Zranitelný a vůdce nejsou dvě slova, která jsou obvykle spojována dohromady. Většina z nás, včetně mě, je učena být “dobrým vůdcem”.

Máme být silní, přesvědčeni a sebejistí. 

“Nikdy nedovol, aby viděli tvoje slabiny”  – Tak mi to bylo vtloukáno do hlavy.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Nicméně já věřím, že nastal čas pro ty, kteří nás chtějí inspirovat, motivovat a vést ostatní, aby nám vkročili do života  jako “vedoucí” s transparentností, čestností a zranitelností. 

Jak řekla Matka Tereza: “Poctivost a transparentnost, Vás činí zranitelnými. Buďte však upřímní a transparentní i tak…“

Kdo z vás by nechtěl být onen vůdce?

Někteří z nás mají specifické vůdčí role v životě – řídíme ostatní v práci, jsme hlavou společnosti, týmu, komise nebo organizace. Jsme zapojeni ve škole nebo v zájmovém kroužku, kde naší naplní práce je vést ostatní – píšeme, mluvíme nebo trénujeme ostatní, aby mohli dosáhnout vyšší úrovně a dostat se zase o něco dál.

I pokud se nedržíme své vůdčí pozice, kterou máme, stále je k dispozici mnoho příležitostí vést jinými způsoby.

V našich rodinách, u našich přátel, v komunitě, v práci – máme schopnost pozitivně ovlivňovat a zároveň mnoho z nás po tom i touží.

Čas na pozitivní změnu…

Co kdybychom, místo posedlosti být:

• chytří,
• kvalifikovaní,
• silní,
• mocní,
• inovativní,
• kreativní a
• dalších vůdčích vlastností –

dovolili sobě být zranitelní jako způsob osvobození od veškerého tlaku a napětí.

Často máme pocit, že se musíme být “vůdcové” pokud chceme skutečně pozitivně ovlivnit lidi kolem nás.

Může se vám to zdát jako blbost a občas děsivé, ale být dotknutelný vůdce, je to co si myslím, že je potřeba (a často nám to i schází) v povolání, rodině, škole a celkově v dnešním světě.

Zde jsou klíčové principy, jak být správný – zranitelný “vůdce”

Přiznejte si své vlastní chyby…

My všichni děláme chyby, obzvláště jako vůdce.

Čím více si budeme přiznávat své vlastní chyby, tím více nám budou ostatní věřit a budou chtít, abychom je vedli.

Převzít odpovědnost, omluvit se a vynahradit vzniklé škody za naše chyby, nejsou věci, které se snadno dělají.

Avšak, je to základ, pokud chceme, aby jsme si u ostatní utvořili dostatečnou důvěru.

Sdílejte svůj strach a nejistotu

Strach a nejistota jsou neoddělitelné od člověka, stejně jako od někoho, kdo chce být onen vůdce.

Všichni se něčeho bojíme, ale příliš často to odmítáme a vyhýbáme se to přiznat, abychom nevypadali slabí.

Nicméně, přiznání strachu je velmi důležitá věc.

1. Zaprvé nás to může osvobodit od strachu samotného.
2. Zadruhé, ukážeme tím ostatním, že jsme taky jen lidé.
3. Zatřetí, dovolí to ostatním lidem kolem nás přiznat a vyjádřit svůj strach, což je nezbytné pro jednotlivce nebo skupiny, pokud chtějí překonávat těžké situace.

Strach nesdílíme, abychom se mohli vymlouvat a házet chyby na ostatní. Je to smělý projev zranitelného vůdce a něco, co může mít obrovský pozitivní dopad na lidi kolem nás.

Neberte se příliš vážně…

Je nemálo důležité mít smysl pro humor a nebýt natolik vážný, jako to bývá u takových “vůdců” běžné.

Jak já žertovně říkám své manželce Michelle:

“Máš vůbec ponětí, jak si já myslím, že jsem důležitý?”

Musíme umět vtipkovat i na náš účet.

Snažte si všímat, kdy začínáte být poněkud vážnější a berte vše s mírou – ve zdravé míře.

Sdílejte svou pouť, proces a výzvy.

Vždy procházíme skrz proces růstu, objevů, výzev – obzvláště jako oni vůdci. Tenhle proces nemusí být obtížný nebo bolestivý, ačkoliv to tak občas je.

Čím více dokážeme prohlédnout tenhle náš proces, tím více jsme ochotni dát lidem kolem znát, s čím se potýkáme nebo čemu čelíme – tím více dáme najevo kdo skutečně jsme, znamení jak jednat a vytvoříme prostřední, ve kterém může náš kolektiv růst a vzkvétat.

Požádejte druhé o pomoc a přijměte ji.

Jako vůdcové mnoho z nás rádo pomáhá ostatním, ale často je těžké požádat a přijmout pomoct od ostatních.

Požadování pomoci může být vnímáno, obzvláště námi, jako začátek slabosti nebo potvrzení toho, že nejsme něčeho dostatečně schopni.

Nicméně, mnoho z nás potřebuje pomoc a podporu – a v některých případech i více než obvykle.

Být hodným vůdcem, kdo bez problému vychází se sebou samotným a umí lidem kolem sebe přiznat, že něco neví, něco neumí nebo jednoduše potřebuje pomoc, není znamením slabosti. Je to znamení síly a příležitosti skutečně povzbudit a posílit ostatní.

Přejeme Vám hezký den