Nešťastná láska není prokletí. Je to dar!

Možná jste takovou lásku někdy zažili. Možná jste nikdy neměli šanci prožít něco, co se dá nazvat nešťastná láska… 

A možná je to něco, co právě teď zažíváte… 

 

 

A možná jste si kladli otázku, proč zrovna já?
Proč zrovna mě potkala nešťastná láska?

• Proč musím tak trpět?
• Proč to musí tak bolet? 
• A zda má vůbec taková láska smysl?
• Jestli není lepší se otočit na podpatku a jít si vlastní cestou??

 

Možná Vám to dokonce všichni lidé kolem Vás i radí, stejně jako to kdysi
– už někdy před více než 20ti lety radili mně.

Možná kdyby se objekt mé lásky projevoval jednoznačněji (tj. vyjádřil by jasně fakt
– o Tebe nestojím), bylo by bývalo mnohem jednodušší rozhodnutí se na tom podpatku skutečně otočit a jít prostě dál…

Ale někdy jsou vztahy prostě zamotanější…

A teprve po mnoha letech se dozvíte, co bylo vlastně v pozadí toho strachu z lásky…

Dnes si o tom něco málo povíme… 

 

Víte – i nešťastná láska má svůj (někdy skrytý) smysl!

Protože teprve tam, kde ta romantická láska nenachází svůj protějšek a nemůže se rozplynout  v romantických večerech a romantických ránech a růžových srdíčkách, projeví svou skutečnou sílu! A skutečný smysl.

Ptáte se, co je tedy smyslem takové nešťastné lásky (a lásky všeobecně)?

• V její moci nést nás na své vlně i ve chvílích, kdy už toho všeho, co se nám děje, máme takzvaně “plné zuby“.
• Ochránit nás.
• Ukázat nám, že láska opravdu hory přenáší a že díky tomu můžeme překonávat.
• Nabídnout nám zážitek, který nám jednou může sloužit jako základ ohromné důvěry a síly navzdory všemu.

A to jsou věci, které není dobré brát na lehkou váhu…

Ve skutečnosti za to vše můžeme být opravdu vděčni – i když je v tuto chvíli láska, kterou prožíváme, nešťastná či neopětovaná…

 

Vděčnost je vůbec zajímavá emoce…

 

I když je to nešťastná láska…
Jak poznám, že má smysl se jí nevzdávat?

To je moc dobrá otázka… Nevím, jestli na ni mám jednoznačnou odpověď…

• V prvé řadě žádná láska si nezaslouží, abychom se jí vzdali!
  I ta sebemarnější a sebenešťastnější! Zbylo by nám jen neštěstí. A to chcete?
  .
• Minimálně se nesmíme vzdát lásky k sobě samým.
  Neutéct před bolestí z nenaplněné lásky tím, že shodíme sami sebe slovy
  “Tu lásku jsem si asi stejně nezasloužil/a…”
  .
• Neměli bychom se vzdát ani lásky k partnerovi, do kterého jsme se zamilovali.
  Neutéct před bolestí z nenaplněné lásky tím, že shodíme toho druhého slovy
  “Tu lásku si on / ona nezaslouží...”
  Možná nezaslouží. Ale to není důvod ke hněvu, spíš k soucítění…

 

Možná k Vám sama láska bude promlouvat…

Možná se Vám dělo (děje) něco podobného, co se tenkrát dělo mě… 

Na svou otázku “Mám se té lásky vzdát?” jsem dostávala následující odpovědi:

• Slyšela jsem písničku od Sade – Hang on to your love. Video, text i to, co to se mnou tenkrát udělalo, si můžete přečíst ZDE.
  Když tak často slýcháte písničku, ve které se zpívá “Proboha, proč odcházíš? Drž se své lásky!“, nemůžete neposlechnout…
  .
• Slyšela jsem písničku od George Michaela – Jesus to a Child, která je, pokud vím, o zemřelém milenci. I o té jsem již psala ZDE.
  Tenkrát mě uchvátila ta myšlenka, že když jednou člověk pozná lásku a její blaženost, tak už to v něm zůstane. Je to jako když člověk poprvé otevře oči a uvidí svět plný barev. Už navěky ví, že stačí jen otevřít oči, aby to znovu zažil…
  .
• A pak jsem sama napsala jednu báseň. (Ta je ZDE.) Jen tak, přicházela inspirace za inspirací. Začalo to představou moře a skály a skončilo to najednou u ohromné síly lásky a u toho, že jen ona má moc nám přinést klid. V té chvíli mi bylo jasné, že se té lásky nepustím. A představa moře už u mě zůstala navěky spojená s tou ohromnou silou důvěry.
  Protože ve vodě se člověk nemůže utopit. Víte to??

.

A co se stane, když se člověk nešťastné lásky nevzdá??

Těžko říct. A asi to nebude platit, pro každou nešťastnou lásku…

Slyšela jsem však o případech, kdy takto nešťastně zamilovaní lidé k sobě nakonec našli cestu. Vzali se a láskyplně spolu nakonec žili.

To ovšem nebyl můj případ. Moje nešťastná láska se vyvinula jinak.

Nicméně nelituji. Nebyly to ztracené roky marného doufání v lásku.

Byla to ohromná škola, která mě připravila na skutečný vztah s mým současným mužem.

Nebýt totiž té ohromné síly lásky, se kterou jsem se setkala, zůstala bych tou uzavřenou osůbkou, která neuměla odpouštět a ani sama neuměla pořádně říct “Promiň“.

Láska má totiž moc Vás motivovat ke krokům, kterých byste si běžně netroufli…

Například překonávat své nejhlubší strachy…

A bez té nešťastné lásky bych také nepoznala pravidlo zrcadla.

To jest, změň sama sebe a změníš své okolí. A to byl asi největší dar té nešťastné lásky.

Takže vlastně nebyla zase tak nešťastná, co myslíte?? 

 

Nešťastná láska? Mohly by Vás zajímat doporučené ebooky…

 

Skutečná láska netrpí!

Ajaj, to zní hodně odvážně, co? Ale věřte mi.

Má  zkušenost z posledních let říká, že je tu ještě jeden dar, který Vám může nešťastná láska dát… Co je to?

Je to poznání, že ta skutečná (nepodmíněná) láska, po které ve skutečnosti toužíme, opravdu netrpí…

To v omámení šťastnou láskou nepoznáte.

A tak kdy jindy než uprostřed utrpení ze zamilovanosti a představ a očekávání???

O jejím skutečném smyslu i o tom, proč se té skutečné lásky vlastně bojíme…

A lidi, to je velká škoda!

Život je totiž HLAVNĚ umění milovat! Otevřeně a naplno!

Uvážíte-li to, jak naplno opravdu žijete?? 

 

Další články o lásce, které se Vám budou líbit…

• Chcete získat zpět ex? Návod Jak na to… [Osvědčená metoda]
• Láska nebo závislost?
• Láska – základní esence života
• Co by v této situaci dělala láska?
• Kde je ten pravý, ta pravá pro mě? Pravá láska a jak ji najít…
• Co je láska? 5 věcí, které nás mohou naučit děti
• Láska a princip zrcadlení

 

.

By Zuzana Skotáková on 19 června, 2016   /   Rodina & Vztahy   /   Leave a comment

Tags: Co je to láska, jak se pozná láska, láska, nešťastná láska, prokletí, vztah, zakázaná láska