Konfucius prý řekl: „Když jsem byl malý, pokoušel jsem dělat radost a zavděčit se svým rodičům. Později jsem se chtěl zalíbit svým kamarádům, později moudrým učitelů a přátelům. Nakonec jsem se naučil dělat radost sám sobě. Právě tehdy jsem objevil skrytou radost.“

Míváme často nutkavou tendenci zalíbit se druhým, zavděčit se, získat jejich souhlas, přijetí. Je to běžný problém, který není možné vyřešit.

Tato potřeba v nás vyvolává stres, která pociťujeme, když se nám něco nepovede. Jsou to pochyby, které pociťujeme, když něco prezentujeme, když jsme na obchodním jednání, na rande, párty nebo na rodinné sešlosti.

„Co si o mě pomyslí? Jak budu vypadat? Jak si s tím poradit, abych si při tom zachoval tvář?“ Spustí se nám v hlavě hodnotící dialog, který ovlivňuje naše chování, náš výkon v práci a náš život.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Když se tento dialog spustí, tak se rozpadne naše pozornost, schopnost se soustředit, schopnost prodat, jít si za svým, schopnost oponovat, vypořádat se námitkám. A někdy k tomu stačí jeden nevlídný, káravý pohled.

Ať se budeme snažit sebevíc, nikdy se nemůžeme všem zalíbit, zavděčit, získat si jejich obdiv a přijetí. Čím dříve toto pochopíme, tím lépe se nám bude žít a pracovat.

Snaha kontrolovat to, co si o nás myslí ostatní, je problém, který nemá řešení.

Krásně to vystihuje příběh o hinduistickém bohu Shivovi a jeho ženě Parvathi.

Parvati je jednou zeptala svého manžela: „Proč mají lidé skon být tak nešťastní? Země je tak krásná, plná nádherných věcí a lidé se přeci dokáží z této krásy radovat.“ Shiva ji pozval, ať se s ním vydá na zem a sama se podívá.

V přestrojení sledovali starší manželský pár, který putoval z jedné vesnice do druhé. Muž jel na oslu a žena kráčela vedle něj. Když přijeli do první vesnice, slyšeli vesničany říkat, jak je muž sobecký, nevychovaný a jak hanebně se chová ke své ženě. On se veze, a jeho žena musí jít pěšky. Měl by se stydět.

Proto se před další vesnicí vyměnili. Žena jela na oslu a muž kráče vedle ní. Ale i tentokrát se nevyhnuli káravým pohledům a kritice. „Ta žena nemá žádnou úctu ke svému muži. Muž celý život usilovně pracoval, aby jim zajistil živobytí, a proto by měl jet na oslu on“, pomlouvali je vesničané.

A tak před další vesnicí nasedli na osla oba a mysleli si, že tím situaci vyřešili. Vesničani byli udiveni, jak někdo může tak týrat zvíře. „Chudák osel, musí se s nimi vláčet a trmácet. Jsou to bezcitní lidé.“

Před následující vesnicí oba sesedli a šli pěšky vedle osla. Ani tentokrát se vesničanům nezavděčili. Měli je za hlupáky, kteří mají zdravého a silného osla a místo aby na něj nasedli, jdou vedle něj pěšky.

Když opustili nebohé manžele, Shiva se zahleděl na Parvathi a řekl: „Tak vidíš, lidé se tak chtějí druhým tak zalíbit, zavděčit. A i když se budou snažit sebevíc, přesto to nepůjde.”

Ničeho nedosáhneme pokud ztratíme sami sebe

Vlastnost potěšit druhé, chtít od nich obdiv a přijetí je nám vlastní. A umožňuje nám být k sobě vlídný a laskavý. Ničeho ale nedosáhneme, pokud při tom ztratíme sami sebe, zanedbáme své potřeby, touhy a nebudeme jednat v souladu s naším přesvědčením.

Stres a napětí, které pociťujeme, když se snažíme zalíbit, nám ubližuje, kazí nám život, výsledky v práci a požírá vnitřní energii.

Pokud vás zajímá to, jak se pořádat s pocity, co si o nás myslí ostatní, jak se vypořádat s vnitřním hodnotícím já, které v nás vyvolává napěti, stres a pocit nepohody, tak se přihlaste na seminář, jak se vypořádat se  stresem.

Podívejte se na původní článek – Co dělat proti stresu