PROSTĚ ŘEKNI NE

Důležitá dovednost: Umět říkat NE.

Osobní rozvoj, psychologové i psychoterapeuti nás nabádají naučit se říkat NE.

Byla jsem z toho zaskočená. Je to přece tak jednoduché.

Prostě řeknu NE. Na tom přece nic není.

Tak proč to všichni doporučují?

Vrtalo mi to hlavou. Protože já říkám NE úplně automaticky.

Asi tak, jako někdo říká ANO.

Proto jsem to nedokázala pochopit.

Vzpomněla jsem si na situaci z doby, kdy mé děti chodily do školy.

Hrál si tehdy u nás jejich kamarád Jirka. Byla sobota odpoledne.

„Mami, mohl by u nás Jirka dneska přespat?“ zeptal se syn.

„Ne,“ odpověděla jsem automaticky.

Syn si odběhl hrát. Za chvíli strčil hlavu do pokoje znovu.

„A proč vlastně ne?“ zeptal se.

„No jo, proč vlastně ne?“ opakovala jsem po něm udiveně.

„Tak jo“. Souhlasila jsem.

Začala jsem se tím zabývat.

Proč říkám NE úplně automaticky?

Co mě k tomu vede? STRACH.

V dětství jsem byla hromádka strachu a uzlíček nervů. Bála jsem se všeho nového a nepoznaného.

A tak říkat NE byla moje obranná strategie, abych nekývla na něco, čeho bych se pak bála.

NE byla jistota, že nebudu muset jít do neznáma. Jistota toho co znám a co mi dodávalo klid.

A proč tedy někdo říká ANO, i když uvnitř cítí NE?

Co ho k tomu vede? STRACH. Strach z odmítnutí nebo pocit viny.

Všichni potřebujeme, aby nás měl někdo rád. Je to jedna ze základních lidských potřeb.

Pokud odpovíme NE, vystavujeme se obavám, že nás kvůli tomu nebudou mít druzí rádi. Můžeme zažívat pocit křivdy a zlost na svoji bezmocnost. A tak řekneme raději ANO.

Říci NE přitom nemusí nutně znamenat být negativní. Je přirozené odmítnout žádost, se kterou nejsme vnitřně ztotožněni.

Není potřeba nic vysvětlovat. Důležité je, že neodmítám druhého člověka, jen nevyhovím jeho prosbě.

Každý máme svůj strach, který jsme si vytvořili, aby nás chránil. Je to naše ochrana. Jenže to, co fungovalo a pomáhalo v dětství, to nás v dospělosti brzdí a omezuje.

Co s tím?

Vidím zde tři možnosti.

  1. Nemusím dělat vůbec nic. Mohu dál na všechno říkat to své ANO/NE, tak jako dosud. A žít dál stejný život se všemi svými strachy a pocity, které z toho vyplývají.
  2. Mohu si najít partnera, který je můj protipól a dát se s ním dohromady. To znamená, že on říká ANO tam, kde já říkám NE. Vytvoříme tak naprosto „vyrovnaný pár“. Pak ale bez něho ani krok! 🙂
  3. Mohu přijít na workshop „Jak mít pro strach uděláno“.Zde je možnost naučit se se strachem zacházet tak, aby nás neomezoval a nebrzdil. Poznat jak dosáhnout úlevy a uvolnění. Pochopit svoji obrannou strategii z dětství a opustit ji v dospělosti. Žít bez pocitu viny z odmítnutí. Prostě se podívat svým strachům na zoubek.

Tak co na to říkáte?

ANO nebo NE?

Uvidíme se?

Přeji hezký den

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář