NENÁSILNÁ KOMUNIKACE

Nenásilná komunikace (NVC- Nonviolent communication) je jiný způsob komunikace, než na jaký jsme zvyklí. Otevírá bránu do světa porozumění a laskavosti. V takovém světě chci žít.

Už dříve jsem se s tím pojmem setkala, a protože mě to zajímá, šla jsem na kurz.

Na jednom velmi konkrétním příběhu jsme si ukázali čtyři pilíře, na kterých Nenásilná komunikace stojí. Více se o nich můžete dozvědět zde

Jeden z nich jsem pochopila okamžitě. Ano, tyto hlášky jsem svým dětem říkala taky.

  • Co bylo ve škole?
  • Jedl jsi něco?
  • Co bylo k obědu?
  • Už zase sedíš u počítače?
  • Máš hotové úkoly?
  • Proč nejdeš ven?
  • Ty tu máš ale čurbes, můžeš si tu uklidit?

A ještě i další jiné.

Uvědomila jsem si, že jsem je slýchávala v dětství a jak jsem je nesnášela. Přitom jsem je sama používala také. Proč? Proč se takhle tážeme? Jaký je skutečný důvod?

Vědomě si totiž neuvědomuji, proč se takhle ptám. Nasála jsem to v dětství a myslím si, že je to tak v pořádku. Protože to jinak neumím, táži se jako automat. A děti jako automat odpovídají.

Pak následovala ukázka toho, co se za tím skrývalo. Nenásilná komunikace pracuje s pocity a potřebami. Všichni máme nějaké pocity, které nám ukazují, jaké jsou za nimi schované potřeby. Co potřebuji vědět a o čem se potřebuji ujistit, že kladu takovéhle otázky?

Všichni jsme překvapením vydechli, když jsme slyšeli, jak lehce a snadno jde vyjádřit to, co cítím a co chci. Co bylo schované za těmito otázkami.

A co tam bylo? Chtěla jsem vědět, že jsou mé děti v pořádku a že jsou spokojené. A protože jsem se neuměla zeptat jinak, ptala jsem se naučeným, automatickým způsobem. Všechny ty otázky jsem kladla proto, abych se dostala s dětmi do bližšího kontaktu. Cítila jsem potřebu kontaktu a spojení s nimi. To je vše. To tam bylo schované. Je to úplně jednoduché.

Nenásilná komunikace je o tom, jak to celé změnit. Jak komunikovat jinak, aby se automat neptal a automat neodpovídal. Jak poznat a vyjádřit to, co opravdu potřebuji?

Tím, že porozumím sobě, svým pocitům a potřebám, mohu porozumět i pocitům a potřebám druhých lidí. A protože potřeby máme všichni stejné, najednou zde není žádné místo pro nedorozumění, hádky, obranu i útok.

Tajemství, která skrývají naše slova, o tom je Nenásilná komunikace. Co říkáme a co se při tom v nás odehrává. Můžete si o tom přečíst v článku Pohled z druhé strany

Rázem jsem vstoupila do jiného světa. Do světa porozumění, laskavosti a klidu. Proto ten název – Nenásilná komunikace. Jestli vás to zaujalo, mám radost.

Můžete se přidat a vstoupit taky.

Čím víc nás bude, tím radostněji se nám spolu bude žít.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář