5+1 způsob, jak prohrát konflikt

5+1 způsob, jak prohrát konflikt

Schopnost dosáhnout dohody a vyřešit konflikt mezi lidmi je základním předpokladem fungování naší společnosti. Jedná se sice o principiálně jednoduchou záležitost, ale jak už to bývá: To, co je jednoduché, ne vždy je také snadné. Přestože je schopnost efektivní komunikace založena na prostých pravidlech, jejich zvládnutí (ke škodě nás všech) není součástí běžného školního vzdělání, a tak musíme mnohdy objevovat již objevené. Tento článek jsem napsal, abych Vám usnadnil tuto trnitou cestu. Konflikt, který mě přiměl napsat tento článek K napsání tohoto článku mě inspirovala zkušenost, kterou jsem nedávno prodělal. Souvisí s mou nově vydanou knihou Magická slova Mistrů života: na facebook Života bez hranic jsme umístili odkaz na web www.mistrovstizivota.cz, který je knize dedikovaný. Někteří fanoušci facebookové stránky Života bez hranic (asi dva z více než pěti tisíc) nebyli komfortní s představou, že by snad měli za knihu platit. Svou nelibost vyjádřili v diskusi pod příspěvkem. Potud je jistě

Přečtěte si více...

Olympiáda a její kouzelný duch

Zimní olympiáda pořádaná ve Vancouveru zaujala celý svět. Zaujala i mě – bývalého školního, posléze profesionálního hráče baseballu, a celoživotního fanouška sportu. Olympiádu mám odjakživa hodně rád. Z pohledu sportovce jsem vždy oceňoval tu neuvěřitelnou fyzickou zdatnost účastníků, jejich soutěživost a entuziasmus jednotlivců i týmů. A to, co jsem měl možnost na vlastní kůži zažít v publiku už dříve na letních olympijských hrách v Atlantě a Sydney, bylo krásně cítit i tady během těch dvou týdnů ve Vancouveru – skutečný duch olympiády. Čarovný duch olympiády V čase olympiády se děje něco skutečně zázračného. Zatímco většina z nás s oblibou fandí své zemi – a že jsme byli i tentokrát svědky několika památných výkonů, vzpomeňme Lindesy Vonn, Shaun White, Evan Lysacek, Bode Miller a mnoho dalších – skutečné kouzlo her je mnohem zásadnější než kterýkoliv z atletů nebo států jednotlivě. Když se na věc podíváme zevrubněji, najdeme spousty aspektů, jež olympijské hry

Přečtěte si více...

Zaslouží si okolí naši pozornost?

Zaslouží si okolí naši pozornost?

Postřehy z nákupního centra… Pokud jde o mne, preferuji spíše osobní kontakt s klientem, což v praxi znamená spoustu času stráveného na cestách a spousty setkání uskutečněných různě na veřejnosti. Mezi jednotlivými schůzkami se zastavuji v místním nákupním centru, abych dotáhl přípravu, četl si nebo plánoval. To jsem dělal také před nedávnem, když jsem vzhlédl od práce, byl jsem přímo ohromen tím, co jsem ve svém bezprostředním okolí zpozoroval. Nejméně polovina lidí šla s hlavou sklopenou a věnovala se svým elektronickým zařízením. Lidé buďto někam psali nebo byli zcela ponořeni do obsahu, jenž zobrazoval displej, a vůbec netušili, co se kolem nich zrovna odehrává. “Mobilizace” za každou cenu? Rozumím tomu, že nám technika umožňuje být v kontaktu s lidmi rychleji než kdykoli před tím. Má to svůj nezastupitelný význam zejména v případě nouze, kdy je třeba se s někým okamžitě spojit. Ptám se však Dosáhli jsme už takového bodu uspořádání

Přečtěte si více...

Lež: Povězme si pravdu

Na jaké myšlenky Vás přivádí slovo „lež“? „Lež“ je vlastně docela ostrý výraz, ke kterému většina z nás má emočně silné reakce. Přemýšlel jsem o lhaní poslední dobou hlavně v souvislosti s tím, kdy prezident Obama před pár týdny mluvil ke Kongresu a celému národu o zdravotní reformě, přičemž na něj kongresman Joe Wilson křičel, že lže. Fascinovalo mě sledovat reakce a komentáře v médiích a poslouchat lidi, jak o tom mezi sebou mluví. Samozřejmě, že na takovou situaci většinou reagujeme politicky motivovaní a v závislosti na našich politických názorech (pokud se tedy vůbec o politiku zajímáme). Naše reakce se tak můžou hodně lišit. Nicméně, osobně mi přijde zajímavé, že spousta z nás zjevně velmi silně vnímá lidi, kteří lžou, nebo jsou ze lži obviněni, i přes to, že sami sobě lžeme všichni. Lže prezident Obama? Samozřejmě. Lže Joe Wilson? Ano. Lžou všichni politici? Rozhodně. Jenomže stejně tak lžete vy,

Přečtěte si více...

Já za to nemůžu! Jste také oběť shody okolností?

Nedávno jsem četl skvělý citát od Bena Franklina, který jsem nikdy předtím neslyšel: Potěšení ve světě neexistuje, existuje pouze v nás. Zatímco citát byl pro mě nový, koncept nikoliv. Nicméně, jak jsem četl více, uvědomoval jsem si, že i přes to že rozumím tomuto moudru a snažím se podle něj žít co nejlépe a připomínám ho ostatním, tak častěji, než si sám přiznávám, žiji, jako bych byl jednoduše oběť „věcí“, které se dějí ve světě. Obzvláště těch věcí, které nemám rád, nesouhlasím s nimi, nerozumím jim nebo se mi nelíbí. Vzdáváte se své moci? Okolnosti našich životů, zvláště když vypadají stresující nebo intenzivní (jak je to v tomhle se spoustou lidí, které znám a pracuji s nimi v dnešních dnech), mají na nás vliv. Nicméně, až příliš často se vzdáváme své síly ve prospěch těchto okolností a situací. Jednáme, jako by už byla hotová věc, že za určitých okolností se

Přečtěte si více...

Síla naslouchání

Jak dobře nasloucháte lidem ve Vašem okolí? Pro mnoho z nás, včetně mě, může být naslouchání ostatních chvílemi náročné. Často jsme zaneprázdněni, soustředíme se pouze na sebe a na to, co chceme říct. Hodnotíme osobu, které nasloucháme, a obsah toho, co nám sděluje. Přitom jsme rozptylováni všemi ostatní povinnostmi, které bychom měli dělat, místo toho, abychom museli někoho v dané situaci poslouchat. Není to jediná překážka, která se nám staví do cesty, a přesto je úžasné, kolik toho slyšíme. Nicméně, naslouchání není pouze důležité hledisko komunikace – může nám pomoci vytvářet i ničit naše vztahy. Naše schopnost uvědomění, reagování a duševní pomoc druhým, je založena na schopnosti otevřeně naslouchat ostatním způsobem, který je duševně nabíjí. 3 praktické rady Zde jsou 3 důležité věci, které bychom měli dělat, aby naše naslouchání ostatním bylo efektivnější: • Buďte duchem přítomni – Věnujte osobě, se kterou mluvíte, maximální pozornost (přestaňte sledovat televizi, chatovat nebo dělat

Přečtěte si více...

Koučink formou doprovázených poutí

Koučink formou doprovázené pouti je metoda koučování spojující putování v přírodě se strukturovaným koučovacím rozhovorem a intuitivním posloucháním. Smyslem této metody je nahlédnutí do sebe sama za účelem lepšího pochopení vlastního životního příběhu, současné situace, ve které se klient nalézá a stanovení vize osobního života a rozvoje osobnosti do dalších let. Moje inspirace k této metodě K této metodě koučování mne dovedla především moje vlastní aktivní účast na spirituálních poutích a to především účast na projektu Půjdem spolu do Santiaga aneb za 7 let u hrobu svatého Jakuba. V rámci tohoto projektu každý květen putujeme dva týdny, urazíme asi 220 km a postupně se přibližujeme do Santiaga de Compostela. V roce 2005 jsme začínali v Le Puy an Valey ve střední Francii a měli před sebou 1600 km. Nyní již máme ujito přes 1200 km. Druhou inspirací pro mne byla moje práce průvodce na outdoorových zájezdech CK Adventura. Od roku 1993 jezdím s klienty po horách,

Přečtěte si více...

MOJE VOLBA (aneb kdo jsem)…

 Kladete si také někdy tyhle otázky: Kdo jsem?A jak mě vnímají ostatní?Co o mně říká můj zevnějšek?… V jednom z mých minulých článků jste se mohli dočíst, proč nám tolik záleží na názoru ostatních.Ale jak už to tak v životě bývá, nic není černé ani bílé. Takže hamletovská otázka zasazená do dnešní doby by zněla: „Dát na něj či nedat?“ A to je opravdu, oč tu běží…Respektive, kdy dát a kdy nedat?Asi tušíte, že odpověď nebude jednoduchá. Ohlížet se neustále na to, co si o mě myslí ostatní je krajně svazující. Každý člověk je jedinečná osobnost a většině případů i s jedinečným pohledem na věc.   Museli bychom být tedy chameleony, abychom vyhověli všem. A i tak by se dřív či později dostavila situace, kdy budeme mít modrou barvu a setkáme se s člověkem, který by nás raději viděl ve fialové.  Potud zmíněné „…nedat“. Je tu však druhá stránky věci. Je třeba

Přečtěte si více...

Risorgimento Challenge – DÍL18: Jak si nebrat výroky druhých osobně?

Risorgimento Challenge – DÍL18: Jak si nebrat výroky druhých osobně?

V minulém díle jsme se zabývali tím, jak překonat obavy z toho, co si o Vás ostatní lidé myslí a téma: “Jak si nebrat výroky ostatních osobně” je tomu velmi blízko…. Pokud předešlý díl kurzu Risorgimento Challenge postrádáte, pak získejte všechny díly ZDARMA zde… A teď už k dnešnímu dílu…   Pokud jde o výroky, existují dva typy lidí… Ti, co sami se sebou mají problém a tak kritizují, zraňují a srážejí svými výroky na kolena všechny lidi, které kolem sebe mají… Ti, co ostatní lidi a výroky, které k nim pronášejí používají spíše k tomu, aby povzbuzovali, pomáhali a dodávali odvahy… A tak jako ve všem, i zde je prostor pro Vaše rozhodnutí, do jaké skupiny se Vy samotni zařadíte… To, do jaké skupiny se zařadíte, způsobí, jak na Vás lidé budou reagovat a zda Vás rádi uvidí, či nikoliv. Skupina první, tedy ti, co svými výroky kritizují či

Přečtěte si více...