Už jste někdy četli nebo zaslechli tuto poznámku? Já už několikrát, ale nepřikládal jsem jí velkou váhu. Ale teď, když se nad tím vším zamyslím, říkám si, že na tom opravdu něco bude.

„Když je někdo v našem životě, tak je to vlastně vyjádření naší potřeby. Přišel, aby nám pomohl vyřešit nějaký problém, přišel nám poradit a podpořit nás po fyzické, emoční anebo duševní stránce“.

Náhoda nebo osud?

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

V létě letošního roku jsme poznali itala, který pod naším radiem dělal výbornou pizzu a jiné dobrůtky. Jmenuje se Pietro Altemani a myslím, že můžu říct, že je to opravdu náš kamarád.

Společně s Kamčou, Petrou a Pietrem jsme začali chodit na pivo, Pietro natáčel rubriku do 5-ti hladových, což je pořad na našem radiu. Naučil nás vařit jednoduchá italská jídla a vůbec, doteď s ním zažíváme veselé chvilky.

Ale abych neodbíhal od tématu. Pietrovi, jsem jednou na pivku věnoval svoji knihu 7+1 MYŠLENKA aneb ze snu až do radia. Za pár týdnů mě překvapil tím, že knížku nechal přeložit do italštiny. A aby toho nebylo málo, v listopadu mě překvapil znovu.

Pozval nás na večeři, která byla oslavou ukončení jeho firmy. Říkal, že stroje naložil na kamion a poslal do Itálie. Firmu ukončil po 37 letech. Zakládal ji, když mu bylo 22 let. Přesně 5.2.1976.

V tento den, o půl třetí ráno, se ve Slavičíně v porodnici narodil malý Vlasťa Macík…