Úvod do světa akciových trhů: Fundamentální analýza

Minulý měsíc jsme vás seznámili s možností zhodnotit své finanční prostředky na akciové burze.
Pokusili jsme se popsat možnosti, jak se této celosvětové hry zúčastnit. Nastínili jsme důvody, proč se vydat cestou samostatného online investování, než využívat služby klasického telefonního makléře.
Hlavní důvod byl spoléhat se na své vlastní přesvědčení, než na doporučení cizí osoby, jejíž zájem na klientově obchodu je zřejmý (bývá placen za počet obchodů).
K tomu, aby se ovšem samostatný investor nebál postavit na vlastní nohy, potřebuje chtě nechtě teoretické základy.
Tento a několik dalších článků by zájemci o svět akciových trhů měl pomoci k orientaci v základní problematice vytváření analýz jednotlivých tržních příležitostí.

Fundamentální analýza

Fundamentální analýza vychází více z informací dostupných na trhu, které mohou ovlivňovat nálady investorů než z grafu cenových pohybů.

Fundamentální obchodníci se snaží najít správnou vnitřní hodnotu akcie pomocí zkoumání kurzotvorných faktorů a informací, které jsou volně dostupné veřejnosti, a porovnává ji s aktuální tržní cenou akcie. Dále se snaží tyto zprávy analyzovat z pohledu budoucí situace na trhu a jejího vlivu na konkrétní akcii.

Tento typ analýzy se snaží najít co nejvíce informací k danému titulu, který chce investor zobchodovat, jde více do hloubky a vychází ze zveřejněných zpráv (např. o hospodaření společnosti, doporučení analytiků apod.).

 

Teorie kapitálových trhů rozlišuje tři základní podskupiny fundamentální analýzy. Jsou jimi globální fundamentální analýza, odvětvová analýza a analýza konkrétních titulů.

Globální analýza

Tato součást fundamentální analýzy predikuje vývoj kapitálového trhu jako celku. Jejím cílem je odhadnout krátkodobé i dlouhodobé vlivy makroekonomických, politických, přírodních a sezónních zpráv na trhy i na konkrétní titul (akcie, dluhopis, měnový pár, komodita…)

1.  Makro analýza

Zahrnuje takové ekonomické zprávy, či ukazatele, které mají vliv na celé makroekonomické prostředí.

U komodit bývá tento záběr celosvětový (růst cen ropy v USA vyvolá zvýšení cen pohonných hmot po celém světě), u jiného parametru se dotýká pouze celé konkrétní ekonomiky (změna úrokových sazeb v ČNB vyvolá reakci v českém ekonomickém prostředí).

Těchto zpráv a ukazatelů existuje celá řada, nejzákladnější jsou:

Úrokové sazby – růstem úrokových sazeb roste i nominální úrokové zhodnocení např. obligací, termínovaných vkladů a dluhopisů. Naopak se ale snižuje poptávka po akciích.

 • HDP (hrubý domácí produkt) – je to suma celkových výdajů všech subjektů v ekonomice. Nejběžnější výpočet bere v úvahu spotřebu domácností, investiční výdaje firem, vládní výdaje a rozdíl mezi exportem a importem. Zvýšení HDP je pozitivní zpráva pro ekonomiku dané země.

Inflace – zvýšení cenové hladiny. Při stabilní ekonomické situaci má vysoká inflace na trhy negativní vliv. Stejně negativně je přijímána deflace (pokles cenové hladiny), která značí zpomalení růstu ekonomiky.

Nezaměstnanost – důležitý indikátor kondice dané ekonomiky, zejména ve srovnání s minulým obdobím. Čím je nižší nezaměstnanost v ekonomice, tím se považuje za výkonnější. Souvisí s ukazatelem Initial jobless claims (žádosti o podporu v nezaměstnanosti).

Vývoj indexů velkoobchodních (PPI) a maloobchodních cen (CPI) – informuje o vývoji inflace v dané zemi.

Index spotřebitelské nálady (CSI) – je významným ukazatelem psychologických nálad na trhu. Bude-li index růst, znamená to růst výdajů domácností v budoucnu a tedy signál pro budoucí růst dané ekonomiky.

Index spotřebitelské důvěry (CCI) –  podobně jako CSI, pouze s tím rozdílem, že zjišťuje stav optimismu spotřebitelů o stavu ekonomiky a rodinných financích.

Počet nově započatých staveb domů a počet prodaných domů – v případě růstu těchto ukazatelů to indikuje příští růst HDP a růst ekonomiky.

Monetární politika – změna nabídky peněz v ekonomice je důležitým faktorem fundamentální analýzy. S jejím růstem je spojena vyšší likvidita trhu a pozitivní vliv na akciové trhy.

Fiskální politika – jde zejména o vliv daní a výdajů vlády. Zvyšování daní korporací i důchodové daně může mít vliv na snížení zisků firem a omezení růstu těchto společností, což povede k poklesu jejich akcií. Pozitivní jsou výdaje vlády na na nákup služeb a produktů, protože tím se zvýší zisky firem i ceny jejich akcií. Negativní pro trhy jsou emise vládních dluhopisů, jelikož s jejich zvýšenou nabídkou se zvýší i úrokové sazby a klesnou akciové trhy. 

Další ukazatele: maloobchodní tržby, prodej aut za poslední měsíc, objem průmyslové produkce, objednávky na zboží dlouhodobé spotřeby, výsledek platební a obchodní bilance, vývoj půjček atd.

 2. Analýza politických vlivů

Zkoumá politické vlivy vnitrostátní a mezistátní. Pro zkoumání mezistátních, tedy vnějších rizik země se ustálil termín „riziko země“.

Jeho kvantifikaci provádějí renomované ratingové agentury. Vnitřní politické riziko se týká zejména politické situace v dané zemi a její vládní politiky.

V extrémní situaci může dojít například k přechodu ze socialistického zřízení ke kapitalismu, což může znamenat jistě výraznou investiční příležitost (Čína), či naopak přechod k silné levicové politice a znárodňování (Venezuela). 

3. Analýza sezónních vlivů

Tyto vlivy jsou typické tím, že se nevyskytují neustále, ale pouze v určitou, pravidelně se opakující  část roku. Lze je rozdělit na objektivní a subjektivní.

Objektivní vlivy souvisí s existencí 4 ročních období a jde hlavně o povětrnostní podmínky. To znamená, že například v létě stoupá objem stavebních prací a v zimě spotřeba energií, což může mít dopad na akciové tituly firem zabývajících se těmito činnostmi.

Subjektivní vlivy jsou vyvolány lidskou činností, jde tedy např. o módní trendy atd. V současné době stoupající obliby dřevostaveb rostou adekvátně i zisky firem vykonávajících tuto činnost. 

 4. Analýza přírodních vlivů

Dále do globální analýzy zcela jistě patří zkoumání přírodních vlivů na cenu investičního nástroje.

Na začátku analýzy je třeba vzít v úvahu polohu státu na zeměkouli z těchto hledisek:

• Zda se jedná o přímořský, či vnitrozemský stát (zisky z cestovního ruchu atd.)

• Rozloha země

• Negativní osobitosti podnebního pásma (výskyt hurikánů, zemětřesení atd.)

• Nerostné bohatství

• Důležitost země jako tranzitního uzlu atd.

 

Na základě těchto hledisek je možné kvantifikovat rizika, či příležitosti investicí do akcií jednotlivých zemí.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář