Náš mozek a nejdůležitější minerály…

V dnešním díle o povídání o mozku a o tom, jak si můžeme prospět z pohledu naší stravy, si povíme o pěti základních minerálech: mědi, železu, hořčíku, selenu a zinku.

Pokud jste nezachytili předchozí díly, zde Vám nabízíme sumář:

  • Náš mozek a vyvážený poměr skladby tuků a nejdůležitější vitamíny
  • Náš mozek – regenerace s pomocí lehké večeře a jak na cukry a sůl…
  • Mozek – co mu dodá jídlo a pití a jak by měla vypadat zdravá snídaně…

Měď

Měď je minerál, který je v našem těle zastoupen v nepatrném množství, ale plní nejrůznější úlohy:

  • podílí se na tvorbě červených krvinek,
  • posiluje pevnost cév,
  • působí proti volným radikálům a
  • účastní se rovněž syntézy dopaminu – chemického informátora mozku.

Měď se ukládá se v játrech. Působí v součinnosti se železem a napomáhá jeho vstřebávání.

Rovněž zajišťuje dopravu kyslíku do buněk a umožňuje tak dodávku energie a kyslíku do všech tkání. Zpomaluje stárnutí buněk tím, že naše tkáně – a tu mozkovou zejména – udržuje svěží.

A konečně je měď nepostradatelná pro membrány a buňky, jimiž jsou vystlány cévy, takže zvyšuje cévní pružnost a podporuje dlouhověkost. Tato její role je prvořadá pro dobré fungování mozkového krevního oběhu a snížení rizika vzniku výdutí nebo krvácení do mozku.

Denní potřeba mědi se pohybuje v průměru od 1,5 do 2 miligramů a v zásadě ji pokryje rozmanitá a vyvážená strava. Je-li mědi nadbytek, poškozuje nervový systém, vyvolává zvracení a způsobuje ochrnutí svalů. Proto se nedoporučuje užívat měď v podobě potravinového doplňku.

Železo

Železo je nepostradatelné pro výrobu červených krvinek a umožňuje okysličování všech tkání, především v mozku.

Chudokrevnost způsobuje hypoxii, tedy nedostatečné okysličování tkání. Bez kyslíku totiž nemůže správně probíhat buněčný metabolismus, a to ani ve svalech, ani v mozku.

Potřeba železa je poměrně nízká, 10 až 15 miligramů denně, neboť organismus pracuje v tomto směru velice úsporně: jeho metabolismus probíhá téměř v uzavřeném kruhu a ztráty jsou systematicky vyrovnávány.

Denní příjem železa musí být nicméně poměrně vysoký, protože z potravin ho vstřebáme jen 5 až 20 procent.

Navíc ženy musí své zásoby červených krvinek každý měsíc obnovovat.

Stejně jsou na tom vegetariáni, kteří nejedí maso.

Železo je v naší stravě přítomno ve dvou formách:

  • Z potravin živočišného původu, jako je maso, vnitřnosti, ryby, vejce nebo mořské plody, pochází takzvané hemoželezo;
  • z potravin rostlinného původu, např. zeleniny, luštěnin, sušeného ovoce, pochází nehemové železo.

Rostlinné železo organismus vstřebává obtížněji, je proto dobré přijímat je zároveň s hemoželezem nebo vysokým množstvím vitamínu, C, které jeho vstřebávání podporují.

Proto, chcete-li železo správně využít, kapejte si citronovou šťávu na saláty ze syrové zeleniny nebo ovoce a na vařenou zeleninu, nebo jezte kombinovaná jídla.

Horčík

Hořčík má mnohačetný význam pro buňky a udržuje rovnováhu nervových procesů. Tento minerál je nutný k ukládání a využívání energie, která umožňuje práci neuronů, a podílí se rovněž na přenosu nervového vzruchu.

Je přírodní sedativum, proto napomáhá uvolnění svalstva a má výrazný podíl na dobrém spánku.

Doporučenou denní dávku, která dosahuje v průměru 400 miligramů, není snadné dodržet, neboť potraviny bohaté na hořčík bývají bohaté i na kalorie.

Také stresové situace zvyšují potřebu hořčíku, protože při stresu se zvyšuje jeho vylučování močí.

Nedostatek hořčíku se pozná podle neklidného spánku, mravenčení v končetinách, bolestí hlavy a velké únavy.

Selen

Selen je sice v našem těle zastoupen jen nepatrně, ale je to živina nesmírně důležitá pro naše zdraví – patří mezi antioxidanty, takže je důležitý v boji proti volným radikálům, tím pomáhá chránit naše buňky proti předčasnému stárnutí a degeneraci; stimuluje imunitní systém, neutralizuje toxické látky a těžké kovy.

V případě nízkého přísunu převelí organismus automaticky selen do mozku a žláz s vnitřní sekrecí, tedy životně důležitých orgánů. Postupné ochuzování potravin o minerály snížilo během několika desetiletí náš příjem selenu téměř o 30 procent.

Tento pokles souvisí především s průmyslovým zpracováním potravin. Denní doporučená dávka selenu je průměrně 70 mikrogramů, a ani toto velmi nízké množství potraviny často nepokryjí…

Zinek

Zinek hraje v našem těle prvořadou roli. Je nepostradatelný pro růst, rozmnožování a imunitní systém. Účastní se také činnosti mnohých enzymů a tím pomáhá v boji proti volným radikálům a předčasnému stárnutí.

Nedostatek vyvolává stavy těžké deprese, ztrátu chuti a čichu, stejně jako opožděný vývoj mozku u dětí. Je rovněž pravděpodobné, že deficit zinku způsobuje potíže s učením, především jazyků.

Doporučenou denní dávku zinku 10 až 12 miligramů pokryje v zásadě rozmanitá strava obsahující potraviny živočišného původu, obsahuje ho i celozrnný chléb, luštěniny a oříšky. Tepelnou úpravou se zinek nezničí.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář