Příběh jednoho života: Jak mi pomohla metoda One brain k žití života mých snů…

Moje školní léta probíhala celkem klidně, ráno do školy, pak do posilovny, pak na trénink, večer domů, nějaké učení a spát. A o víkendu jsem s našima trávila čas na poli u babičky…
Žádní přátelé, kromě knih a spolužáků, žádné kroužky, zájmy, žádné plány do budoucnosti… jen sny, jak jednou budu žít.
Takhle probíhal můj svět do mých osmnácti let, než jsem nastoupila do práce. Bylo moc fajn, že mám práci hned po škole, ostatní mi prý mohli jen závidět. Každý týden jsem s pondělkem odjížděla do práce a s pátkem se vracela na víkend domů…

Věřila jsem, že tak to správně a že to tak bude prostě už napořád….

Zapomněla jsem na svoje sny. Až jednou…

Moje kamarádka mi nabídla setkání s jakousi paní, že by mi to mohlo něco přinést. Přineslo…

Vlastně si vůbec nepamatuju detaily setkání, jen to, že jsem se rozhodla jít k té paní na kurz.

A tam se to stalo. Najednou jsem cítila, že tohle je prostě ono. Že chci být jako ona. Chci si žít po svém, nechci mít jen sny, chci vědět, jak můžu v životě ty sny oživit, chci žít podle svého.

Chci inspirovat lidi, stejně jako inspirovala ona mě. Ta paní, které jsem dodnes vděčná, mi ukázala nekonečné možnosti metody One Brain. Ukázala mi, že se nemusíme smířit s tím, co máme, ale můžeme mít cokoli – cokoliv si jen přejeme.

Vůbec jsem nepřemýšlela, jak to udělám, co mě to bude stát, jen jsem věděla, že chci být jako ona. Měla jsem dost peněz na to, abych si mohla dovolit kurzy této metody. Následující dva roky jsem prošla celým systémem, některé kuzry jsem opakovala i čtyřikrát, nekonečně mě to bavilo.

Můj život se změnil v mnohém.

Najednou jsem měla práci svých snů, řídila jsem si ji sama, bavilo mě to, pomáhala jsem lidem okolo sebe, přednášela kurzy, odblokovávala, cestovala jsem, byla jsem šťastná.

Nikdy mě nenapadlo, že budu někdy žít podle svých snů a teď to tak bylo. Jenže i tohle mělo své hranice.

Najednou jsem mohla mít všechno, na co jsem pomyslela. A měla jsem. Jen to stále nějak nebylo ono. Hledala jsem chybu v metodě a možná i přestávala věřit její funkčnosti. Ani ve snu mě nenapadlo, že chyba je ve mně, v mojí hlavě a v tom, co si říkám, že chci.

Dodnes jsem vděčná, že tuto metodu umím, protože často i jedno odblokování může změnit celý běh života nebo jeho dosavadní směr. Odblokování má obrovskou sílu.

Zákon přitažlivosti…

A jak víte, svými myšlenkami podle zákona přitažlivosti přitahujete do života další zkušenosti, takže i já svou nespokojeností s metodou One Brain, přitáhla něco dalšího. Grafoterapii.

Na výroční konferenci metody One Brain v Maďarsku se objevil jednodenní seminář o písmu, tak jsem vůbec neváhala a přihlásila se. Tenkrát jsem jako většina z nás vůbec nerozlišovala grafologii a grafoterapii, takže jsem tam skončila i možná díky svojí nepozornosti.

Paní Gladsonová byla okouzlující průvodkyní našimi pokusy změnit písmo. Ne každému to šlo, nebrali jsme to moc vážně, efekt z pár pokusů nebyl žádný. Mary mě však okouzlila tak, že jsem s ní strávila i další dny na konferenci, a tak slovo dalo slovo, a já začala studovat pod jejím vedením.

Vůbec jsem netušila, co mě čeká, vypadalo to jednoduše. Koupila jsem si její knížku, přeložila si ji, a začala trénovat. Stálo mě to opravdu hodně přemlouvání, nebavilo mě to, nešlo mi to, ale protože jsem prostě nedokázala říct té empatické paní, že končím, tak jsem se s tím bojovala dál.

Bůh ví, kolikrát jsem chtěla skončit, necítila jsem žádné výsledky, nutila jsem se, trucovala jsem a znovu a znovu, díky ní, začínala.

Po nějaké době jsem si všimla, že přestávám trucovat

A dokonce, že občas cítím, pro mě úplně nový podivně příjemný vnitřní klid. Dneska vím, že je to následek procvičování znaků vnitřní rovnováhy, která se obnovila díky procvičování prvních několika písmen.

Dokud totiž procvičování nedojde do určité fáze, tak nepoznáte, že se něco stalo. Postup změny je tak pozvolný, že změnu kolikrát zjistíte až zpětně. A to nebyla poslední změna.

Najednou jsem měla pocit, že se můj dosavadní život i hodnoty se zřítily jako domeček z karet.

  • Zůstala jsem zírat, jak je najednou pravda a realita úplně jinde.
  • Jak vlastně říkám, že chci a jdu za věcmi a záležitostmi, které vlastně vůbec nechci.
  • Jak ti, kdo mě mají rádi, mě vlastně jen využívají.
  • Jak moji kamarádi ke mně nejsou upřímní.
  • Jak si lžu sama sobě, že jsem spokojená a přitom moje plány do budoucnosti díky strachu vůbec neexistují.
  • Jak se o sebe neumím postarat, neumím si vytvořit vztah s budoucím partnerem, a…
  • Najednou jsem zůstala zírat na to, jak žiju. A jak je vlastně všechno jinak…

Dneska děkuju všemu, co mě dovedlo k této metodě, že mě k ní dovedli tak brzy. Vůbec si nechci představovat následky toho, kdyby pokračovala svým životem bez tohoto prohlédnutí.

Ač po této demolici mi v životě zůstala jen hromada suti a zvířený prach – díky za to, že to bylo už tenkrát. Do té doby jsem si neuvědomovala sílu pravdy, ale teď jsem ji opravdu cítila.

Přestaly se mi v životě stávat nečekaná překvapení, hlavně ve vztazích.

Najednou jsem viděla obojí, tak jak je – upřímnost i přetvářku.

Konečně jsem viděla jací lidé opravdu jsou. Dneska už vím, že změnu způsobila změna písmenek s tímto znakem. S každým napsáním jsem se utvrzovala ve lži nebo v pravdě, podle toho, jaký tvar jsem použila. Pak jsem si zvolila jeden, ten který podporuje pravdu.

Kdykoli vkládáte do základní rovnice špatná data, nemůže vám vyjít správný výsledek.

  Vím, že pokud si nalhávám o čemkoli, zkresluju pravdu, ať vědomě, či nevědomě, tak se nikdy nedostanu tam, kam chci.

Tento proces vyžadoval obrovskou vnitřní odvahu, vidět sama sebe, takovovou, jaká opravdu jsem. Díky laskavé podpoře Mary, jsem to zvládla.

Další změny už nebyly tak převratné, naučila jsem se reálně hodnotit své schopnosti, přemýšlet sama za sebe a získala zdravou sebedůvěru. Nikdy jsem netušila, že je to možné získat tak jednoduše, a že je tak těžké trvale změnit písmo konkrétním způsobem.

Kterákoli metoda, kterou používáte ke svému vývoji a změnám je úžasná.

Ale v případě, že některé souvislosti nechceme vidět, a tajíme je před sebou nebo druhými z různých důvodů, v té chvíli jsou i zázračné možnosti kterékoli metody krátké. Svůj život řídíme sami. Sami dovolujeme různým informacím vstupovat, či nikoli…

Pokud vám některé souvislosti někdo odhalí a vy je nechcete vědět, přehlídnete je a zapomenete. A na základě těchto neúplných nebo zkreslených informací volíme své životní cíle. Není divu, že po jejich dosažení necítíme to, co jsme doufali, že budeme cítit. 

Můžeme mít cokoli, otázka je, co nám to přinese a proč to vlastně chceme ? 

Víte, co v životě chcete? 

Ač před sebou i druhými dokážeme zatajit ledasco, a často i navždy, písmo neobelžeme. Písmo nám s každým napsáním připomíná, jací jsme, jak jednáme a jak se chováme. Pokud máme v pořádku zrak, nemůžeme dané znaky nevidět. Naše písmo odráží mapu našich pocitů, postojů a chování.

Stačí ji jen umět číst a využít ke svému prospěchu. Mapu toho všeho jsme si vytvořili sami, a jen my máme právo rozhodnout, že je v ní něco špatně a přepsat to. ,-).

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář