Jak často se cítíte zbrkle, v časovém pressu, stresovaní nebo přetažení?

Pro většinu z nás, včetně mě, jsou tyto pocity až příliš známé.

Pocit, že nemáme dost času a že naše životy jsou přehlcené, není pro většinu z nás nový úkaz.

Zdá se, že se v dnešní době v naší kultuře se dostává až do epidemického stadia. Zvláště, když jsme pořád všichni „zapojení“ – notebooky, mobily, iPhony apod.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulace ke čtení příspěvku... 

Registrujte se ZDARMA a stáhněte si další
4 Audioknihy a 38 skvělých eBooků... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

My vytváříme svůj život!

Bohužel, většina z nás se nechá ovládat svými rozvrhy, komunikačními zařízeními, našimi kolegy, klienty, rodinami, prací a dalšími požadavky a věcmi, ze které jsme v životě zodpovědní.

A i když je mnoho z těchto věcí důležitých a většina z nich vyžaduje naší pozornost, dost často zapomínáme, že my jsme ti, kdo vytváří svůj život, tak jak je a my si dovolujeme být vystresovaní, zahlcení povinnostmi a n

echáme se držet v pasti nikdy nekončícího seznamu povinností.

Před pár týdny jsem byl na workshopu v San Francisku, pořádaném Hay House, úžasnou vydavatelskou společností založenou spisovatelkou a učitelkou Louise Hayovou.

Louise, která napsala asi před pětadvacet lety knihu „Můžete zahojit svůj život“, je průkopnicí ve světě osobního rozvoje a spojením mezi tělem a myslí.

Je to moudrá duše a učí lidi, jak mohou sami sebe milovat a opravdu se o sebe starat. Byla to pocta se s ní při této události setkat.    

Važme si sami sebe!

Poslední den konference jsem se Louise zeptal, jestli plánuje letět zpět domů (do San Diega, asi hodinový let ze San Franciska) ještě ten večer.

Odpověděla mi:

„To ne, Miku, to bych sama sobě nikdy neudělala.“

Její odpověď, i když jednoduchá, mě uzemnila.Pomyslel jsem si:

„Teda, to je skvělý příklad toho, jak si vážit a starat se sám o sebe.“

—Poté jsem si pomyslel:

„Měl bych toho využít ještě víc.“   

Často svůj rozvrh plním spoustou úkolů, aktivit, událostí a uzávěrek. Začíná pro mě být těžké dýchat, užívat si, co dělám a opra

vdu dávat to nejlepší ze mě do jednotlivých aktivit, událostí a vztahů.

Neciťme se jako oběti!

Poté se cítím být obětí mého „šíleného“ rozvrhu, mám výmluvu pro to, abych se nesetkával s ostatními, a také nemusím být úplně odpovědný za mé výsledky a činy (např. „Co ode mě chceš? Máš tušení, kolik toho teď dělám?“).

Znáte to?

Tento „jsem příliš zaměstnaný“ a „mám příliš práce“ příběh, který mnoho z nás používá, je lež, kterou neustále vyprávíme sobě i ostatním.

V zásadě skončíme s tím, že věříme lži, která pak ovládá celý náš život.

Jak si můžeme dokázat, že to není pravda?

Kdykoliv se stane něco vážného (onemocníme, někdo jiný onemocní, někdo zemře, nebo se stane cokoliv, co nás na naší cestě zastaví), vše „důležité“, co jsme měli udělat, odsouvám na druhou kolej.

Uvědomíme si, jak relativně nedůležitá většina těchto věcí je.

• Co, když můžeme vidět, pamatovat si a žít s tímto uvědoměním, aniž by se muselo něco důležitého stát?

• Co když můžeme lépe kontrolovat naše životy, náš čas a náš rozvrh?

• Jak by vypadal náš život a jak bychom se cítili, kdybychom si věnovali více času a prostoru?

Některým z nás se může zdát, že věnovat si více času a prostoru je cizí koncept nebo něco, co je mimo naší kontrolu.

Nicméně pokud dovolíme sami sobě si to představit, nebo se vrátíme do minulosti, kdy jsme cítili, že máme více času a prost

oru, můžeme se nechat inspirovat, nadchnout se a také se díky této myšlence zrelaxovat. 

Zde je pár věcí, o kterých můžete přemýšlet a vyzkoušet je, pokud chcete zvýšit svou schopnost získat více času a prostoru:

1) Uvědomte si svůj vztah k času, vašemu rozvrhu a vašim závazkům

Jaký máte vztah k času?

Jak se cítíte ohledně vašeho rozvrhu?

 Čím jste upřímnější ohledně věcí, které ve svém životě musíte dělat, tím schopnější budete je změnit (pokud je to to, co chcete dělat).

Většina z nás má divný vztah k času.

Jen přemýšlejte, jaké věci říkáme:

„Čas letí.“

„Nikdy nemám dost času dělat, co chci.“ 

„Kam ten čas zmizel?“

Tyhle a další výroky, myšlenky a přesvědčení nás staví do role oběti ve vztahu k času a našim závazkům.

Jak můžu získat více času a prostoru?

Jsou různé nápady, techniky a tipy, které jsme se během let naučili.

Problém je, že když se začneme cítit ve stresu a přehlcení, spadneme opět do nezdravých návyků a

způsobů života, které nám pomáhají přežít (což obvykle nepodporuje náš růst a nerozšiřuje kapacity žít v míru).

2) Začneme věcem říkat „ne“

Tohle může být pro mnohé z nás těžké.

Jak říká životní koučka a autorka Cheryl Richardson:

„Pokud neříkáme jisté „ano“, pak je to „ne“.“

Často potřebujeme od druhých podporu nebo odezvu od ostatních, když se dostaneme k říkání „ne“.

Ale být schopný říkat „ne“ na požadavky a pozvánky je důležitá součást toho, abychom si věnovali více času a prostoru.

A podívat se na věci, které máme v plánu a být schopný se z některých z nich vyvléknout je také základní.

Toto není jen o tom být líný nebo nezodpovědný. Je to o tom být upřímný o tom, co si přejeme a co jsme schopní dělat a co ne.   

Často naše „nemoc uspokojovat“ nás nutí říkat „ano“ věcem, na kterém opravdu potřebujeme říci „ne“.

3) Věnujte si více času, než si myslíte, že potřebujete

Pokud zahltíte své dny, týdny, rozvrhy a seznamy úkolů, zakládáte neúspěch.

Dost často si ani neuvědomujeme, kolik času nám zabere realizovat základní úkoly a aktivity.

Jak se stále učím, snažit se dělat moc věcí v krátkém čase má negativní vliv na úkol samotný, na ostatní v procesu plnění úkolu zapojené a na můj vlastní pocit, že se mám dobře v průběhu procesu.

Co když dáme sami sobě více, než dostatek času na ukončení projektů a dokončení úkolů?

Představte si, jaké by to bylo pro nás i pro naše okolí a představte si, jak kreativnější, nadšenější a efektivní byste byli v pracovním procesu.

Získejte podporu, odezvu a koučink od těch, kterým věříte, které znáte a o kom si myslíte, že má relativní smysl pro mír ve svém životě.

Nemusíme na to přijít sami.

Svět kolem nás se neustále zrychluje. Očekávání a požadavky na nás se mohou zdát nesmyslné (a často jsou).

Nicméně pokud si zapamatujeme, že jsme autory našich knih života a že my diktujeme a provádíme, cítíme a jsme přítomni v našem životě – nemusíme nadále být oběťmi času, rozvrhů a všeho toho, co musíme udělat.

Pokud si opravdu přejeme a máme dost odvahy, abychom si věnovali více času a prostoru, náš život se může opravdu změnit!