Subscribe
Žijte Život, jaký chcete: Bez Omezení & Hranic
Otázky? Volejte: 724 712 069

Vztahy a dítě – riziková záležitost?

Existuje nějaká prevence před narušením partnerského vztahu v souvislosti s narozením miminka?

Budeme mít miminko.

Taková zpráva vyvolá u párů, co si miminko přály a tvrdě na tom pracovaly, velkou vlnu radosti a nadšení.

No, konečně! Začínají studovat všechno, co se těhotenství, porodu a následného vývoje miminka týká.

Připadají si znovu, jako kdyby měly líbánky.

Úroveň jejich partnerského vztahu se vyšplhala na 100%.

Porod se podařil a miminko je doma.

Nastává nová situace, o které se ve školách neučí.

Ale co dál?

Dítě pláče, dítě spí, dítě blinká, dítě se chová, potřebuje přebalit, nakrmit a to vše mnohokrát za 24 hodin.

To se opakuje den za dnem, ve dne v noci, pořád dokola.

Nastává řehole.

Mezitím chodí jeden z nich do práce.

Rodiče (hlavně ženy) začínají toužit alespoň po malé chvilce ticha, po několika minutách pro sebe.

Oba jsou spánkově deprivovaní, nemají čas na přátele, objem domácích prací vzroste, sexuální život neexistuje, a že by měli ještě chuť se vyptávat, jak se druhému daří, to vůbec nehrozí.

Otcové, odstavení na druhou kolej, citově strádají, podléhají stresu, případně hledají náhradní řešení.

Je potom nějakým překvapením, že vztah začíná skřípat?

Málo se o tom mluví, ale je to skutečnost.

Četnost nepřátelských reakcí v páru se během prvního roku života prudce zvýší.

Negativita mezi partnery může být tak velká, že pro některá manželství představuje narození dítěte i rizikový faktor pro rozvod.

Dlouhodobé výzkumy na konci 80. let a během 90. let 20. století v deseti průmyslových zemích ukázaly, že spokojenost s manželstvím u většiny mužů a žen po narození prvního dítěte klesla a po dalších 15 let klesala níž a níž.Věci se zlepšily, až když jejich děti odešly z domova.

Kvalita vztahu se z původních 100% ještě před narozením dítěte během prvního roku života dítěte snížila o 40 až 90%.

Třetina až polovina nových rodičů vykazuje stejné množství manželských problémů jako páry, které již docházejí na terapii ve snaze zachránit svůj vztah.

Mezi nejvýznamnější zdroje manželských konfliktů se uvádí nedostatek spánku, sociální izolace, rozdílná pracovní náplň a deprese.

Páry, které si tyto faktory uvědomí, mají větší šanci se s nastálou situací lépe vyrovnat.

Rovněž páry v manželství, kde navíc chtějí dítě oba partneři, mívají podstatně menší problémy a příchodem dětí jejich vztah nestrádá, ba naopak.

Daleko více spolupracují a mají pro druhého pochopení.

Ze studie rovněž vyplynulo, že všechny páry s konflikty, kde chtěl dítě pouze jeden z partnerů, byly po 5 letech od narození dítěte buď rozvedené nebo odloučené.

V tomto případě rodičovství urychluje rozpad vztahu.

A jak to souvisí s dětmi? Samozřejmě velice. Badatelé přišli na to, že emocionální prostředí, do kterého se dítě narodí, může hluboce ovlivnit způsob, jak se bude rozvíjet jeho nervový systém.

Dítě disponuje neuvěřitelnou citlivostí k prostředí, v němž je vychováváno.

Přítomnost bezpečného útočiště je pro malé dítě významnější, než potrava či cokoliv jiného, jak prokázal Harry Harlow (USA) ve svých výzkumech opičích mláďat.

Děti nezajímají jen jejich fyziologické potřeby, ale jsou vybaveny daleko složitějšími programy.

Je doloženo, že dítě už 42 minut po narození bylo schopno na vypláznutý jazyk reagovat stejně (zkuste si to taky, v našem programu na www.miminkoplus.cz jsou i jiné příklady jejich schopností).

Dítě třeba rozeznává tváře nebo chápe, že velikost zůstává stejná, i když se vzhled mění se vzdáleností, atd.

Prostě žádná nepopsaná „tabula rasa“, ale dokonalý organismus, připravený na svůj další vývoj.

Nikdo neví, jak dítě získá všechny tyhle znalosti, ale ono je má a začíná je úspěšně používat s ohromující rychlostí a pochopením.

A čím dřív se tento vývoj podpoří, tím lepší startovací pozici dítě do života má.

Pokud dítě žije v prostředí, kde se jeho rodiče pravidelně hádají, vytváří to negativní změny na jeho mozku, které mohou mít dopady až do dospělosti.

Děti v emocionálně nestabilních domovech jsou daleko méně schopné pozitivně reagovat na nové podněty, zklidnit se, zotavit se ze stresu a usměrňovat své vlastní emoce.

Miminka ne vždy dobře rozumějí obsahu hádky, ale ví, že něco není v pořádku.

Pokud nepřátelské chování mezi rodiči pokračuje, existuje statisticky vyšší pravděpodobnost, že děti budou projevovat antisociální chování a agresivitu, až nastoupí do školy.

Nedokážou zaměřit svou pozornost, mají více zdravotních problémů a mívají nižší IQ, než děti vychovávané ve vyrovnaných domovech.

Pokud se nepřátelské prostředí změní na přátelské během prvních 4 měsíců života (změnou chování rodičů, adopcí apod.), je prokázáno, že to do budoucna nebude mít na život dítěte žádný vliv.

Pokud změní dítě takové prostředí až po 8 měsících života, poznamená to negativně jeho budoucí chování.

Neschopnost nalézt bezpečí prostřednictvím připoutání se, a to v prvních měsících života, evidentně způsobí ohromný stres jejich tělesnému ústrojí a poznamená psychický vývoj.

Děti mají primární potřebu vědět, kým jsou, milovat a být milovány dvěma lidmi, jejichž fyzické spojení je přivedlo na svět.

Ztratit tento pocit identity, znamená dostat ránu, kterou už nikdy nemůže zahojit žádný podpůrný šek ani luxusní škola.

Proto chraňte mozky svých dětí už v nejranějším věku.

Pocit bezpečí je pro dítě základem jeho rozvoje.

A pokud už se hádáte, protože rodičovství je opravdu náročná část vašeho života, tak dětem ukažte, že se umíte i usmiřovat.

Aby nezažívalo jenom stresové situace, ale i jejich opačný pól.

Ono i to dítě vše velmi dobře vnímá a vy navíc si ušetříte spoustu starostí do budoucna.

Věnuji se miminkům v rámci projektu miminkoplus.cz.

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

Napsat komentář