Magie nadcházejícího roku

Jak vstupujeme do dalšího roku našeho života, všímám si, jaké smíšené pocity ve mně vyvolává rok 2010.

Možnosti nového roku mě naplňují vzrušením a tvořivá energie tohoto zvláštního období mě inspiruje.

Podobně jako minulý týden i tento je prosycen určitou magií Nového roku, které si velice cením.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Zároveň však, zvláště vezmeme-li v úvahu charakter roku 2009 a všechny ty neočekávané obraty a zvraty, které se v minulém roce v mém osobním životě i v životech lidí kolem mě a na celém světě odehrály, cítím určité rozechvění při představě určení nových cílů a návratu do oné směsi života a práce.

Jsou předsevzetí opravdová?

Co se týče „novoročních předsevzetí“ většina lidí, které znám a se kterými jsem pracoval v posledních několika letech, včetně mě samotného, má tak trochu zvláštní a nekontrolovaný vztah k určování svých cílů do Nového roku.

A to ať už jste někdo, kdo tráví mnoho času a energie vytvářením novoročních předsevzetí nebo jste se už dávno rozhodli, že se tím nebudete obtěžovat (protože jste stejně vždy v minulosti někdy kolem poloviny ledna tato předsevzetí opustili nebo na ně dokonce úplně zapomněli);

Neznám mnoho lidí, kteří by byli skutečně inspirováni, motivováni a vědomě by kontrolovali svá novoroční předsevzetí skutečně udržitelným a opravdovým způsobem.

A co vy?

Zde jsou některé z hlavních důvodů, proč myslím, že nejsme skutečně autenticky inspirováni našimi cíli nebo nám chybí sebekontrola k jejich naplnění:

• Naše „cíle“ jsou často zaměřeny na napravování něčeho, co na sobě chápeme jako chybné.
• Jakmile si je stanovíme, cítíme se být pod tlakem, že je musíme splnit
• Bojíme se, že to nedokážeme, že nedosáhneme toho, čeho jsme chtěli, a že tedy zklameme
• Nedostává se nám takové podpory, jakou bychom chtěli a potřebovali
• Zapomínáme, že naše záměry jsou určeny k tomu, aby nám pomohli a podpořili nás a nikoli aby nás stresovali.
• Příliš se soustředíme na výsledky a zapomínáme na vlastní prožitek
• Dopouštíme, aby se z dosahování našich cílů stala soutěž a necháme se ovládat našimi nedostatky

Z těchto a také dalších důvodů, si mnozí z nás buďto nestanoví dostatečně silné záměry do nového roku nebo to sice udělá, ale pouze ze strachu, což přináší pouze více stresu do našeho života.

Jedna z nejlepších věcí, kterou můžeme udělat, je změnit náš úhel pohledu na tento problém a vytvořit si vědomě kontrolovaný vztah k celému procesu určování našich cílů pro tento rok.

Nezapomínejme na záměr, cíl a činy

K tomu je zapotřebí rozlišit několik pojmů – záměr, cíl a činy.

Záměry

Naše záměry jsou jistými stavy života a autentickými touhami.

Jinými slovy, můžeme být zaměřeni ke klidu, vděčnosti, radosti, lásce, úspěchu, zdraví, bohatství a dalšímu.

Naše záměry jsou našimi nejvyššími ideály a jsou většinou v samém srdci naší motivace dosahovat určitých cílů.

Většina z nás ve skutečnosti nemá za své cíle nový vztah, více peněz nebo vypracované tělo přímo pro ně samotné – chceme jich (nebo jiných) naopak dosáhnout kvůli pocitu, který věříme, že zažijeme, právě v důsledku jejich dosažení.

Cíle

Fungující a silné cíle jsou ty, které jsou konkrétní a měřitelné.

Chceme být totiž schopni sledovat náš postup a přesně s jistotou vědět, zdali k cíli spějeme nebo nikoli.

Nemusí se však hned jednat o závod (s námi samotnými ani s ostatními) a nemusí být celý postup plný stresu, tlaku, studu nebo viny (což je bohužel, jak se ke svým výsledkům často vztahujeme).

Tím však, že budeme mít cíle, které jsou konkrétní a měřitelné, vyvstanou i nám samým daleko jasněji a šance, že jich dosáhneme, bude vyšší.

A pokaždé, když pracujeme na určení svých cílů, musíme mít na mysli onen paradox, že nesmíme upínat veškerou pozornost k výsledkům – ty nás totiž akorát budou dohánět k šílenství a budou nás strhávat z cesty našich opravdových záměrů.

Cíle slouží pouze k tomu, aby naše záměry dokázali nasměrovat k jasným a skutečně dosažitelným výsledkům.

Činy

Vytvořit si návyky, které nasměrují naše činy takovým způsobem, aby nám pomáhali a umožňovali dosahování cílů a záměrů, je zásadním denním, týdenním a měsíčním procesem vedoucím k úspěchu a naplnění.

Přicházet s takovými plány, které nás inspirují, vnitřně nás propojí s cíli, na kterých pracujeme, a které naplní naše záměry, je tím nejdůležitějším článkem celého snažení.

Toto je ten moment, kdy celý proces dostává smysl, a často však také, kdy se celý zhroutí.

Ke zhroucení našich činností většinou dochází z důvodu nedostatečné sebe-podpory a zodpovědnosti (což potom znamená, že umožníme životu, aby přebral otěže a ztratíme naše soustředění), než že by se jednalo o nějaké „selhání“ nebo „slabost“, kterou trpíme.

Vytvořit si návyky, které nás podpoří a pomohou nám udělat ty dětské krůčky potřebné k dosažení cílů a záměrů, je opravdu velice důležitým dílem celé skládačky.

Představím zde příklad, jak by to mohlo vypadat v konkrétní oblasti našeho života.

Řekněme, že toužíte po více penězích (což je velice obvyklá touha, kterou mnoho z nás má, a zvláště pak tento rok).

Začněte se svým záměrem.

Například:

„Mým záměrem je mít pocit dostatku, klidu a finanční svobody“.

Dále si vytvořte konkrétní, měřitelný a k výsledku nasměrovaný cíl.

„Do 31. 12. 2010 vydělám 100 000 dolarů“.

Dalším krokem je vymyslet několik souvisejících činností a návyků.

„Přečtu si tento rok tři nebo více knih o vydělávání peněz. Každý měsíc uspořádám dvě nebo více setkání s dalšími lidmi, kde probereme nové nápady spojené s vyděláváním peněz. Každý měsíc si naplánuji konkrétní věci, které mohu ve svém profesním životě udělat, a které mi pomohou zvýšit můj příjem.“

Konečným článkem procesu je vytvořit si nějaký druh systému odpovědnosti a sebe-podpory.

Můžete si najmout coache, připojit se ke skupině osobního rozvoje, spolupracovat a radit se s kamarádem o úspěchu a odpovědnosti, a další.

Mít někoho nebo skupinu lidi vůči které učiníte závazek, a kterou pověříte, aby kontrolovala váš zodpovědný postup, může znamenat veliký rozdíl.

Bavte se tím.

Neberte to, ani sebe, příliš vážně… je to život, můžete udělat chyby, všechno pokazit, ztratit, co jste získali (což se nám všem stává a stávat bude).

Buďte k sobě milosrdní během celého procesu a celého Nového roku.

Jakmile si uvědomíme, že naše záměry (ty stavy života a autentické touhy) jsou to, o co nám skutečně jde (namísto pouze dílčích výsledků a činností), umožní nám to zbavit se tlaku, který nás dusí a užijeme si více zábavy a uvěříme, že se věcí stanou, jak se stát mají – zvláště potom, když se otevřeme a necháme je přijít!