Pojem zdravý životní styl velmi rychle zdomácněl v běžném slovníku většiny populace a dnes považujeme za samozřejmé, že vše, co děláme, by mělo souviset s podporou vlastního zdraví.
Kupujeme zdravé potraviny (kdo by asi chtěl ty nezdravé), sportujeme pro zdraví (ne trvalou invaliditu), snažíme se naučit myslet tak, aby vše v našem životě spělo k dokonalému zdraví.
 

 
Abychom si mohli plnohodnotně uvědomit, co to vlastně zdravý životní styl je, bude potřeba se shodnout na významu slova ZDRAVÍ. Na první pohled možná banální poznámka, praxe ale ukazuje, že ne každý si je plně vědom jeho smyslu.
Rostoucí počet civilizačních chorob, které mají v posledních letech vlezlou  schopnost se vzájemně kombinovat a likvidovat tak zdraví podstatně rychleji, ukazuje, že realita v žádném případě není růžová.
 

V životě nejlépe fungují jednoduché věci.

V oblasti zdraví to platí dvojnásob.
Zdraví proto vnímejme jako stav bytí, při kterém vše, co je součástí našeho vlastního Já, funguje ve vzájemném souladu.
Řečeno jinak, vše je v rovnováze – tělo i mysl. Jakmile se kterýkoli ze systémů našeho těla od tohoto homeostatického stavu odkloní, vzniká nerovnováha neboli nemoc.
Čeština je krásný jazyk a v rámci připodobnění a lepšího uvědomění si situace nabízí pomůcku.
NE-MOC je situace, kdy prostě už nemůžeme – být v rovnováze, fungovat dokonale, bezchybně.
Zdravý životní styl by měl tedy obnášet vše, co jakýmkoli způsobem povede k rovnováze všech systémů – srdečně cévního, nervového, hormonálního…, v nehmotné sféře i myšlenkového a emocionálního.

 

Jak vypadá zdravý životní styl v běžném životě?

Zkusme vše vnímat tak, abychom se vyhnuli složitým teoretickým poučkám a z jednoduchých principů se nestala operace mozku.
Všemocná příroda každého z nás naprogramovala tak, abychom mohli na této planetě fungovat jako její přirozená součást.
Logika mi tedy říká, že někde hluboko v naší DNA se skrývají informace o tom, že jsme adaptováni na přirozenou stravu, ovlivňováni denními i nočními biorytmy, přizpůsobeni k určité úrovni pohybové aktivity a v případě únavy přinuceni odpočívat.
 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Rovnováhy tedy dosáhnu tak, že…

• budu jíst střídmě, pestře a vyváženě
• spánek přizpůsobím potřebám organismu
• pohybem budu mít na mysli cokoli, co každodenně kompletně zatíží celý organismus a současně z toho budu mít radost
• vytěsním ze svého slovníku pojem „workoholismus“ a nahradím jej dodržováním pravidelných chvil odpočinku a relaxace.

Tyto informace působí jako neviditelná ruka, která se nás snaží řídit určitým směrem – pokud jím nejdeme, ubližujeme pouze a jenom sami sobě.
 

Na první pohled skutečně jednoduché, zdaleka ale ne kompletní.

Moudří filozofové naší historie se vždy shodovali na tom, že naše chování a celková kvalita a smysl života jsou určovány tím, jak a na co v průběhu dne myslíme.
Od toho se totiž odvíjí množství emocí, které produkujeme a které mají za následek vznik něčeho, co známe úplně všichni – každodenního stresu.
Jakmile se naučíme kontrolovat svoje myšlenky a následně i emoce, začneme ovládat i realitu každodenního života.
Teprve poté, kdy sladíme dohromady činnost těla i mysli, si můžeme být jistí, že kráčíme po správné cestě, kterou nazýváme zdravý životní styl.
 
Naše babičky měly pravdu, když nám říkaly:

„Jez do polosyta, pij do polopita“ a „Kam střídmost nechodí, tam chodí lékař“.

 
Pokud se toho budeme držet, není problém žít zdravě a naplno – tedy v kombinace, která se principiálně nemusí vylučovat.