Jsem přesvědčená, že v každém z nás je archetyp moudrého starce či stařeny a že tedy každý zná ty nejlepší odpovědi pro sebe sama, na všechny důležité otázky svého života.

Mnohokrát se mi stalo, že jsem slyšela životní příběh někoho jiného a hned jsem „věděla“ že je “to přece jasné, to musíš přece udělat tohle…” ale ta nejlepší cesta byla úplně jiná.
Byla to ta, která by mě nikdy nenapadla, protože jsem ji ze své pozice nikdy nemohla vidět.

Nejsem “moudrá stařena”.

Naučila jsem se tedy kousnout se do jazyka, nic neříct a pomoci najít odpověď někde uvnitř nebo v prostoru někde “nad námi”.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Proč neinterpretuji?

Protože věřím, že každý má velký potenciál pro sebeléčení, že každý “zná” významy svých kreseb a protože si svých klientů vážím.

Ráda dávám domácí cvičení, podněty k zamyšlení, ptám se a ctím zásadu C.G. Junga, který kladl důraz na interpretaci kreseb ve spolupráci se svými pacienty.

Kromě obecných významů totiž barvy a tvary nesou “osobní” význam, který nikdo jiný kromě autora nezná. Tento výklad považuji za mnohem důležitější než ten “obecně známý”.

Jsou samozřejmě i jiné přístupy.

Byla jsem na semináři, kde jsem se dozvěděla “jaká jsem a co mám dělat”.

V některých věcech byl výklad dokonale přesný. Nemohla jsem se ale ubránit pocitu, že v tu chvíli odevzdávám svůj život do rukou někoho cizího, že jsem snadno manipulovatelná, protože věřím v “magické schopnosti” lektora a věřím, že mi řekne co mám udělat, abych byla šťastná.

Jsem přesvědčena, že pokud potřebuji výkladový slovník symbolů, snář nebo člověka, který ví přece lépe než já jak to v životě mám a co bych měla dělat, nemám nad svým životem příliš velkou moc.

Tu jsem dobrovolně předala knihám, lidem, guruúm…

Podívejte se do svého nitra, poslouchejte svou vlastní píseň…

Ráda bych, aby se každý naučil obrátit se do svého nitra, aby se každý stal “admirálem” na své lodi a zodpovědným za svůj život.

Ráda bych, aby každý našel sílu být zodpovědný za sebe, svá rozhodnutí a svůj životní příběh.

Protože si vážím každého kdo se se mnou potká v tvořivé procesu a nechci aby na mě byl závislý, neinterpretuji a neříkám jak a co má dělat.

Jsem pouze průvodkyní na cestě sebeobjevování.