Změňte skladbu tuků – je třeba vyvážený poměr Omega-3 mastné kyseliny tělo nedokáže vyrobit samo a musí je nutně čerpat z potravin.
A protože si těchto prospěšných mastných kyselin vytváří jen velmi malé zásoby, je třeba přijímat je denně.
Jak už víme, v potravinách se vyskytují dva typy omega-3 kyselin.
Jedny jsou rostlinného původu, zejména kyselina alfa-linoleová (ALA), druhé živočišného původu, zvláště kyselina eikosapentaenová (EPA).

Hlavním rostlinným zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou ořechy a řepková a lněná semínka.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulace ke čtení příspěvku... 

Registrujte se ZDARMA a stáhněte si další
4 Audioknihy a 38 skvělých eBooků... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Chcete-li pokrýt svou potřebu těchto živin, pak

• pojídejte příležitostně ořechy,
• kapejte syrovou zeleninu řepkovým olejem nebo
• přidávejte lněná semínka do domácího chleba a pečiva.
• Dobrým zdrojem je také listová zelenina, dále třeba šrucha zelná, kozlíček polníček, fenykl nebo řeřicha.

Vzhledem k tomu, že žijeme ve středozemí, osobně beru s rezervou všechna doporučení na mořské ryby a další plody moře; naši předkové je rozhodně neměli v jídelníčku hojně zastoupeny, o to více jedli ořechů a sladkovodních ryb.
Než však zcela zatratíte lososa, tuňáka, sardinky nebo makrelu, uvědomte si, o co více pohybu naši předkové měli. Ořechy mají kromě vysokého obsahu omega-3 mastných kyselin také vysoký obsah kalorií, kterému by se zvláště lidé se sedavým zaměstnáním a nedostatkem sportu měli vyhnout.
Mastné kyseliny omega-3 pomáhají zmírňovat záněty, zatímco většina mastných kyselin omega-6 má naopak schopnost je podporovat. V dnešní době většina z nás přijímá přílišné množství omega-6 mastných kyselin a omega-3 máme naopak nedostatek.
Chcete-li znovu dosáhnout správného poměru mezi oběma kyselinami, stačí snížit příjem olejů a margarínů lisovaných ze slunečnic nebo kukuřice a zvýšit konzumaci ořechového nebo řepkového oleje, suchých ořechů, semen a tučných ryb.

 

 

Nejdůležitější vitamíny…

Vitamín B¹ neboli thiamin je nezbytný k tomu, aby mohl mozek zpracovat glukózu, přispívá rovněž k přenosu nervového vzruchu a podílí se na odbourávání metabolického odpadu, který může nervovou soustavu poškozovat.
Denní potřeba vitamínu B¹ je v průměru 1,5 miligramu denně, nedostatek tohoto vitaminu se může projevit u osob, které pijí příliš mnoho kávy, neboť kyselina kávová vitamin B¹ částečně znehodnocuje.
Vitamín C, známý svými povzbuzujícími účinky, je antioxidant nezbytný pro dobré fungování imunitního systému a pro syntézu proteinů.
Také se podílí na správné funkci obranného imunitního systému. Je přítomen v mnoha potravinách, nicméně je dost choulostivý – během několika minut jej může znehodnotit kyslík obsažený ve vzduchu. Protože dokáže člověka vzpružit, měly by se citrusové plody jíst spíše k snídani než k večeři. Denní doporučená dávka je zhruba 110 miligramů, ale prudce ji zvyšuje například kouření a znečištěné ovzduší.
Vitamín E je účinným štítem proti látkám útočícím na naše buňky. Mozek je orgán, který obsahuje nejvíce tuků, zejména nenasycených mastných kyselin. Pokud jsou tyto kyseliny poškozeny, buňky se oslabují, mozková tkáň začíná předčasně stárnout a komunikace mezi buňkami vázne.
Vitamín E je pomáhá chránit a zároveň se podílí na udržování zdravého srdce a cév. Zabraňuje totiž vzniku destiček s vysokým obsahem cholesterolu v tepnách a kladně působí na snižování cholesterolu v krvi. Tím zajišťuje dokonalé cévní zásobení mozku, nezbytné pro jeho dobrou funkci.
Naše denní potřeba vitamínu E je asi 15 miligramů. Má-li mít tento vitamín blahodárné účinky na zdraví mozku, musí jít jeho příjem ruku v ruce s potravinami bohatými na nenasycené tuky.