Kladete si také někdy tyhle otázky:

Kdo jsem?
A jak mě vnímají ostatní?
Co o mně říká můj zevnějšek?…

V jednom z mých minulých článků jste se mohli dočíst, proč nám tolik záleží na názoru ostatních.
Ale jak už to tak v životě bývá, nic není černé ani bílé. Takže hamletovská otázka zasazená do dnešní doby by zněla: „Dát na něj či nedat?“ A to je opravdu, oč tu běží…
Respektive, kdy dát a kdy nedat?
Asi tušíte, že odpověď nebude jednoduchá. Ohlížet se neustále na to, co si o mě myslí ostatní je krajně svazující.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Každý člověk je jedinečná osobnost a většině případů i s jedinečným pohledem na věc.

  Museli bychom být tedy chameleony, abychom vyhověli všem. A i tak by se dřív či později dostavila situace, kdy budeme mít modrou barvu a setkáme se s člověkem, který by nás raději viděl ve fialové.  Potud zmíněné „…nedat“.

Je tu však druhá stránky věci.

Je třeba si uvědomit,

že svým vystupováním, rozhodováním, postoji ovlivňujeme svět kolem sebe.

• Zasahujeme do fungování světa ostatním.
• Podílíme se na jeho tvorbě.

Takže pokud mluvíme, chodíme mezi lidi, oblékáme se, jíme jídlo, posloucháme hudbu, pracujeme…atd., dáváme tím najevo, kdo jsme. Nebo alespoň, kým chceme být. A je třeba za tento náš „projev“ přijmout zodpovědnost.

Zní to možná složitě…

• Nechat se ovlivnit míněním druhým, nebo nenechat?
• Ovlivňovat ostatní svým názorem nebo ne?
• Hodnotit ostatní nebo nehodnotit?
• Srovnávat se nebo nesrovnávat.

Odpověď zní: Vědomě si volit!

Neexistuje recept (i když je jich oblast osobního rozvoje více než plná), podle kterého byste se mohli řídit.

Ano, existují společenské konvence, etiketa a pravidla, která nám pomohou vybrat správný oděv do divadla, vyhnout se trapasu na prvním rande či zapůsobit u pohovoru. Ale náš život se skládá z mnoha situací. Z mnoha odlišných situací, kde jednou bude žádoucí „dát“ na názor ostatních a v příštím okamžiku „nedat“.

Upřímně říkám, že ne vždy budete vědět, kdy která situace nastala. A mnohokrát se rozhodnete jinak, než by vám či ostatním prospělo. To ale NEVADÍ, pokud to byla vaše VOLBA. Ano, ponesete následky. Ano, okolí vás může zavrhnout, odsoudit či naopak obdivovat. V obou případech jste to VY, kdo rozhodl.

A dokud budete moci rozhodovat o svých volbách, jste pány svého života a můžete se kdykoliv rozhodnout pro změnu. KDYKOLIV!

Takže, poslechnout šéfa, který po mě chce vyšší výkon?

ZVOLTE! A přijměte za to rozhodnutí zodpovědnost

Respektovat či ignorovat „dress code“ na danou akci?

ZVOLTE! A přijměte výsledek, který to bude mít.

Odpustit křivdu či zradu?

ZVOLTE! A uvědomte si, co vám to může přinést.

Tolerovat věci, které jsou mi nepříjemné?

ZVOLTE! A vyrovnejte se s následky, které to bude mít.

Opustit partnera?

ZVOLTE!, protože i nic nedělání je volba…

Vaše rozhodnutí z vás dělají to, kým jste!

Odráží vaši osobnost, hodnoty, touhy a přání. I vaše chyby vyjadřují to, kdo jste.

A při tom zdravém sebe-prosazování, se zkuste – až se někdo z vašeho okolí zachová nevhodně, nebo až někoho budete mít chuť odsoudit – na moment zastavit a říct SI, že on jen učinil volbu…

a ZVOLTE, jaký k němu zaujmete postoj…