STRES – jak ho poznáme a co nám způsobuje?

Stres2Dnešní uspěchaná doba našemu tělu nesvědčí. V podstatě nepřetržitě spěcháme. Znáte nějaké zvíře, které celý život spěchá? To dokáže jediné zvíře na světě – ČLOVĚK.

Naše těla jsou zvířecí

Naše těla jsou ale stále zvířecí. To, že se vyvinula v HOMO SAPIENS, je dáno více mozkovou strukturou a naše zvířecí tělo se pouze snaží s touto strukturou držet krok, ale fakticky je naše tělo pouze tělem zvířecím.

Ano. Všechna zvířata zažívají stres. Když honí svou kořist nebo když utíkají před predátory, je to pro všechna zvířata velký stres. Nikdy to však není stres dlouhodobý. Kořist buď uteče, nebo její život končí, ale je to většinou jen krátký okamžik z celého dne. Potom, pokud útok predátora přežije, se zase uklidní a v poklidu hledá svou potravu.

Predátorům stres končí, když svou kořist uloví. Pak se nažerou a opět pro ně stres končí. V poklidu tráví, než zase přijde čas lovu, nebo když je narušeno jejich teritorium nějakým vetřelcem. Těla všech zvířat jsou na tyto stresy stavěná a ne jinak je to u těl lidských.

Tělo je stavěno na krátkodobý stres

To, co chci zdůraznit, je fakt, že jsou to vždy stresy krátkodobé. Troufám si říct, že predátor je ve stresu většinou méně jak tři hodiny denně a u kořistí to je možná ještě méně. Pokud utečou, zvládnou to tak do 10 minut a pokud nejsou nemocné, tak dvě hodiny stresu denně je 12 útoků predátora. A to si myslím, že je na jedno zvíře víc než ve skutečnosti.

Vzal bych tedy jako základ třeba 3 hodiny stresu denně. Na to jsou stavěna všechna zvířecí těla včetně těla lidského. Tři hodiny stresu denně zvládají bez jakýchkoliv zdravotních problémů a naopak je pro zvěř toto množství stresu spíše prospěšné. Drží je v kondici.

Ovšem naše současná civilizace zažívá rychlý vývoj a stres je díky tomu, pro většinu lidí, téměř permanentní (téměř neustálý). Výjimku tvoří náš spánek. Při něm se naše vědomí od těla odpojí a naše tělo může regenerovat. Když však ráno vstaneme, naše vědomí se opět propojí s tělem a díky našemu uspěchanému životu, nastává pro naše tělo většinou celodenní stres.

Dlouhodobý stres přináší zdravotní problémy

Při stresu naše tělo mění svou funkci a je zaplaveno látkami, které určité funkce našeho těla tlumí a jiné vybavuje k velké činnosti. Tlumí se tvorba látek, které tělo v době stresové situace nepotřebuje, ale zrychlí se nám srdeční tep, stoupne nám tlak a zvýší se svalové napětí. Stres připravuje naše tělo k akci a akce potřebuje rychlost a spousty energie. Rychleji dýcháme, srdce se rychleji opotřebovává a naopak odstaví se některé regenerační funkce a omezí se práce imunitního systému. Látková výměna tělesných orgánů je ve stresu jiná. Vše je připraveno na rychlý útok nebo rychlý útěk. Zvířata tento stav zažívají maximálně 3 hodiny z celého dne. Ale zvíře-člověk je ve stresu mnohdy více než 16 hodin denně.

Stres totiž vzniká při jakékoli zátěžové situaci. Vždy, když hledáme řešení, které vnímáme jako, pro nás, životně důležité, zažíváme stres. Stejně tak, když prožíváme něco, co nám není příjemné a vnímáme potřebu to, jakýmkoli způsobem, ukončit, zažíváme stres. Někdo nás kárá, pohádáme se s partnerem nebo přáteli, potřebujeme vyřešit nějaký úkol a nedaří se nám to, také zažíváme stres. Když pak hledáme řešení, je to pro nás opět stres.

Dokonce, když závidíme sousedovi, když se na jednání druhých lidí zlobíme, je to stres. Také když se zlobíme na politiku, je to stres. Když přemýšlíme nad tím, jak si zajistíme živobytí, je to často opět stres. A to jsem se ještě nezmínil o osobních ztrátách. Ztráta blízkého, ztráta zdraví, ztráta příjmů, dokonce ztráta důvěry, je pro nás velký stres. V době bdělého vědomí nemá naše tělo v podstatě šanci přejít do klidového režimu.

Prožívání jakékoli úzkosti je ve skutečnosti opět stresová situace a po celou tu dobu, kdy pociťujeme úzkost, strach, zlobu, je naše tělo v režimu stresu.

To, že lidstvo zažívá v bdělém stavu téměř permanentní stres, je příčinou velkého nárůstu všech civilizačních chorob. Vše, co označujeme jako novodobé nemoci naší civilizace, můžeme klidně připsat na vrub tohoto neustálého stresu. Mnohdy připisujeme původ některých nemocí genetickým vadám, ale tyto genetické vady jsou opět jen a jen důsledkem velké stresové zátěže našich těl. Dlouhodobý útlum některých tělesných funkcí, vede k poškození některých genů a ty pak předáváme našim potomkům.

Když snížíte stresovou zátěž, budete zdravější

Troufám si říct, že když snížíte vaši stresovou zátěž, bude vaše tělo mnohem odolnější a zdravější. Bojovat se stresem je zbytečné, protože boj je zase stres. Je potřeba se dostat do klidu. Jedině tak se dokážete stresového nastavení zbavit. Vše, co vám umožní snížit váš dlouhodobý stres, vás bude chránit, před dalšími nemocemi.

Pokud přesto nevíte, jestli zažíváte stres, stačí si položit 1 otázku a po jejím zodpovězení budete mít jasno: „Přináší mi tato konkrétní situace radost?“ Pokud zní odpověď NE, je to situace, která vás udržuje ve stresu. A kdykoli, kdy zažíváte stres, je tělo ve stresovém režimu.

Jakmile najdete záležitost, která vám bude působit radost, tak po celou dobu, kdy budete tuto radost zažívat, bude vaše tělo v režimu klidu a uvolnění. Právě v režimu klidu a uvolnění se nastartují všechny regenerační funkce vašeho těla a zlepší se činnost vašeho imunitního systému. Když se v situacích, které vám působí radost, udržíte dostatečně dlouho a období klidu bude delší než období stresu, spustí se také regenerace vašeho genetického systému. Vaše DNA, poškozená stresem, se začne opravovat.

Svou pozornost věnujte příjemným věcem

Vyhledávejte vše, co vám působí radost, a straňte se všeho, co vás radosti zbavuje. Vím, že se to snadněji řekne, než skutečně udělá. Ale i zlepšení o pouhých 5%, vám zlepší zdraví o více jak 20%.

Máme ve zvyku neustále si na něco stěžovat. Přestaňte vyhledávat a přijímat informace o tom, co je v tomto světě špatné a místo toho se začněte zajímat o to, co je na tomto světě dobré. Když to začnete dělat, snížíte svůj stres o mnohem více, než 5 %. To, že jsme zaměřeni všímat si špatných a negativních věcí, tvoří minimálně 50% naší stresové zátěže. Druhých 50 % pak tvoří věci, které se týkají našeho přežití a našich vztahů s ostatními bytostmi.

Získat těch prvních 50 % nám zabere podstatně méně úsilí. Ale i těch druhých 50 % se dá snížit. Ideální stav je dopracovat se do pozice, kdy vaše denní dávka stresu nepřesáhne 4 hodiny.

Vím, že je těžké si to představit, když zaměstnání tvoří 8 hodin stresové zátěže. Ale výše jsem psal, že pociťovat radost znamená nebýt ve stresu. Jsou tady minimálně dvě možnosti, jak těch 8 hodin stresu snížit. Říká se – s chutí do toho a půl je hotovo. Proto, když se naučíte svou práci dělat s radostí, jste minimálně na 4 hodinách. Druhou možností je najít si takovou práci, která vás bude bavit. Pak máte šanci stres v práci snížit ještě víc než jen o polovinu.

Budujte a udržujte příjemné vztahy

Další velkou zátěží jsou osobní vztahy. Také tady můžete použít jednu univerzální radu. Vyhledávejte, udržujte a budujte vztahy, které vám působí radost a ty ostatní nechejte k řešení Životu. On se o ně postará tak, jak vám nejlépe prospějí. Tím prospěchem myslím to, že některé nepříjemné vztahy nás učí novým věcem, které se (pro přežití) potřebujeme naučit. To je třeba tak, že když je nám někdo nepříjemný, můžeme si položit otázku PROČ. Věřte mi, že pravdivá odpověď bude pro vás vždy přínosná a něčím vám prospěje. Této technice se říká zrcadlení.

Není tedy nutné nepříjemných vztahů se za každou cenu zbavovat. Stačí jen nepříjemné vztahy nevyhledávat. Když vás Život svede s někým dohromady, má to vždy nějaký záměr. Jen nám, ten smysl, není vždy úplně zřejmý nebo to dokonce nechceme vidět. Až ten nepříjemný vztah pro nás nebude nijak přínosný, Život to zařídí za nás a tento člověk se buď začne měnit, nebo se z našeho života pomalu a tiše vytratí. Život zařídí, že s tímto člověkem se budeme setkávat stále méně nebo už ho nikdy nepotkáme.

Naše vztahy jsou tu proto, abychom se mohli zdokonalovat. Když najdete odpověď na otázky – Proč jsem potkal toho člověka? Co mi chce svým jednáním ukázat? nebo Co dělám špatně, že je to tak nepříjemné? Když na tyto otázky najdete skutečnou (správnou) odpověď, tak se ten vztah nikdy nezhorší, ale vždy se změní. Buď se zlepší, nebo přestane být potřebný a sám od sebe skončí. Ve skutečnosti se tím změní naše vnímání toho druhého a to změní ten náš vztah.

Často může dojít k tomu, že už se s tím člověkem nedokážete shodnout a kontakt přerušíte vy sami. Pak je potřeba se toho zbavit. Takto ukončený vztah v nás zanechá nepříjemné pocity, a jak jsem psal výše, to je stres.

Existuje cesta, jak se lze i z tohoto stresu dostat. Tou cestou je odpuštění.

Odpuštění – nejúčinnější cesta ze stresu

Odpuštění je jedna z nejúčinnějších cest, jak se zbavovat stresu. Odpustit něco, nikdy neznamená zapomenout. Naopak. Když na něco špatného zapomenete, vždy vám to jen ublíží. Odpustit tedy neznamená přehlížet chyby a přehlížet křivdy, které vám ve vztahu někdo způsobil.

Dá se říct, že kdo neumí odpouštět, je v permanentním (neustálém) stresu. A to je nejkratší cesta k nemoci.

Jakmile někoho akceptujete (přijmete) takového, jaký je, a jste si plně vědomi toho, co dělá, a co může kdykoli zopakovat, a přesto mu dokážete poradit, když vás o radu požádá, tak to je skutečné odpuštění.

Více o tom, co je to odpuštění a jak se naučit správně odpouštět, se dozvíte v článku ODPUŠTĚNÍ – univerzální lék, který máme v sobě.

Další techniky, které zkrátí pobyt vašeho těla ve stresovém módu

Výše už jsem zmínil techniku zrcadlení.

Vyhledávejte pozitivní informace a vyhýbejte se těm negativním. Snažte se těm negativním dávat co nejméně své pozornosti.

Věnujte více času tomu, co vám působí radost, na úkor toho, co vám radost nedělá.

Naučte se říkat „NE“ všemu, co vám je nebo může být nepříjemné. Neříkám, že to musíte hned začít dělat v každé záležitosti. To snad ani není možné. Ale zamyslete se nad tím, proč říkáte „ANO“ činnostem a situacím, které ve skutečnosti nechcete. Odpovězte si na otázky: „Proč to děláte?“ a „Proč to dělat nechcete?“  I zde lze použít techniku zrcadlení a možná přijdete na to, proč jste to dosud dělali a že od teď už to tedy dělat nemusíte.

Zbavte se zaměstnání, které vás nebaví, nebo naučte se radovat z práce, kterou děláte. To také není jednoduché, ale občas nás život donutí naše zaměstnání změnit a to je chvíle, kdy se můžete sami sebe zeptat. Jakou práci bych dělal rád? Proč si myslím, že bych ji dělal rád? Opravdu by mně ta práce bavila? Proč by mně bavila? Někdy je tlak životních okolností jen zdánlivý. Jen si myslíme, že musíme vzít práci, která nás nebaví, proto a proto.

Udělejte si denně něčím radost. Kupte si třeba nějakou drobnost pro radost. Udělejte třeba něco, co už nějakou dobu odkládáte, až bude víc času. Něco vám prozradím. Nikdy nebude víc času. Ten čas si prostě musíte udělat. Denně si udělejte čas na něco, co už nějakou dobu odkládáte. Ať je to cokoli.

Naučte se aktivně relaxovat

Existuje jedna technika, která hodně lidem připadá jako ztráta času. Tou technikou je meditace. Není nutné hned půl hodiny někde nečinně sedět a poslouchat hudbu, která vás nezajímá a možná vám ani není příjemná. Většinou je právě toto představa, která hodně lidí odrazuje od meditování.

Pro ty z vás, kteří považujete meditaci za ztrátu času, jsou určeny Binaurální programy.

Ty vám navodí meditativní stav, i když meditovat neumíte.

 

Tlačítko

 

Binaurální program Úspěšný den vám zase pomůže s vaší kariérou.

Další mé články na portálu – Život bez hranic

Zajímavé články najdete také na mém blogu.

Odkaz na článek ODPUŠTĚNÍ – Univerzální lék, který máme v sobě

Rozšiřte Informace sdílené v článku: Zanechte Komentář...

2 komentáře: “STRES – jak ho poznáme a co nám způsobuje?”

Napsat komentář