První (ne)zkušenosti s obchodováním na burze…

Nastalo nové hledání….

Hledání firem, které školí nebo vyučují obchodování na burze.

Teď když tyto řádky píšu, tak je to celkem úsměvné, ale tehdy jsem to tak bral. Zúčastnil jsem se několika kurzů, většinou byly placené – některé byly drahé, nebo ještě dražší. Minimum bylo zdarma.

Navštívil jsem od každého něco. A dozvěděl jsem se to, co jsem už vpodstatě znal z internetu a z knížek. Ale každé zlo je k něčemu dobré. Utvrdil jsem se v tom, že jdu správnou cestou.

Potvrdil jsem si znovu dříve získané znalosti.

A dospěl k rozhodnutí, že obchodování na burze je to, co chci dělat.  Mám vše, co k tomu potřebuji – hardware – kancelář (vlastní obývák), počítač, připojení k internetu a mám i software – znalosti. A navíc tato činnost nenarušovala moji životosprávu (o tom se můžete dočíst v minulém článku).

Tedy ideální práce z domova.

Tak jsem se pustil do obchodování na burze.

Obchodní účet jsem si otevřel u amerického brokera protože umožňoval elektronické obchodování. Otevření účtu je poměrně jednoduché, no, poměrně.

Z internetových stránek brokera jsem si stáhl žádost a kopec příloh. Vše bylo v angličtině. Vytiskl, vyplnil jsem kolonky, naskenoval a e-mailem odeslal brokerovi. Pak mi klasickou poštou byly doručeny doklady k účtu – číslo účtu, přístupová hesla a ještě několik dalších údajů. Z internetových stránek brokera jsem si stáhl a do svého počítače nainstaloval ostrou obchodní platformu. Opět vše v angličtině.

Obchodní platforma je vlastně instrument pomocí kterého jsem komunikoval s burzou.

Sledoval jsem grafy, zadával příkazy ke koupi nebo naopak k prodeji. No a pak nastal ten okamžik, kdy jsem zadal svůj první příkaz ke koupi.

Nakoupil jsem zlato.

Po několika minutách jsem obchod příkazem sell ukončil.

Zisk 200 amerických dolarů. Kolik jsem to vlastně vydělal?

Kurz byl tehdy přiblížně 18,20 korun za dolar, tedy 18,20 krát 200 je …, pane jo, 3 640 korun. Třitisícešestsetčtyřicet korun za několik minut. V této chvíli jsem si uvědomil, kolik času jsem dříve strávil (často v sobotu nebo i v neděli) s klientem, než jsem vydělal tuto částku.

Kolik odmítnutí od klientů při sjednání pojistky jsem zažil, než se mi podařilo pojistku uzavřít a tuto částku vydělat. Uvědomil jsem si, kolik času musí mnozí lidé strávit v zaměstnání, aby tuto částku vydělali.

Ale na rovinu uvádím, že to byly tehdy velmi, velmi dlouhé minuty:

Přečtěte si hrubý přepis mých myšlenek  pocitů….

Vstoupil jsem tedy do prvního obchodu. A penízky začaly přibývat. Tedy dolary.

10 dolarů,15, 25, to je krásné! Ale co to? 15, -5, -35 ajaj. To je zlé! Tempo pádu bylo celkem rychlé. No sláva, pád se zastavil. Dokonce to už jde nahoru -20 dolarů. Ale zase dolů. No, to snad není pravda!

Co se to děje?

Už jsem nyní 45 dolarů v mínusu a cena dále klesá! Co teď.

Podotýkám, že jsem měl maximální stanovenou ztrátu pojištěnu, ale na to jsem teď nemyslel.

Měl jsem před očima ztrátu 45 dolarů. Do …., už je to 65 dolarů, 80, 100! 100 dolarů ztráta! Ty jo, to je skoro 2 000 korun.

První obchod a hned prodělám. To snad není pravda. S prstem na myši se mi hlavou honily takové myšlenky.

Mám teď obchod ukončit?

Lepší ztráta 100 dolarů než 250 (to byla hranice maximální ztráty, kterou jsem si před spuštěním obchodu nastavil). Pořád jsou to jen dva tisíce oproti téměř pěti tisícům.

Mám to ukončit, nemám to ukončit?

Počkám ještě chvilku.

Vteřiny se nekonečně vlečou, cena se stabilizuje.

„Tak už se konečně pohni nahoru! Běž nahoru!“ v duchu jsem tlačil cenu nahoru. To jsou nervy! Asi ten obchod ukončím, pořád lepší prodělat 100 dolarů než 250! -95 dolarů, jé, jde to nahoru, fakt!! -75, -60 no, to je paráda! Teď jsem ve ztrátě „jen“ 45 dolarů. Výborně.

Ale, co se to zase děje? Cena se opět otáčí a jde dolů!

A už jsem ve ztrátě 75 dolarů. Teď bych ten obchod měl ukončit, říkám si, ztráta 75 dolarů je zase přece jen menší než 100 dolarů nebo dokonce 250 dolarů. Ale ne, počkám. Počkám ještě chvilku.

Cena chvíli stojí a pak se vydává směrem nahoru. A celkem rychle, už je ztráta pouze 35 dolarů, už jen 10! A nyní už 5 dolarů vydělávám. Co když to teď ukončím. Vydělám aspoň 5 dolarů, nic moc, ale není to prodělek 100 nebo 250 dolarů.

Ále, zkusím ještě chvíli počkat. Už se mi vyplatilo 2x počkat. Tak počkám ještě jednou.

Cena chvíli vibruje, +35, +15, +25, +5.

Ukončit obchod nebo čekat? Jak dlouho čekat, na co vlastně čekat?!

Nyní jsem v zisku 50 dolarů a cena dále pomalu roste. „Běž!, pokračuj!, jeď!, jeď!“ v duchu jsem opět pobízel růst ceny. Tak! Už jsem v zisku 100 dolarů. Konečně! Přes 1 800 korun výdělku. První obchod a hned brát téměř dva tisíce, to se dá. Ne?

Ukončím to.

Ale cena se malinko posunula opět výš. Počkám chvilku.

Pokolikáté si už říkám – počkám ještě chvilku. A cena roste!

Už jsem v zisku 150 dolarů. Pane jo, 150 dolarů! A cena dále roste, 175, 195, 210!

Lidi to je paráda! 225 dolarů, ale néé.

Cena jde dolů! 210, 200 a teď jsem to zmáčkl. Stiskl jsem tlačítko na myši a obchod ukončil.

Obchod jsem ukončil v zisku 200 dolarů. 200 dolarů jsem vydělal asi za 8 minut. Oddechl jsem si. Hodně jsem si oddechl. Místo ztráty beru zisk. Slušný zisk.

Přes tři a půl tisíce korun za 8 minut nervů  To se dá. To jde.

To půjde! Ale to jsem ještě tehdy nevěděl, co mě dále čeká!

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář