Slyšeli jste už někdy tuhle otázku? Věřím, že většina z vás ano.
Podle encyklopedie je tanec společenská pohybová aktivita provozovaná zejména za doprovodu hudby. A protože člověk je tvor společenský, patři tanec k životu.
Já jsem vždy ráda tancovala, ne vždy jsem však sklidila příjemné ovace publika.
Myslela jsem si, že mé pohyby jsou ladné a zábavné. Jenomže to někdy vypadalo dost legračně. A slýchávala jsem: “Raději netancuj, jsi jako prkno, nemáš v těle žádný rytmus.”
Možná to také znáte…
Postupem času si člověk tak nějak zvykne a využívá jen hromadných společenských akcí, kde je tělo na tělo a kde vůbec nerozeznáte čí ten pohyb (nebo někdy i tělo) vlastně je. A postupně se ztrácíme v davu.
A neplatí to jen o tanci.

V jednom momentě svého života jsem si ale řekla, že to takhle dále nechci a začala hledat způsoby jak z toho davu ven. A jedním ze znaků individuality je, že se zajímáte o své pocity, a dokážete je vyjádřit.

Měla jsem velké problémy hovořit o svých pocitech, ale výzva k vymanění se, byla silnější.

Jak už to tak bývá (nic není náhoda), dostala jsem informaci, že i tanec je výborným výrazovým prostředkem k tomu, abychom vyjádřili, co cítíme a jak se máme. A díky tomu, jsem se dostala ke studiu pohybové a taneční terapie v Olomouci. Byla to nádhera – výborná investice času, úsilí a peněz.

Co mne osobně nejvíce oslovuje je spontánní tanec. Vyjadřuje aktuální nálady a pocity vycházející z vnímání vlastního těla v přítomném okamžiku. Zúčastnila jsem se různých tanečních seminářů a musím říct, že to bylo skvělé.

Tanec nás vede k individuálnímu vyjádření našich pocitů.

Můžete zažívat a prožívat něco, co jste nikdy nepoznali. Tancovat můžeme pro radost a tím zároveň má tanec sílu léčit tělo i duši.

Tanec může být i umocněn zvukovým doprovodem, zpěvem a tím se násobí účinek celého aktu.

Všichni jsme tanečníci a když se na chvíli dokážeme vzdát našich předsudků a představ, kterým jsme možná uvěřili v průběhu let, kdy nám je někdo opakoval, je tanec výborným nástrojem k tomu, abychom se dostali do svého vlastního světa, a následně se naučili v něm žít.

Tělo v pohybu, a nejen při tanci, nás vede k tomu, abychom se cítili dobře. Chce to začít více vnímat své tělo a následně poslouchat jeho impulsy.

Velmi přínosným je i to, že změna v pohybu se rychle odrazí ve stylu našeho života.

Schválně si to vyzkoušejte:

• Udělejte pohyb, který jste nikdy neudělali. 
• Změňte cestu, po které dennodenně chodíte. 
• Pusťte si muziku, na kterou byste v životě netancovali. 

A pozorujtesvé tělo, jak vám to hezky „vrací“. Ne vždy je to jednoduché a hned příjemné, protože i naše tělo má “paměť” a je zkrátka na něco zvyklé.

Ale zkuste vytrvat a uvidíte, že změna nastane.

Tanec přináší radost, lehkost, uvolnění, nabíjí nás energií úspěchu, posiluje naše sebevědomí.

Tak hurá do tance!

Řekněte sami sobě: “Smím prosit?”