06/10/2015 – Mé motto je – pomáhat lidem k lepšímu životu a inspirovat.

Jednou z mých aktivit je výuka kung-fu v mateřských školách. Se závěrem školního roku přichází loučení a testování, co se malí broučci naučili.
Další ročník tedy v jedné z několika MŠ skončil. Děti odešly, ale v jejich mysli zůstává, že vítězství je v nás.  Tím vítězem se stal každý, protože celý rok překonával sám sebe.
Nepopsaný list dětí se pomalu stával krásným barevným obrázkem.

• Na začátku trochu bojácní.
• Na konci velcí bojovníci, kteří prošli výukou základních technik, si boj zamilovali, ale na principech východní filosofie.

Naučili se něco málo z meditačních technik a mentálního přenosu, ale při tom všem si nezapomněli hrát.
Děti překonávaly samy sebe a pokrok na sebe nenechal čekat.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Zrodili se malí bojovníci – skvělí a úžasní.

Za zmínku stojí zážitek, který inspiroval ostatní a mě velmi potěšil. Naprostý favorit během závěrečných soutěží dostal křeče do bříška. Byly tak velké, že jsem ho uložila na zem a „reikovala“ bříško. Energie tekla proudem.
Nasával energii a oči prozradily, že se nevzdá. Během jeho soutěžních vstupů se zkoncentroval na maximum, odvedl výkon a poté jsme pokračovali v energetizaci. Na medaili nedosáhl. Ale dokázal čelit situaci a tomu, že být první je sice možné, ale není to nutné.
Neumístil se, ale byl stejně nejlepší. Dokázal, že umí překonávat překážky, nezablokovat se, přát vítězství ostatním, nelitovat se, nezávidět – zkrátka velký muž.
Spokojeně jsem odcházela z této poslední lekce a usmívala se. Radost z odvedené práce a zpětná vazba – to je to je ten úžasný motor.

Co myslíte? Proč někteří lidé praktikují kung-fu a čím v životě může pomoci?