Nečekaný pocit zklamání

V nedávné době jsem byl ponížen zpětnou odezvou, která se mi dostala.

Jako by se zdálo, že někteří lidé, se kterými se dostávám do styku (v běžném i profesním životě), byli mnou a mými rady frustrovaní.

Obzvláště teď když se připravuji na vydání své nové knihy.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Ironicky věci, které je na mně štvou, jsou přesně ty, které učím – vděčnost, autentičnost, pozitivní komunikace, dívat se na věci z perspektivy a další.

Ačkoliv mě chce mé ego bránit (a brání), vymluvit se z toho a ospravedlnit se, je mi jasné, že jejich zpětná odezva je přesná.

Ve skutečnosti se probíjím mnoha způsoby, obzvláště pokud jsem vyděšený nebo ve stresu, abych si vyzkoušel to, co kážu.

Jak jsem si procházel cestou skrz mé pocity lítosti, rozpaky a zmatení, mnohokrát jsem myslel na známé rčení,

„Nejlépe učíme to, co se sami nejvíce potřebujeme naučit.“

No není to pravda?

Často dáváme rady ostatním a přitom je sami potřebujeme.

A je směšné, že to občas v daném momentě nerozeznáme a taky smutné, že si nedáváme svolení naslouchat svým vlastním dobrým radám.

Co kdybychom naslouchali nám samotným a mohli si tak uvědomit věci, které tak vášnivě učíme ostatní lidi?

Tohle zabere dávku ostražitosti nad vlastním sebevědomím a upřímnosti, kterou mnoho z nás (včetně mě), nechce vždy praktikovat.To jsou právě ty věci, které se chceme sami skutečně naučit a ztělesňovat.

Pokud tak ale učiníme, neporosteme pouze my, ale také hloubka a stav (pozitivním směrem) našich vztahů s ostatním a naše schopnost je ovlivnit pozitivním směrem.

Zde uvádím pár věcí, které můžeme praktikovat, pokud se chceme naučit, jak používat naše vlastní rady pozitivním způsobem.

Být upřímný

Jak se říká, „Pravda vás udělá volným.“

Čím více jsme ochotni říct pravdu o tom, jak se cítíme, co chceme a co vidíme, tím méně je pravděpodobné že budeme arogantní, upjatí, odsuzující nebo se bránit před ostatními.

Tohle znamená, že jsme ochotní přiznat naše vlastní pokrytectví nám i ostatním se soucitem.

Mít soucit

Pamatujte si, že každý včetně vás, dělá to nejlepší, co může v každém okamžiku.

Mít soucit je jedna z mnoha věcí, která je prostá, ale ne jednoduchá.

Avšak začít tohle praktikovat můžeme s námi samotnými.

Pokud si dokážeme odpustit, dokážeme odpustit i ostatním.

Přestat se snažit být perfektní

Perfekcionistické požadavky nikdy nefungují – nehledě na to, zda jsou směrovány ven nebo k nám.

Co kdybychom nemuseli všechno dělat správně, vědět vše a vždy dělat to, co kážeme.Pokud budeme očekávat, že my nebo ostatní budou perfektní, budeme akorát zklamáni.

Občas to tak neděláme a je to v pořádku.

Pokud se přestaneme pokoušet být perfektní, můžeme přijat nás samotných, takové jací jsme.

Přijetí vede k pokoji, radosti a naplnění v našich vztazích a životě.

Potřeba přijmout vlastní rady

Pamatujte si, že život je plný ironie a je v pořádku dělat chyby, předstírat, že něco známe a v určitých situacích jednat, jako bychom si tím již dříve prošli, i když to může být nejprve ponižující.

Nicméně pokud přijmeme myšlenku, že nejlépe učíme to, co se sami potřebujeme naučit, můžeme vytvořit hlubší smysl svobody v našich životech, které nám ve skutečnosti dá více prostoru a síly být sám sebou a ovlivnit ostatní způsobem, po jakém toužíme.

A nakonec, naše rady, které dáváme ostatním, budou i radami, kterými se budeme řídit.