Schopnost přijmutí reality. Máte ji nebo vám chybí?

Protože skutečnost je kolikrát jiná…

Před pár týdny jsme s mojí manželkou Michelle překvapivě zjistili, že čekáme naše třetí dítě.

Jelikož to nebylo něco, co jsme si plánovali, tak jsme byli šokování, vystrašeni a zároveň vzrušeni.

Začali jsme říkat mnoha lidem o této zprávě a představovat si život s dalším dítětem – což bylo pro nás strhujícím a ohromujícím pomyšlením.

Nečekaný obrat o 180°

Během pár dnů učení se o těhotenství Michelle potratila – bylo to něco, co jsme vůbec neočekávali a nebyli na to připraveni.

A dopad na naše emoce, které jsme si prožili během toho týdnu, a týdnů následujících byl docela intenzivní.

Tak jak prudké, bolestivé a nějak neskutečné to bylo, Michelle a já jsme cítili hluboký smysl klidu a vděčnosti – věřili jsme, že se to stalo z nějakého důvodu, i když jsme dělali, co jsme mohli.

Aspoň jsme si tak prohloubili povědomí o léčení v životě.

I přesto, že to bylo obtížné, dalo nám to spoustu času růst a dostat se na vyšší úroveň v našem vztahu a myšlení.

Hluboké porozumění skutečnosti

Jeden z nejvíce komplikovaných aspektů téhle zkušenosti bylo ji sdílet s ostatními.

Byli jsme k tomu nějak směrování, protože jsme lidem už řekli mnoho o těhotenství.

Mnoho lidí nemluví o jejich těhotenství až do 3. měsíce, do té doby je totiž šance potratu největší.

Teď už mnohem více rozumím tomu, proč si to lidé nechávají pro sebe – mluvit o potratu může být docela citová záležitost, což je velmi nepohodlné.

Nicméně i přesto, že tohle byl intenzívní proces pro nás a pro mnoho lidí, se kterými jsme o tom mluvili, Michelle a já jsme velmi vděční za tu úžasnou lásku a podporu, kterou jsme obdrželi.

Také byli velmi zaskočení tím, kolik lidí si potrat zažilo, i když jsme o některých již předtím věděli věděli.

I uprostřed této osobní a citové zkušenosti, jsem byl fascinován lidským fenoménem pravosti.

Je tam taková síla, volnost a osvobození dostupné, pokud si to uvědomíme.

A zatímco já věřím, že je pro každého z nás důležité dělat vědomá rozhodnutí o tom, co sdílíme a s kým, až příliš často si myslím, že raději nesdílíme určité myšlenky, pocity nebo zkušenosti, protože je považujeme za nepřiměřené nebo přehnané, protože by je ostatní nesnesli.

Bohužel, díky tomuhle procesu zadržení našich skutečných zkušeností a pocitů, nám uchází možnosti spojit se s lidmi autentickým způsobem, získat podporu, sdílet lásku, moudrost a empatii.

Carl Jung řekl,

„Jsme pouze tak pošetilí, jako naše tajemství.“

A Matka Tereza řekla,

„Upřímnost a transparentnost vás dělá zranitelnými.“

A potom dodala,

„I tak buďte upřímní a transparentní.“

Jak přijmout pravdu dotknutelným způsobem

Jeden z nejlepších způsobů přijetí hlubšího smyslu autentičnosti, zranitelnosti a transparentnosti vede skrz skvělé cvičení zvané „If You Really Knew Me“

Tohle cvičení, které na mě mělo obrovský dopad, (a co jsem si usnadnil v různých formách se spoustou skupin a individuí, se kterými jsem mluvil nebo je koučoval přes ty roky) dává lidem možnost přijat skutečnost a stát se zranitelnými.

Původ cvičení

Cvičení se ke mně dostalo od mých známých a mentorů, Rich a Yvonne Dutra-St, John, vynálezců neskutečné organizace zvané Challenge Day, kteří doručují „životměnící“, zkušenostní workshopy s tématem osobního rozvoj pro náctileté, školy a lidi jakéhokoliv věku.

Challenge Day program pro střední školy je ztvárněn v nové MTV reality sériích, která je nazvaná „If You Really Knew Me“.

Průběh cvičení

Jak to cvičení funguje na tu osobu nebo ve skupině – obvykle malinká skupina od 4 do 8 lidí – dostane minutovou nebo dvou minutovou soustředěnou pozornost od každého v té skupině a opakuje tuhle větu,

„Pokud bys mě opravdu znal, věděl bys…“

a dokončí větu něčím skutečným, zranitelným co pochází z jeho nitra (myšlenky, pocity, sny, nejistoty, názory, zkušenosti, vášně, výzvy a jiné.)

Není tam tlak ani očekávání, že někdo bude sdílet něco, co sdílet nechce – pouze výzva vykročit z jejich komfortní zóny, důvěřovat lidem ve skupině a být více otevřený, skutečný a zranitelný než jsou normálně s ostatními. To pomůže zlepšit jejich schopnosti přijetí reality.

Dopad na účastníky

Nehledě na to, zda se cvičení účastním, nebo jej dělám pro ostatní, vždy žasnu nad jeho sílou.

Lidé se smějí, brečí, přijímají věci, takové jaké jsou, oprošťují se od věcí, kterých se drželi a skutečně se spojují každý s každým – srdce k srdci opravdovým způsobem.

Opravdový přínos spočívající v tomhle cvičení

Co vždy získám z tohohle cvičení a slyším lidi říkat různými způsoby je, že i presto, že jsme všichni unikátní, jsme si mnohem více podobní než jiní.

Pokud máme sílu přijmout skutečnost společně a mluvit pravdu, dostaneme se nám jednoho nejvíce významných, odměňujících a spojujících darů, kterého můžeme mít s ostatními lidmi tady.

Michelle a já jsme zažili tu moc a důležitost přijmutí reality v posledních týdnech.

I přesto že jsme pro tohle nebyli připraveni, nevěděli jsme, že to přijde, a neplánovali to říct spoustu dalším lidem – byla to „životaměnící“ zkušenost v mnoha způsobech a byla brána těžce a bolestivě.

Nějak nevysvětlitelná situace se obrátila v něco, co nám dovoluje růst, prohlubovat se a zažít více potěšení a vděčnosti v našich životech.

Skutečné přijetí reality

Pokud přijmeme skutečnost (nejprve sami se sebou a pak s ostatními), i přesto že je to děsivé, nepohodlné, odporné nebo náročné, má to v sobě potenciál nás osvobodit, ovlivnit lidi kolem nás a sblížit nás nádherným a pravým způsobem.

Nemusíme chodit skrz cokoliv sami.

Tady je více lásky, podpory a péče kolem každého z nás, než si obvykle dokážeme uvědomit.

Pokud tedy budeme ochotní přijmout skutečnost ohledně našich zkušeností, dát lidem kolem vědět, co se opravdu děje a požádat o pomoc, když ji budeme potřebovat… je pozoruhodné, co se pak stane!

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář