže svého života bez hranic chcete dosáhnout dříve než ostatní, kontaktujte mě…

Je tento článek nápomocný? Jestliže ANO, dejte mi to vědět…

• Sdílejte článek na sociálních sítích se svými přáteli…
• Zašlete odkaz na článek emailem svým nejbližším nebo spolupracovníkům…
• Rozdělte se o své myšlenky níže v diskuzi.
• Klikněte na tlačítko “Děkuji” níže pod tímto článkem…

PS: Chcete-li získat partnera na své cestě k životu bez hranic
a nebýt na své strachy sami, pak vyplňte tento formulář…

.

.