Slova. Někdy jsou vzpomínkou, někdy odkazem.
Ale stále jsou.
Jsou v nás.
Slova, co přinesl vítr, mají velkou moc.
 

Náhoda?

Dneska jsem se  náhodou  zaměřila na tašky s tříděným odpadem.
Ani jedna nebyla plná.
Ale i přesto jsem popadla poloprázdnou tašku s papírem a vyrazila k popelnicím.
Šla  jsem do popelnice s poloprázdnou taškou !
Já ?!?
 
Když už jsem byla téměř na místě určení, zafoukal větřík.
Bylo to spíš takové malé větrné pohlazení po tváři….
Pohlazení, které mi přineslo vytržený list z nějaké knížky.
List, který jsem si prostě musela přečíst….
 
Která slova použít, když chci udělat radost?
Která slova použít, když chci dát štěstí?
Je nutné sdělovat přátelství?
Je nutné sdělovat svornost?
Je třeba říct, že dávám druhému svobodu?
Nebo je třeba podat ruku?
Jak říct, že chci dát Lásku?
Jak říct, že chci být něžná?
Je potřeba říct miluji tě? Je to nutné vždy vyslovit?
Je to nutné říkat dětem?
Nebo ti mám třeba podat ruku?
Jak to mám říct? Jakými slovy?
A když neřeknu nic, když jednoduše mlčím?
Jestliže se na tebe jednoduše podívám
A jestliže se na tebe usměju
Tak vložím svou ruku do tvé
A ty uslyšíš tato slova
V mém tichu
 
Blanka ( 19 let, zemřela na rakovinu kostí )
 

Slova

Blanka tu už není, ale její slova snad zůstanou v nás všech.
Ona žije v těch slovech, ona žije dál.
Ona je tady s námi všemi….
Se svojí velkou rodinou.
 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Slova, která mi donesl vítr…

A já je posílám dál.
Posílám je vám všem !!!
Posílám je rodině Blanky.
 
A posílám je všem, co už jsou tam…., tam dál, za větrem.
 

Já křičím do větru

Já křičím do větru, co nestihla jsem říct….
Já křičím do větru:
Miluji tě !!!
Omlouvám se !
Prosím, odpusť mi !
Děkuji ti !
Já…..
 

Já křičím do větru….. že vzpomínám !!!!

Kříčím… vzpomínám… a slzy se mi derou z očí.
Vzpomínám na krásné chvíle, za které jsem ti nepoděkovala.
Vzpomínám na štěstí, které jsi mi dala…. A já nic neřekla.
Vzpomínám na tvojí lásku….
Vzpomínám na tvojí trpělivost….
Vzpomínám na TEBE !!!
A na vše nevyřčené.
 

Jsou to jen slova.

Slova, která tíží.
Slova, která už neuslyšíš….
Slova, která jsem nestihla říct.
Slova, na které bylo spousta času.
Slova, o kterých jsem si myslela, že nejsou potřeba říct….
 

Slova

Slova, co mají magickou moc.
Slova, co potěší.
Slova, která zapomínáme říkat….
Prostě:
JEN SLOVO
 
Já křičím do větru co měl by každý vždy říct…..