„Pokaždé, když se účastníme rituálu, když něco opakujeme, vyjadřujeme tím svá přesvědčení. A to buď slovně, nebo víc niterně.“

Tony Schwartz

K čemu nám jsou přesvědčení?

Přesvědčení si vytváříme během života od malička.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

• Jsou to názory a pohledy na svět, kterými se v životě, byť někdy nevědomky, řídíme.
• Jsou to naše pravdy, podle kterých žijeme.
• Jsou to taková naše CD, nahraná v našem mozku jako v počítači, podle kterých jsme naprogramovaní. Přijímáme je jako univerzální pravidla.

Přesvědčení jsou omezující i posilující.

Za svůj život jsem přijala mnohá přesvědčení a žila podle nich. Až nyní si začínám uvědomovat, jaká jsou ta omezující, a začínám je zpochybňovat.

Například: je potřeba jíst hodně mléčných výrobků, jako prevenci osteoporózy.

Zaujalo mě, že lidi v rozvojových zemích, ti chudí, kteří mléčné výrobky nejedí, osteoporózu přesto nemají. Pídila jsem se, čím to je. Díky naší stravě, je náš organizmus překyselený, a aby vyrovnal vnitřní prostředí, bere si kalcium z kostí. To potom vede ke ztrátě kostní hmoty.

Rozhodla jsem se, že to vyzkouším a změnila jsem jídelníček.

Přestala jsem jíst mléčné výrobky. Úplně se jim nevyhýbám, občas si dám jogurt nebo sýr, ale rozhodně jich nejím taková kvanta, jako dříve. Protože je mléko kyselinotvorné, začala jsem jíst více zásadotvorných potravin.

Chodím pravidelně na denzitometrii. Asi před deseti lety jsem měla diagnostikovanou osteopenii, což je předstupeň osteoporózy.

Poté, co jsem omezila konzumaci mléčných výrobků, mám denzitometrii v pořádku. Moje kosti se vrátily do normálního stavu. Bylo to pro mě velké překvapení a radost. Jde to.

Další příklad Přesvědčení: V zimě je třeba nosit teplé boty, ve sněhu sněhule, protože když mi bude od nohou zima, nastydnu.

A skutečnost? O tom, že nosím bosé boty, jsem už psala v článku Chodím vsedě.

Nyní jsem postoupila o krůček dál. Začala jsem v těch botách chodit bez ponožek. Bosé nohy v bosých botách. Říkám tomu, že mám „kožené ponožky“.

Jak silné je přesvědčení, které mám v hlavě jsem si uvědomila, když jsem se ráno cestou do práce bála, že mi bude zima na nohy a vzala jsem si ponožky. Venku totiž bylo kolem 0°C.

Odpoledne jsem se rozhodla, že to zvládnu, ponožky strčila do tašky, bosýma nohama vklouzla do bot a šla. Zima mi nebyla, dokonce jsem vnímala, že mám teplé prsty a klenbu a studené mám jen paty.

A to jsem šla po sněhu, venku bylo 1°C. Ruce v rukavicích jsem měla zmrzlé mnohem víc.

Potřebovala jsem si uvědomit, že to, že mám studené nohy, není ohrožující. Stehna mám taky studená a nic se mi neděje.

Všímám si svých omezujících přesvědčení.

Abych je našla a změnila tak, aby mě neomezovala. Pak žiju s pocitem, že já vládnu svému životu a nevládne mu nějaké přesvědčení, nějaký automat ve mně, CD. Je na to několik různých metod.

Někomu pomáhá NLP (neurolingvistické programování), někomu hypnóza nebo autohypnóza, někomu afirmace, někdo si domluví kouče,…

Je jen na nás, zda a jak chceme převzít odpovědnost za svůj život do vlastních rukou.

Vždy totiž máme možnost volby.