V dnešním díle o povídání o mozku a o tom, jak si můžeme prospět z pohledu naší stravy, si povíme o pěti základních minerálech: mědi, železu, hořčíku, selenu a zinku.
Pokud jste nezachytili předchozí díly, zde Vám nabízíme sumář:

• Náš mozek a vyvážený poměr skladby tuků a nejdůležitější vitamíny
• Náš mozek – regenerace s pomocí lehké večeře a jak na cukry a sůl…
• Mozek – co mu dodá jídlo a pití a jak by měla vypadat zdravá snídaně…

Měď

Měď je minerál, který je v našem těle zastoupen v nepatrném množství, ale plní nejrůznější úlohy:

• podílí se na tvorbě červených krvinek,
• posiluje pevnost cév,
• působí proti volným radikálům a
• účastní se rovněž syntézy dopaminu – chemického informátora mozku.

Měď se ukládá se v játrech. Působí v součinnosti se železem a napomáhá jeho vstřebávání.
Rovněž zajišťuje dopravu kyslíku do buněk a umožňuje tak dodávku energie a kyslíku do všech tkání. Zpomaluje stárnutí buněk tím, že naše tkáně – a tu mozkovou zejména – udržuje svěží.
A konečně je měď nepostradatelná pro membrány a buňky, jimiž jsou vystlány cévy, takže zvyšuje cévní pružnost a podporuje dlouhověkost. Tato její role je prvořadá pro dobré fungování mozkového krevního oběhu a snížení rizika vzniku výdutí nebo krvácení do mozku.
Denní potřeba mědi se pohybuje v průměru od 1,5 do 2 miligramů a v zásadě ji pokryje rozmanitá a vyvážená strava. Je-li mědi nadbytek, poškozuje nervový systém, vyvolává zvracení a způsobuje ochrnutí svalů. Proto se nedoporučuje užívat měď v podobě potravinového doplňku.
 

 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Železo

Železo je nepostradatelné pro výrobu červených krvinek a umožňuje okysličování všech tkání, především v mozku.
Chudokrevnost způsobuje hypoxii, tedy nedostatečné okysličování tkání. Bez kyslíku totiž nemůže správně probíhat buněčný metabolismus, a to ani ve svalech, ani v mozku.
Potřeba železa je poměrně nízká, 10 až 15 miligramů denně, neboť organismus pracuje v tomto směru velice úsporně: jeho metabolismus probíhá téměř v uzavřeném kruhu a ztráty jsou systematicky vyrovnávány.
Denní příjem železa musí být nicméně poměrně vysoký, protože z potravin ho vstřebáme jen 5 až 20 procent.
Navíc ženy musí své zásoby červených krvinek každý měsíc obnovovat.
Stejně jsou na tom vegetariáni, kteří nejedí maso.
Železo je v naší stravě přítomno ve dvou formách:

• Z potravin živočišného původu, jako je maso, vnitřnosti, ryby, vejce nebo mořské plody, pochází takzvané hemoželezo;
• z potravin rostlinného původu, např. zeleniny, luštěnin, sušeného ovoce, pochází nehemové železo.

Rostlinné železo organismus vstřebává obtížněji, je proto dobré přijímat je zároveň s hemoželezem nebo vysokým množstvím vitamínu, C, které jeho vstřebávání podporují.
Proto, chcete-li železo správně využít, kapejte si citronovou šťávu na saláty ze syrové zeleniny nebo ovoce a na vařenou zeleninu, nebo jezte kombinovaná jídla.
 

Horčík

Hořčík má mnohačetný význam pro buňky a udržuje rovnováhu nervových procesů. Tento minerál je nutný k ukládání a využívání energie, která umožňuje práci neuronů, a podílí se rovněž na přenosu nervového vzruchu.
Je přírodní sedativum, proto napomáhá uvolnění svalstva a má výrazný podíl na dobrém spánku.
Doporučenou denní dávku, která dosahuje v průměru 400 miligramů, není snadné dodržet, neboť potraviny bohaté na hořčík bývají bohaté i na kalorie.
Také stresové situace zvyšují potřebu hořčíku, protože při stresu se zvyšuje jeho vylučování močí.
Nedostatek hořčíku se pozná podle neklidného spánku, mravenčení v končetinách, bolestí hlavy a velké únavy.

Selen

Selen je sice v našem těle zastoupen jen nepatrně, ale je to živina nesmírně důležitá pro naše zdraví – patří mezi antioxidanty, takže je důležitý v boji proti volným radikálům, tím pomáhá chránit naše buňky proti předčasnému stárnutí a degeneraci; stimuluje imunitní systém, neutralizuje toxické látky a těžké kovy.
V případě nízkého přísunu převelí organismus automaticky selen do mozku a žláz s vnitřní sekrecí, tedy životně důležitých orgánů. Postupné ochuzování potravin o minerály snížilo během několika desetiletí náš příjem selenu téměř o 30 procent.
Tento pokles souvisí především s průmyslovým zpracováním potravin. Denní doporučená dávka selenu je průměrně 70 mikrogramů, a ani toto velmi nízké množství potraviny často nepokryjí…
 

Zinek

Zinek hraje v našem těle prvořadou roli. Je nepostradatelný pro růst, rozmnožování a imunitní systém. Účastní se také činnosti mnohých enzymů a tím pomáhá v boji proti volným radikálům a předčasnému stárnutí.
Nedostatek vyvolává stavy těžké deprese, ztrátu chuti a čichu, stejně jako opožděný vývoj mozku u dětí. Je rovněž pravděpodobné, že deficit zinku způsobuje potíže s učením, především jazyků.
Doporučenou denní dávku zinku 10 až 12 miligramů pokryje v zásadě rozmanitá strava obsahující potraviny živočišného původu, obsahuje ho i celozrnný chléb, luštěniny a oříšky. Tepelnou úpravou se zinek nezničí.