Po úvodu do individuálního online obchodování akcií na světových trzích bez využití drahého a neefektivního makléře po telefonu se vás pokusíme zasvětit do kritérií rozhodování o vstupu do obchodní pozice, tedy nákupu akcie.
 

 
První tři články na toto téma se budou týkat tzv. fundamentální analýzy. Její podstatu a její první pilíř, tedy makroekonomickou analýzu jsme probírali začátkem měsíce (zde).
Minulý týden jsme nastínili aspekty odvětvové analýzy a dnes si přiblížíme analýzu konkrétních titulů, čí chcete-li mikro analýzu.
 

Analýza konkrétních titulů

Analýza jednotlivých společností stanoví odhad vnitřní hodnoty příslušné akcie. Vychází se z dogmatu, že každá akcie má svou vnitřní hodnotu, která lze stanovit.
Na základě rozdílu mezi vnitřní hodnotou a tržní cenou lze odvodit, zda je akcie podhodnocená, nebo nadhodnocená. Dále lze pomocí finanční a kvalitativní analýzy prognózovat možný budoucí vývoj tržní ceny titulu.  Obě aktivity je vhodné srovnávat v čase s historickými výsledky.
Činnosti vykonávané při analýze jednotlivých společností lze tedy rozčlenit do následujících oblastí:

• Přímé stanovení vnitřní hodnoty akcie na základě oceňovacích modelů
• Kvantitativní analýza, tedy tzv. finanční analýza podniku
• Kvalitativní analýza

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

1. Přímé stanovení hodnoty akcie na základě oceňovacích modelů

Tyto výpočty stanoví vnitřní hodnotu akcie na základě dividendového diskontního modelu, ziskového modelu a jejich kombinací. Dále pomocí modelu volného cash flow, bilančních a historických modelů.
Tato vnitřní hodnota je dále konfrontována s tržní hodnotou akcie a je rozhodnuto o podhodnocení, či nadhodnocení tržní ceny akcie a o případném vstupu do pozice. Popis jednotlivých modelů je poměrně obsáhlý a zabral by přibližně jednu celou publikaci věnovanou tomuto tématu, proto bude pouze stručně popsána jejich podstata.
 

Dividendové diskontní modely

Jsou zřejmě nejpoužívanější metodou pro stanovení vnitřní hodnoty akcie. Jsou založeny na principu současné hodnoty budoucích příjmů pro jejího majitele.
Za příjmy jsou považovány logicky dividendy a prodejní cena titulu. Jednoduchý základní vzorec stanoví vnitřní hodnotu akcie, kterou by investor držel jeden rok: VH = (D1+P1) / (1+Ke).
Kde VH je vnitřní hodnota, D1 je očekávaná dividenda na konci prvního roku, P1 je očekávaná prodejní cena akcie na konci prvního roku a Ke je požadovaná úroková míra.
 

Ziskové modely

Tyto modely jsou poměrně jednoduché a bývají již vypočítány na většině finančních serverů u konkrétní akcie.
Jsou v základu založeny na poměru P/E. Tedy podíl tržní ceny akcie (Price) a zisku podniku na jednu akcii (Earning).
 

Kombinace dividendového a ziskového modelu

Model stanoví vnitřní hodnotu akcie jako součet současné hodnoty budoucích dividend v určitém časově omezeném období a tržní ceny, která je stanovena na základě modelu P/E.
Model volného cash flow – náročnější výpočet, který stanoví vnitřní hodnotu akcie jako podíl celkové hodnoty firmy a celkového počtu vydaných akcií.
 

Bilanční modely

Tyto modely vycházejí při stanovení vnitřní hodnoty akcie ze zveřejněné rozvahy akciové společnosti.
Existuje šest metod stanovení hodnoty akcie na bilančním principu. Jsou založeny na rozdílné metodice výpočtu.
Nicméně vnitřní hodnota akcie se vždy určuje vydělením bilanční hodnoty celkovým počtem akcií.
 

Historické modely

Jsou založeny na podílu průměrné historické ceny akcie s jinou průměrnou historickou veličinou.
Nejčastěji se jedná o průměrné tržby, průměrnou výši dividend, průměrnou účetní hodnotu či průměrné cash flow.
Zjednodušený zápis vzorce pro výpočet v případě průměrných tržeb je tedy: P/S, kde P je průměrná historická tržní cena akcie a S je průměrná historická výše tržeb na jednu akcii.
 
 

Akcie – metody stanovování hodnoty

V první části toho článku jsme se bavili o analýze konkrétních titulů a o oblasti přímého stanovení hodnoty akcie na základě oceňovacích modelů…
V dnešním díle se pobavíme o finanční analýze podniku a lehce se dotkneme kvalitativní analýzy…
 

Finanční analýza podniku

Důležitost finanční analýzy je zejména ve finančním řízení podniku, nicméně je přínosná i pro analýzu cenných papírů, jelikož se zabývá popisem finančního zdraví podniku. Pro investora je tohle velice důležitá zpráva. I přes výborná makroekonomická data, rozvíjející se odvětví a výpočet vnitřní hodnoty akcie signalizující její podhodnocení nebude pro investora zajímavé nakupovat akcii podniku zadluženého a nelikvidního.
Úplná finanční analýza je opět poměrně rozsáhlá a zabývá se jí spousta publikací, navíc vznikají nové progresivní metody pro její výpočet (koncept EVA atd.), proto zde budou popsány pouze základní ukazatele, které ovšem pro potřeby obchodníka na akciových trzích dostačují.
Všechny údaje pro výpočet ukazatelů jsou k dispozici ve finanční rozvaze podniku a ve výkaze zisků a ztrát.
 

Analýza se skládá ze čtyř dílčích částí…

1) Ukazatele rentability

Jedná se v podstatě o ukazatele ziskovosti podniku, měří zisk v různých formách v poměru k ostatním účetním ukazatelům

• ROA – rentabilita vloženého kapitálu; zisk před úroky a daněmi / celková aktiva
• ROE – rentabilita vlastního kapitálu; zisk před úroky a daněmi / vlastní kapitál
• Rentabilita tržeb – Zisk / Tržby

2) Ukazatele likvidity

Hodnotí schopnost podniku dostát svým krátkodobým závazkům, prověřují jeho platební schopnost. Jde zejména o:

• Celková likvidita – oběžná aktiva / krátkodobé závazky
• Pohotová likvidita – (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky
• Okamžitá likvidita – finanční majetek / krátkodobé závazky
• Čistý pracovní kapitál – oběžná aktiva – krátkodobé závazky

3) Ukazatele zadluženosti

Tyto ukazatele informují investora o kapitálové struktuře podniku a jeho stabilitě. Analyzují do jaké míry podnik využívá cizí zdroje. Podnik s vyšší zadlužeností může být ziskovější, ovšem může se dostat do problému se splatností svých závazků.

• Celková zadluženost – nejdůležitější údaj; cizí zdroje / celková aktiva
• Míra zadluženosti – cizí zdroje / vlastní kapitál
• Finanční páka – celková aktiva / vlastní kapitál
• Míra kapitalizace – (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál / dlouhodobá aktiva)

4) Ukazatele aktivity

Měří schopnost podniku efektivně využívat vložené prostředky. Měří kolikrát podnik obrátí za rok svá aktiva (případně dílčích položek), aby získal svou roční výši tržeb. Dále se měří doba jednoho obratu aktiv (dílčích položek).

• Obrat celkových aktiv – tržby / průměrná hodnota celkových aktiv
• Obrat zásob – tržby / průměrná hodnota zásob
• Doba obratu zásob – 365 / obrat zásob

Kvalitativní analýza

Velice důležitá součást fundamentální analýzy konkrétního titulu a zároveň velice obtížně vyjádřitelná. Jedná se především o zhodnocení organizační struktury podniku, stylu a kvality vedení, povědomí značky ve sdělovacích prostředcích, korupce atd.