Vliv člověka na materialismus…

Nebýt inspirace, nemohli bychom cokoliv měnit. Každý z nás je nedílnou součástí tohoto tvůrčího procesu, bez jednoho jediného bychom byli ničím.

Na vše, na co zaměřujeme svoji pozornost, měníme. Buď to posilujeme naším entuziazmem, nadšením, případně naším strachem, kolikrát oblečeným do potřeby bojovat, nebo můžeme uvolňovat naší neutralitou a soucitným pochopením.
Tak je to i ve vztahu k přírodě, k lidem a materilalismu jako takovému.

V současné době je vliv materiálních potřeb a hodnot  velmi zesílen. Obrovský vývoj techniky a vědy, který se projevil v minulém století a pokračuje v tomto, vytáhl na povrch množství lidských závislostí, které se díky tomuto jevu mohou zvědomovat a postupně svobodnou vůlí i uvolňovat.

Celá lidská populace se nachází na prahu oddělení se od těchto omezení a závislostí. Pro mnohé je však třeba najít onen stupeň již neúnosné manipulace, který umožní opuštění těchto závislostí svým vlastním rozhodnutím. Proto eskalace tohoto iluzorního civilizačního pohodlí je viděna ve světě kolem nás.

Procházeli jsme mnohými obdobími. Nyní je slyšeno mnoho hlasů poukazujících k návratu k přírodě a k návratu do původního zdroje. Tento vývoj je však tak převratný, že se mnozí z nás již dokáží odpoutat od přírodního stimulu, který nás dokázal nabíjet svými živými a očistnými vibracemi a navracejí se ke zdroji zcela původnímu, který tuto přírodní a vesmírnou kulisu vytvořil.

Je důležité však rozpoznat, kdy potřebujeme skrze energii námi vytvořenou posílit pobytem v přírodě, kontaktem se zvířaty a rostlinami, působením slunečních paprsků a kdy jsme schopni se odpojit od potřeby být na ní závislý a rozpomenout se na původní zdroj v našich srdcích, kde se nachází veškerá barevná škála všech pocitů a emocí, které můžeme vně nás zažívat. Poté se můžeme cítit uvolněně a radostně kdekoliv se nacházíme a stáváme se živoucími nositeli stvořitelských energií. A již pouhým bytím přetváříme tak vše kolem nás, jelikož vše jsme si vytvořili abychom se skrze toto vnější rozpomenuli a poté můžeme tvořit každý za sebe nový svět naplněný všemi barvami duhy, laskavosti a soucitu, radosti a štěstí, projevené lásky.

Pro mě pohodlí je pasivitou, která podléhá manipulaci a vlivu okolí. Z mého vnitřního pocitu a impulsu tak vytvářím kolem sebe vše jak nacházím ve svém srdci a myšlenkou, slovem i skutkem tvořím svět viděný mým srdcem.

Konkrétně to vidím u bytostí v dětských tělech. Jejich předurčenost k tomu, aby otevíraly a uvolňovaly bytosti v dospělých tělech je pro mě jednoznačná. Proč tedy jejich spontánnost není vyjádřena v touze pobytu v přírodě, hraní si s dřevěnými a přírodními hračkami? Jelikož oni sem již přišli tvořit. Přišli nám připomenout tyto naše schopnosti, které můžeme již každý v sobě otevřít a nespoléhat se na techniku, vědu a zdravotnictví. A toho mohou dosáhnout tak, že se k nám přibližují právě prostřednictvím našich závislostí. Zrcadlí jejich rodiče tím v čem oni potřebují uvolnit.

Bytost, která si mě vybrala za svého otce, dlouho hrála počítačové hry simulující život rodiny. Realizovala si tak své představy a ukazovala i mně, jak se rozpomenout na tvoření myšlenkou. Já osobně jsem díky ní mnohé pochopil a dnes realizuji myšlenkou rodinu, s kterou jsem krůček od fyzického společného života.

Včera jsem v tramvaji stál u 3 chlapců, kteří se bavili v technických datech o různých počítačových simulacích a hrách. Vědomě jsem jim téměř nerozuměl, ale cítil jsem z nich nádhernou tvůrčí energii. Dokonce jsem nad nimi viděl krásnou duhu, kterou jsem si i vyfotil. Jejich vnitřní barevnost, kterou již dokázali projevit vně byla mnou intenzivně vnímána i viděna.

Stejně je tomu tak u všeho ostatního kolem nás. Dříve jsme nepotřebovali ke svému bytí téměř nic. Elektrickou energii, auta, obuv a šaty…. Nazývali jsme se civilizovanou společností, ale svými závislostmi a strachy jsme vytvářeli ovzduší nepokojů, bojů, přírodních kataklizmat a katastrof…

Toto je již pro mě minulostí, důležitou však již neprojevovanou. Stačí jeden jediný člověk, který vidí důležitost a světelnou podstatu všeho vně něj projevovaného a vše se začíná měnit. Já toto okolo sebe čím dál tím intenzivněji pociťuji a vidím a zesiluji tuto moji simulaci každým mým nádechem i výdechem. Vidím ve všem projevené světlo, které vytahuje na povrch poslední nepřijaté zbytky závislostí a strachů a jsem vděčen za každý moment, kterým se nacházím právě uprostřed tohoto procesu.

Každý má možnost volby a já děkuji všem za to, že jsem zvolil takto…

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář