Také se vám stává, že trávíte dny bez úsměvu, do práce přicházíte naštvaní, a nepříjemní na lidi kolem sebe?

• A z práce se vracíte víc unavení než byste měli?
• Skolí vás často každá nemoc?
• Ztrácíte svou vlastní osobnost?

Zkuste si teď odpovědět na následující otázky:

• Je poslední dobou to jediné, na co máte chuť, se někam zavřít a mít klid?
• Máte pocit, že už to nikdy nebude lepší?
• Myšlenky na lepší zítřky jsou v nenávratnu?
• Ztratili jste motivaci, ideály a sny?
• Radost z dobře vykonané práce je pouhá fráze?
• Nebaví a unavuje vás kontakt s klienty nebo kolegy?
• Připadá vám, že všichni jsou myšlenkově na hony vzdálení od vás?
• Máte pocit, že vám nic nejde, nic se nedaří? Máte deprese?
• Upínáte se k obyčejným běžným věcem a omezujete kontakt s lidmi?

Už jste slyšeli o termínu SYNDROM VYHOŘENÍ?

Pravděpodobně jím trpíte, pokud jste si na většinu výše uvedených otázek odpověděli ANO.
Tento syndrom může postihnout každého z nás, ale pravdou je, že některé profese s sebou nesou větší riziko než jiné, například ti, kteří jsou denně v kontaktu s lidmi v obtížných životních situacích (lékaři, sociální pracovníci…), ale můžeme sem zařadit i matky na mateřské dovolené nebo učitele…
Další rizikovou skupinou jsou ti, kteří se příliš upnuli na práci, protože v ní vidí smysl svého života (workoholici, perfekcionisté…).

Co je největším nebezpečím tohoto syndromu, který vám do života může vnést skleslost a deprese?

Není to jen jeho důsledek, ale hlavně jeho pozvolný nástup. Nebo snad znáte někoho, kdo vyhořel ze dne na den?
Čeho se tedy vyvarovat, abyste pomalu nesměřovali právě k vyhoření?
Dávejte si pozor na tyto faktory:

• není zapotřebí mít vždy a ve všem laťku nastavenou příliš vysoko
• vykonávaná práce ve vás vyvolává více znudění než cokoliv jiného
• žádná vidina změny, neustálá jednotvárnost a pocit „uvěznění“ v práci z ekonomických důvodů
• žebříček osobních hodnot absolutně nesedí s výkonem práce
• představy, že uděláte příliš mnoho práce pro příliš mnoho lidí
• nevyváženost pracovního a osobního života

Většina lidí si pod pojmem syndrom vyhoření představí hlavně přetížení z pracovního stresu. Skutečnost je však jiná. Přetížení samotné znamená, že vaše emoce jsou přepjaté, fyzicky jste téměř na dně, a dokonce můžete cítit úzkost…
Ale to vše vám přeci jen nedokáže vzít radost z práce.
Pokud se totiž situace uklidní, uklidníte se i vy.
Zažíváte-li však vyhoření, pak před sebou naději na zlepšení nevidíte, práce vás nenaplňuje, motivace vymizela, emoce jsou utlumené, a pokud syndrom necháte zajít příliš daleko, můžete trpět i depresemi…

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Našli jste se v tomto popisu?

Jedním z řešení může být osobní koučink.
Případně zkuste kurzy osobního rozvoje.